Vítejte v Pekle
Měl jsem hodně živé sny v poměrně mrtvém období. Byly poměrně monotematické. Myslel jsem si, že když to hodím do poezie, přestane to.… Číst dále
Rubrika: Depresivní post- středoškolská poezieJo. Tak tohle je žumpa.
Moje literární gay porno. Něco, na co nejsem pyšnej, a to jsem z toho ještě nějaké věci musel vyházet. První múza, první platonická láska, první skutečné zklamání a spousta básniček, které byly inspirovány korespondujícími pocity.
Stavba rýmů mizerná. Po stránce formální i obsahové odpad. Dal jsem to sem ze dvou důvodů – Byla to součást mojí tvorby, a bylo by hloupé předstírat, že taková epizoda v mém životě nikdy neexistovala. Za druhé – kvůli komparaci. Když si přečtete tohle a pak něco dalšího, cokoliv dalšího má neporovnatelně vyšší úroveň, a takhle to víc vynikne.
Jo. Tak tohle je žumpa.
Moje literární gay porno. Něco, na co nejsem pyšnej, a to jsem z toho ještě nějaké věci musel vyházet. První múza, první platonická láska, první skutečné zklamání a spousta básniček, které byly inspirovány korespondujícími pocity.
Stavba rýmů mizerná. Po stránce formální i obsahové odpad. Dal jsem to sem ze dvou důvodů – Byla to součást mojí tvorby, a bylo by hloupé předstírat, že taková epizoda v mém životě nikdy neexistovala. Za druhé – kvůli komparaci. Když si přečtete tohle a pak něco dalšího, cokoliv dalšího má neporovnatelně vyšší úroveň, a takhle to víc vynikne.
Balada o strachu
Strach byl a je velice silnou emocí pro spoustu lidí. Pokusil jsem se ho personifikovat, umístit do metafor a přirovnání, trochu jej vyvléci na světlo, protože tam není tak silný, jako v temnotě.… Číst dále
Epitaf
Ha! Tohle je totální emo! Této básni už chybí jen žiletka, černá patka a místečko v koutě! No…ona celá tahle sekce je takovým místečkem v koutě…
Epitaf
Nebudu tu, půjdu pryč
S sebou lopatu a rýč
Kéž by se to jen tak smělo
Někde pohřbít svoje tělo
Hlavu vyfouknout jak míč
A od života ztratit klíč… Číst dále
Nevím, jak začít
Tato báseň byla direktně spojena s „Jen říci pravdu“ – pravděpodobně obě byly napsány tentýž den, protože když se někdo odhodlá konečně k tomu aby řekl pravdu, a ví přesně, co chce říct, zpravidla neví jinou věc.… Číst dále
Jen říci pravdu
Když v sobě dusíte něco strašně, strašně dlouho. Týdny. Roky. A potom padne i ta poslední zábrana a Vy prostě řeknete pravdu.… Číst dále
Moje snová říše
Snaha o poetický popis mých snů. Již druhá v poměrně krátkém časovém období. Asi to prostě tehdy bylo potřeba.
Moje snová říše
Stále tak nová
Přec stále od znova
Je má říše snová
S příchutí olova
Stála tam dnes, a stát bude zase
Svítit jak hvězda v celé své kráse
Stejně jak včera, nebo den předem
Má oči plněny arktickým ledem
Její ústa, která já znával v úsměvu
Jsou už pár roků zkřivena ve hněvu
Neřekne slova, nemá důvod být hovorná
K tomu, jehož přítomnost je jí tak odporná
Stejně jako ve světě, nejinak v iluzích
Zde nechybí prostor určený pro slzy
Často si říkám, uvězněn v přeludu
Že ráno se probudím a večer tu nebudu
Už nechci usínat se stejnými obrazy
Které skrze sad růžový vedou přímo do zkázy
Už mě nebaví tápat ve vlastních mirážích
Kde Tvůj pohled bolí jako shozené závaží
A kdo snad by chtěl dělati proroka
A říct, že Tě potkávám jedinkrát do roka
Ten asi zapomněl, že dáno je v ceně
Ve snu Tě najisto potkávat denně… Číst dále
Platón a Papin
Miluji řeckou mytologii, proto se její postavy v mých básních objevují poměrně často. Platonická láska je něco, co je mi velice blízké.… Číst dále
Nedokáži říct, co cítím
Někdy je Vám celá bohatá slovní zásoba k prdu, když se prostě nedokážete vyjádřit, nenalézáte ta správná slova, přestože jich znáte více než průměrný humanoid, ale k čemu to pak celé je…
Nedokáži říct, co cítím
Nedokáži říct, co cítím
Vždycky se do myšlenek chytím
Když se o to snažím
Asi to nemám v paži
Však napsat to zvládám
A pak pouze hádám
Reakce finální
Prý jsem jen kanálník
Co textíky škrábe
To za a, a za bé
Rozdávám tyhle věci jako ježíšek
Jako opilcův kalíšek
Vábný přec nechutný
Princ zahalen do kutny
Horníka
Jenž často saze polyká
I já občas rozkoušu urážku
Že jsem jen parodií na frašku
