Dlouhý, místy vulgární, ale konečně aspoň básnička s dějem, takové mám rád. Béďa a Jarda to prostě rozjeli ve velkym.

---

 

Jak Béďa a Jára k penězům přišli

 

Můj soused se rád kasá

Dělá povoláním rasa

Prý tenhle džob je vážně fasa

A taktéž přetéká mu kasa

 

Víš, na to musíš tak

Nejdřív úsměv potom vak

Čokl neví, ten je dutej

Jó život je někdy krutej

 

Musíš se tvářit jako přítel

Pak na hlavu narvat pytel

Psík ještě chvilku kňučí

Než ho útulku doručím

 

Řikám mu: Béďo, zahraj šikulku

A víc necpi je do útulku

Přeci se nezbavíme lahůdek

Jenž má tolik rád náš žaludek

 

Uděláme spolu pokus

Dám Ti čtyři pivka za kus

Ať živej nebo koženej

Bude z něj dobrá pečeně

 

Starý přinesu dvě růže

Když hafana stáhne z kůže

S oháňkou jako dezert

Čeká nás kulinářský koncert!… Číst dále

Napsáno v takovém žertovném podtónu, aneb jak nouze naučila Dalibora housti, a hlavního protagonistu básně žráti psy. Ve své době populární.… Číst dále

Já myslím, že každá rodina má nějaké své vlastní osvědčené recepty, které se dědí z generace na generaci, no ne?

---

Báseň o psím kulinářství

 

Mami, co to táta vaří?… Číst dále

Tento poetický úvod zcela realisticky vystihuje tehdejší tendence. Čím více lidí nám sežralo, že jsme sežrali psíka, tím více hejtů a příslibů fyzické demolice či likvidace jsme obdrželi.… Číst dále

Tohle není báseň, spíš určitá parafráze otčenáše, kterou by napsal hladový psí jedlík. Ideoví protihráči z toho šíleli. Obzvlášť, když to postihlo nějakou slovenskou křesťanku, TOP!… Číst dále