Typická podzimní melancholie, s pár zajímavými metaforami a trochou té sebelítosti jako bonus. Nemluvně uvnitř již dávno má vrásky, a šrámy, co čas nezahojí.… Číst dále

He, ty příměry jsou dobře mimo, co? Ale já to prostě tenkrát asi tak cítil. To je to, co pořád říkám – poezie je věcí okamžiku.… Číst dále

U této básně na sebe něco prozradím. Při její tvorbě jsem se tak emocionálně rozložil, že mě tahle kravina samotného dojala – sám to doteď moc nechápu.… Číst dále

Velice metaforická báseň, alegoricky znázorňující moje vztahy s předchozími inspiracemi v komparaci s inspirací novou. Taky už je to pár let, co jsem to napsal, ale zrovna v tomto případě to dopadlo docela dobře.… Číst dále

Tuhle mám docela rád. Kdyby lidská krása byla matkou, Ty bys byla její dcerou, sakra, existuje vůbec nějaká větší lichotka? I dont think so!… Číst dále

Zcela určitě poslední báseň předposlední sbírky z roku 2014,  aneb když nic netušícímu děvčátku vrazíte do ruky básně, které jste napsali pro něj, a zbaběle odejdete středem, chce to nějaké vysvětlení, nebo alespoň pokus o ně.… Číst dále

Báseň o usmíření mezi dvěma lidmi. Ani jsem netušil, že jsem toho schopen. Že toho někdy vůbec schopen budu v tomto konkrétním případě.… Číst dále

Tohle bylo v takovém zajímavém období, kdy mě velice bavilo vídat se s ženami, zvát je na večeře a povídat si s nimi.… Číst dále

Pravděpodobně nejlepší báseň zase z jiné sbírky pro jiné děvčátko, rovněž co se stylu rýmu týče, pochybuji že mám jakoukoliv jinou báseň, která je této příbuzná či podobná.… Číst dále

Jak bys popsal závěrečné agonické stavy svého vztahu k ženám, Papine? Inu, milý tazateli, asi nějak takto. Jsem přechodně potřebný, a ještě chvíli budu.… Číst dále