Tuhle mám docela rád. Kdyby lidská krása byla matkou, Ty bys byla její dcerou, sakra, existuje vůbec nějaká větší lichotka? I dont think so!
Kometa
Ta zvláštní směsice modré a zelené
Čistá, jak řeka Rubikon u svého pramene
Kde Julius Caesar nohy smočil
Tak na mne působí Tvé oči
Zkus vyhrát boj se svojí nedůvěrou
Kdyby lidská krása byla matkou
Ty bys byla její dcerou
A já mám na chvilinku krátkou
Možnost sledovat, jak vstáváš
Opřen o dveře, rukou křečovitě futra svírám
Víš, že bereš mi moje práva?
Nemohu mluvit, dýchat, pouze zírám
Jako ateista, kterého se nikdy netkla víra
Náhle věřím, že Tvůj půvab není zdejší
Jsi kometou, jež obletěla světy vnější
Pak se nebesa roztrhla a vznikla díra
Kterou jsi sem k nám propadla
Unavená už jsi asi byla
Míjejíc ptáky, hmyz a letadla
Jsem rád, že má postel se Ti zalíbila