Jeseninova melancholická vzpomínka na bývalou lásku. Někdy si ostatní myslí, že jsme na ně zapomenuli, ale vzpomínky a myšlenky jsou to jediné, co v lidských vztazích nakonec přetrvá.

---

I havent forgotten you, dearie

 

I haven“t forgotten you, dearie,

The shine of your hair and all.

It wasn“t so easy and cheery

To leave you, as I recall.

 

I haven“t forgotten the autumn,

The rustle of  birches,  the night;

And though the days were shorter

The moonlight was long and bright.

 

You whispered these words in my ear:

„The years and the dreams will be gone,

You“ll go with another, my dear,

And leave me all on my own“.

 

That lime standing there,  in flower,

Reminds my emotion anew

The way I would tenderly shower

Those beautiful flowers on you.

 

My heart will be warm, sad and sorry,

In love, remembering well

You, friend, as a fanciful story

Of love with another girl.

 

Nezapomněl jsem na Tebe, má drahá

 

Nezapomněl jsem má drahá na Tebe

Na nic, ani na zář Tvých vlasů

Nebyla to zrovna cesta do nebe

Odejít a opustit tvou krásu

 

Podzim, na ten rovněž vzpomínám

Na šustění bříz ach, na tu noc

Která se dnem dříve se prolíná

Světlo měsíce mělo větší moc

 

Ty tehdy šeptala jsi mi tyto věty:

„Naše Roky i sny jednou zmizí

Láska Ti ukáže neznámé světy

Jen já dávno už budu Ti cizí.“ 

 

Tam co stála ta kvetoucí lípa

Ten pocit mi hned připomněla

Chtěl jsem něžně ty kvítky sypat

Po celém půvabu Tvého těla

 

Mé vroucí srdce bude plné smutku

Však na Tebe vzpomene s láskou

Na ten neskutečný příběh vskutku

Na romanci s jednou sličnou kráskou