Alexandr Blok a jeho stydlivé vyznání. Něžná ramena a rozkvetlý květ šeříků mě skutečně zaujaly. Kdo dneska píše o ramenech!
Remembrance of your gentle shoulders
I recall the nervous trepidation
Of your gentle shoulders as we spoke.
And the warm caress, mid-conversation,
Unexpected, following a joke.
And your musical voice, reaching far,
And your hair’s dark red coloration,
And the lilac’s five-pointed star
In the hour of our separation.
And something much greater, of course:
As music and light whirled in space–
Your extended and welcoming gaze,
And mysterious loyalty… yours.
Vzpomínka na Tvá něžná ramena
Vzpomínám si na nervózní chvění
Tvých něžných ramen, když jsme spolu mluvili
Uprostřed diskuze náhle přišlo jemné pohlazení
Které zamluvil jsem vtipem po chvíli
Tvůj melodický hlas ten večer se mi nezdál
Tvé temně rudé vlasy myšlenky mi mění
Květ šeříku – ta pěticípá hvězda
Rozkvetl v hodině našeho odloučení
Cítil jsem něco, co obrovskou sílu v sobě mělo
Zatímco hudba a světlo se v prostoru spolu točí
Tvůj srdečný pohled by i slunce závidělo
Oddaný pohled tajemných Tvých očí