Napsáno ve stejné době jako Dvě dýky, Pohřebiště nebo Zemřelo světlo, prostě jsem se z toho potřeboval vypsat. Jsou lidi, co mi v této temné a naštěstí i krátké životní epizodě velice pomohli a já na to nezapomněl. Děkuji Vám.

---

Panoši moru

 

Už dost bylo vředů

Mezi plástvemi medu

Už skončil ten prokletý bál

 

Není třeba se kořit

Před šelmami  pitvořit

Dál dusit plamen zloby, jenž vzňal

 

Více nebudem klečet

Když pohřební pečeť

Na krk našim bližním dají

 

Ti panoši moru

Ten hlas němých sborů

Jejichž praporce zmaru vlají

 

A tak dál sedí v stínu

Ti muži zlých činů

A cosi jim káže

Své poddané srážet

Do propasti zoufalství

 

Ten chuchvalec zmijí

Šakali, kteří vyjí

A mají drápy ostré jak nůž

 

V kapsách nosí jed prudký

Konají bezbožné skutky

Které nesvedl by žádný muž

 

Jsou to bestie vzteklé

Již mají místečko v pekle

 Smrtka vztáhne svou kostnatou dlaň

 

Čeká, až se jich zmocní

A tito nemocní mocní

Konečně zaplatí daň

 

A tak dál sedí v stínu

Ti muži zlých činů

A cosi jim káže

Své poddané srážet

Do propasti zoufalství