Trochu jsem se nechal unést s tou básní, uznávám. Vlastně jsem ho měl docela rád. Škoda, že jsme ho měli pouze v prváku. Kozel měl dvě věci: Schopnost naučit a respekt. Myslím, že je pořád zástupce, což dokazuje, že to dělá dobře, když vydržel 15 let.
Jaromír Kozel, matematika
Na chodbě ho vídám denně
Chodí si tam povýšeně
Říkám si pořád dokola:
To asi štěstí sedlo na vola
Když se vybíral druhý zástupce,
A měl se obsadit do funkce,
Panovaly nejspíš neshody,
A tak se postupovalo dle metody:
KOUKNU A VIDÍM!!
Tak potom nedivte se lidi…
Když rada oči opět zvedne,
Uvidí kandidáta s kurzem sto ku jedné
Ale proč dělat Kozla zahradníkem,
když může být i školním pokladníkem?
Vždyť on je přes tu matiku,
Tak snad nás nenechá ve štychu
Věrka plesá: „Jardo, budeš zástupce, to je přeci skvělé!“
Hrnčíř hlesne: „ No doprdele!
A já si myslel, že osud tomu chce
Abych byl jediným zástupcem!
To nepřežiju ani den,
Abych sdílel kabinet,
S takovýmto nýmandem!
To bude snad špatný sen!
On? A druhým náměstkem?“
Vojtěcháč hned kvačí s gratulací: Jardo, to je nádhera!
„VŽDYŤ TO BYLO PŘECE JASNÉ!“
odpoví ten mizera.
„KDO JINÝ BY MOHL TOHOTO MÍSTA DOSÁHNOUT,
NEŽ TEN, KDO NECHAL TOLIK LIDÍ PROPADNOUT!!
KDO PO KŘESLE ZÁSTUPCE BAŽÍ
MUSÍ SE V REPARÁTECH VÍCE SNAŽIT!
CELÝ ROK JIM DÁVAT PĚT,
A PAK PŘED KOMISÍ JE POTÁPĚT!
VŮBEC SE SVÉMU ZVOLENÍ NEDIVÍM!
ŽE JSEM NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, DOUFÁM KAŽDÝ VÍ!“
S Kozlem teď už není nic
Dřív bývalo s ním srandy víc
„Kvůli tomu pruďasovi
už nechodíme k Chuďasovi!
Jen co k lepším prachům nakouk,
Tak se jako balón nafouk!
Stal se z něho pěknej sráč!“
Stěžuje si Vojtěcháč.
Snad už brzo začne škola,
Zlostí celá rudá volat:
(a rukama při tom lomit)
TO BYL ALE POKUS-OMYL!
Vždyť se po škole jen prochází
A po pěkných holkách očima hází
Jinak nedělá vůbec nic
To i ten Hrnek toho dělá víc
Potřebuje zase krotit!
Napaříme mu zpátky těch jeho 30 hodin!
A Studenti řvou Né to NE!
Vždyť půlka třídy zase propadne!