Těpic čuníci,
Tak tady máte první věc z avizovaného tria nových přírůstků a zcela nezvykle se jedná o poezii. Pavlovi nyní poděkuji dvojnásob – nejen, že mi opravil tento web, kam opět mohu vkládat cokoliv, co jsem naškrabal, ale přidáním fotografie z průvodu “házení Morany do vody” a následnému vysvětlení mě inspiroval k sepsání tohoto veršovaného pamfletu, který se vymezuje vůči nesmyslnosti a zbytečnosti různých obyčejů, pověr, rituálů a svátků.
Nikdy jsem se nenaučil plést pomlázku, a čím starší jsem byl, tím hloupější mi přišlo tlouci ženy po zadnici vrbovým proutím. K čemu je to dobré? Dělat to jenom proto, že se to dělalo vždycky? Ne, díky, nechte si to.
Když už jsem byl konečně dost starý na to, abych se nemusel účastnit Velikonoc s rodiči a jejich kamarády (a dětmi těchto kamarádů – což bývaly super akce, ale smyslu Velikonoc jsem nikdy neporozuměl) nalezl jsem útočiště u babičky, kam jsem každý rok chodil na velikonoční oběd, ale proboha i tam Jiřík odněkud vylovil tu mizernou pomlázku a nutil mě, abych babičku „vyšlehal, aby neuschla“.
Určitě se najde někdo, kdo mne obviní z pokrytectví ve stylu: „Ale Vánoce určitě slavíš, co? Dárky nesmrděj, žejo?“ Vánoce slavím, protože je to čas, kdy se rodina sejde spolu, a až jednou rodina nebude, nebudou ani vánoce. Sám před sebou skutečně nebudu mít důvod na něco si hrát. Alespoň nelejeme olovo, nehledáme hvězdičku v jablkách a koledu u štědrovečerního stolu kolektivně zabalíme po první sloce. Ještě, že tak!
Pokud znechutí obsah, možná zaujme forma – je to napsané stylem villonské balady.
Balada proti zaběhnutým obyčejům
Viděl jsem to u Pavlíčka
Nabídl mi to Fejsbuček
Vystrojená jak Mánička
A napíchnutá na klacek
Morana, jejíž skonu skřek
Má nové jaro náhle zrodit
Autoru dal bych pohlavek*
Pryč s pověrami, jenom škodí!
Na jaře barvit vajíčka
A ženám prášit kožíšek
V trávě hledat zajíčka
Na rychlou dobu tento lék?
To raděj smrti polibek!
Než v pitvoření se tu brodit
Jak hloupý, zpátečnický štěk!
Pryč s pověrami, jenom škodí!
Kdysi mi řekla babička
Že není žádný Ježíšek
Tu cinkla pravdy rolnička
Žel rodiče na ni měli vztek
Vždyť ještě na to nemá věk!
Aby věděl, jak to chodí
Tak jsem jim k tomu rovnou cek
Pryč s pověrami, jenom škodí!
Nikdy nevěřil jsem v pánbíčka
Vždyť jaký je to pacholek
Naše starosti si nehýčká
Přesto chce slyšet náš vděk
Zhřešils? Kup si odpustek!
Mince se mi vždycky hodí!
Půlka z vás neví, že jsem fejk
Pryč s pověrami, jenom škodí!
Rád zazvonil bych na zvonek
A do jámy to všechno shodil
Co chtěl jsem říct, to jsem vám řek
Pryč s pověrami, jenom škodí!
*Samozřejmě je myšlen autor toho nesmyslu, že když se hodí nějaká figurína do vln, přijde jaro, nikoliv autor fotografie, tedy Pavel – toho mám naopak rád, a nedovolil bych si jej pohlavkovat, přestože se v názoru na výše uvedené kruciálně odlišujeme!