Hola Dani! It´s doctor Dabalos. I just thought I would check in.

Your timing sucks!

You sound stressed. Is it a gunfire?

Yes! Yes it is!

Focus your energy, Dani! Breeeathe…

AAARGH!

Tak jenom za tuhle blbou sračku strhávám Far Cry 6 hned ze startu tři body, protože když seberete tento vedlejší úkol, (který už pak nejde zrušit) tak tento týpek vám volá téměř při každé přestřelce, a neměnný dialog výše jsem slyšel asi dvěstěpadesátkrát, tedy ano, umím ho zpaměti, ač jsem o to tedy rozhodně nestál! Nezasvěcený čtenář si řekne: „Proč se tak rozčiluješ čuníku, stačí udělat ten úkol, který ti zadal a přestane ti telefonovat, no ne?

No jako ano, ale ten mizerný úkol začíná požadavkem „chyť tři ryby“. Pokud jste někdo hráli tento nebo předchozí díly Far Cry tak víte, že chytání ryb v této hře je absolutně úchylné a nesmyslně těžké a dříve bych já, introvertní asociál, sbalil v baru tři ženy a odvedl si je domů, vydělal za den tři miliony nebo porazil tři nařachance v páce, než chytil v této mizerné hře tři ryby! Proklínám celé rybaření a hlavně debilního doktora Dabalose! No dobře, tak jsem se vysoptil, a nyní k recenzi.

Těpéro čuníci,

Rumunské články čte všehovšudy deset lidí a je potřeba to něčím proložit, aby tyhle webovky nebyly dva měsíce tak zoufale monotematické. Tedy tento článek jest recenzí na moji poslední dohranou hru na Playstation 5 – Far Cry 6.

Série Far Cry je vlajkovou lodí společnosti Ubisoft a podobně jako Assassin´s Creed, jednou za pár let prostě vydají další díl, který je o tom samém v jiném prostředí s trochu jinými protivníky a zbraněmi, a drze natahují ruku pro další kešeně, přestože většina jejich her je pouze smrdutý reskin. No, a proto jsem si počkal, až to bude na Playstation+ zdarma a podojit jsem se nenechal. Tento článek se ale nebude zabývat tím, jestli stojí za to dát jim za tuto hru peníze, ale tím, jestli má smysl to hrát alespoň zadarmo.Vaše postava se jmenuje Dani Rojas, a hned ze startu si můžete vybrat, jestli to bude ogárek nebo robka. Samozřejmě beru samici, ta je navíc docela hezká. Zde je první pozitivní změna – ve Far Cry 5 jste sice taky měli možnost volby, jenže vaše postava zásadně nemluvila a neobjevovala se v žádných animacích, takže na tom vůbec nezáleželo a celá volba pohlaví a oblečení byla směšně nesmyslná.

Tohle konečně někomu došlo, tedy Dani není pasivní mlčenlivý pozorovatel, ale aktivně se slovem i skutkem zapojuje do všeho dění. Hra se odehrává na fiktivním ostrově Yara, což je v podstatě komunistická Kuba. Ústřední zlosyn se jmenuje Antón Castillo a vládne Yaře železnou rukou za podlézavé pomoci svých rodinných příslušníků či věrných nohsledů. Dělí obyvatele na True Yarans a Fake Yarans a můžete hádat třikrát, do jaké kategorie patří Dani a její kamarádi.Castillův režim funguje na principu vařené žáby. Pokud hodíte žabičku do vroucí vody, okamžitě vyskočí. Pokud ji ale umístíte do vlažné vody a budete postupně přitápět pod kotlíčkem, žabka propásne ideální moment k opuštění koupele a neslavně se uvaří. Dani a její dva kamarádi popíjejí na venkovní střeše pivsona a unisono nadávají na smrdutého mocipána, což je něco, co se včera ještě smělo.

Žel včera není dnes milí rebelové, a když ústřední trojice uvidí, jak Castillovy jednotky pacifikují vyděšené nouplísaky, není jim to dvakrát po chuti. Jeden z nich svojí nelibost ventiluje nahlas a na plnou hubu řekne, co si myslí o nepravostech, které režim pod vedením tohoto zlořečeného despoty páchá. Castillo už jede bez brzd a zatýkání či soudy patří k reliktům minulosti, nespokojenec rovnou dostane kulku mezi oči ze sta metrů, ani to pivo si nestihl dolemtat, chudák.

Dani a její zbývající kámoška konečně pochopí že SHIT IS REAL a pokud se chtějí zítra ráno probudit, musí dnes večer utéct, nejlépe někam hodně daleko z hlavního města Yary, kde se právě nachází. Kámoška říká, že má kontakty na Claru Garciu, která vede odboj z jiného ostrova, a že ta je ráda vezme pod křídla.Podaří se jim nastoupit na poslední loď, která zvedá kotvy předtím, než se celá Yara rozdělí rovným dílem na Antónovy pochopy a jejich oběti, tedy True Yarans a Fake Yarans. Falešní Yarané jsou zotročováni na tabákových plantážích či dýchají chemické zplodiny při tvorbě léku Viviro, což je všespásná medicína na rakovinu, kterou chce Castillo prodávat do světa a ještě více zbohatnout.

Castillo pasážery unikajícího škuneru samozřejmě polapí, protože na palubě je i jeho třináctiletý syn Diego, kterému se také nelíbí, jak papá naložil s vládnoucím majestátem a chce vzít roha. Fotr ho odvleče pryč a mezi ostatní pasážery nechá hodit pár granátů, tedy zatímco Antón s Diegem odlétají zpátky do hlavního města, ze zbylých pasažérů odlétají rozličné údy a kusy masa, což vede nevyhnutelně k tomu, že Dani je jediná přeživší. Najde Claru a její odbojovou skupinu „La Libertad“  a společně se poctivě zamýšlejí nad tím, jak toho vopálenýho Tondu shodit z velitelské sesle.No, a to je úvod do Far Cry 6. Říkal jsem, že hry od Ubisoftu jsou repetitivní, takže v předchozím díle z americké Montany byl úvodní tutorial ostrov a následně celá velká mapa rozdělená do tří regionů, kde vládli pobočníci hlavního zlojeda. Každý okres ale obsahoval i nějaké spojence, pro které jste plnili příběhovou linku a postupně se propracovávali k likvidaci lokálního hejtmana.Proč měnit něco, co tedy evidentně fungovalo. Zde je to samé v blědemodrým, akorát ještě mnohem větší. Rozměr mapy už je skutečně mamutí a délka hry není něco, na co si budete stěžovat, ačkoliv se jedná o střílečku. Dohrání mi zabralo šedesát hodin, ačkoliv jsem samozřejmě dělal i spoustu nepovinných aktivit, jako hraní domina, kohoutí zápasy, hledání pokladů, ničení surovinových konvojů, ničení základen, ničení protileteckých baterií, ničení checkpointů… ta hra je hodně o tom ničení, no.Zlí hejtmani jsou popravdě lépe napsaní a méně iritující než spousta z těch spojenců. Vyžraný kanadský ropný mogul Sean McKay vyhrává cenu za nejvtipnějšího záporáka. Jeho naduté sebevědomí v kombinaci s přesvědčením, že si může každého koupit, mě bavilo. Cholerická admirálka Ana Benitéz, synovec hlavního zlojeda – sukničkářský velitel letectva José Castillo nebo Antónova nikdy nepřiznaná milenka, matka jeho syna Diega a PR manažerka celého režimu Maria Marquesa, byly vlastně taky docela dobré postavy. Samotný Antón je suprově zahraný tím stejným hercem, který hrál ústředního antagonistu v Mandalorianovi a jmenuje se Giancarlo Esposito.

Co se týče spojenců, tam je to horší. Pár jich je docela sympatických, někteří jsou vám jedno a zbytek bych vyválel v dehtu a peří a hodil pod jedoucí autobus. V první provincii spolupracujete s triem jou jou klacíků, co chtějí udělat povstalecké hip hop rádio a takto bojovat proti režimu. Členové jsou hysterická černoška, její partner – přešitej týpek co byl kdysi ženou ale už je z něj kořen s pussyknírkem, a Bicho, otylej afektovanej jouda s účesem jako ananas. Všichni jsou špatní, ale ten poslední je zdaleka nejhorší.Dokonce je v té hře jedna mise, kde se s ním musíte ožrat a pak ho hledat. Já doufal, že zůstane navždy nezvěstný, málokdy se mi stane, že by mě postava v počítačové hře iritovala tak moc, že vůbec zvažuji možnost tu hru nedohrát a odinstalovat. Bicho nesporně vládne tímto unikátním talentem. Dokonce v jiné části příběhu se chce sám zastřelit, protože si ve vzácné chvilce objektivní introspekce nejspíše sám uvědomuje, jaká on je vlastně otravná, zbytečná a bezcenná existence, ale vaše postava mu to automaticky rozmluví a nedá se to ovlivnit! Taková do očí bijící hloupost!

V dalším regionu se nacházejí dokonce dvě samostatné odbojové skupiny. Zatímco „Legends of 67“ jsou v pohodě, takoví dědci a babky, co už jednu revoluci vybojovali a nechce se jim přidávat se do nové, tak polo partyzánská organizace „La Moral“  zasluhuje bezodkladnou penaltu na face, jak by řekl Danny. Dvě ústřední postavy – potetovaná skejťačka Jonrón a odbojná přemoudřelá nerdka Yelena Morales mi obě lezly na nervy téměř tak moc, jako proklínaný Bicho.Naštěstí zhruba v této době dostávám nejlepšího spojence ve hře, ostříleného guerillového válečníka mnoha pařeb, mého kamaráda Pijera, který tuto hru nedávno zapudil, ale když zjišťujeme, že si vlastně spolu můžeme zahrát kampaň, bere ji na milost a opětovně instaluje.

El Pijere je skutečně vítanou posilou a spolu se nám daří způsobit Castillovu režimu povážlivé rány. Admirálkou Benitéz společně nakrmíme ryby, a zatímco přemýšlím, jestli nevzít nabídku pupkatého pracháče McKaye, který si chce tváří v tvář našemu údernému duu zachránit holý život a na oplátku uspokojivě rozmnožit naše povstalecké bankovní konto, Pijer do tohoto úskočného sádelníka bez váhání napumpuje celý zásobník.Mimochodem, co se mi líbilo, že žádný boss pateticky nekníká o milost ani v momentě, kdy se dívá do hlavně tváří v tvář vlastní demisi. Naopak postavu, která má v tu chvíli absolutní moc nad jeho životem a smrtí (nutně to nemusí být ta vaše, někdy situaci vyřeší spojenec) ještě nějak verbálně opepří, shodí a poníží. Super!Ovšem nejlepší highlight této hry přichází v momentě, kdy v jedné misi musíme poslouchat dialog Jonrón a Yeleny Morales. Pijer naprosto sdílí moji transparentní nelásku vůči těmto postavám, tedy celá pasáž, která má trvat dvacet vteřin, nám zabere deset minut. Proč? Vždycky když si holky chtějí pokecat, z ničeho nic přiletí jedné do hlavy zbloudilý Pijerův tomahawk, zatímco druhá dostane desert eaglem mezi oči. Hra v takovém případě nekončí, ale postavičky se bezmocně otáčejí na zemi, skuhrají a žebrají o záchranu, tedy kýžený dialog se přeruší.

Následujících deset minut vymýšlíme různé způsoby, jak usmrtit Jonrón a Yelenu, které pokaždé záhadně zapomenou, že jsme to byli my, díky komu se povalují v hlíně, a ještě nám za „záchranu“ poděkují, aby se mohly za pár vteřin opět poroučet k zemi. Je to dětinská zábava, ale smál jsem se tak, až mi vyhrkly slzy do očí.

Nebyl by to Far Cry, kdybyste k ruce nedostali nějakého toho mazlíka. Vrací se vořech Boomer z minulého dílu (ale tady se jmenuje Boom Boom) krokodýl Guapo, černý panter Oluso, invalidní jezevčík Chorizo (místo zadních nohou má kolečka) a bojový kohout Chicharón. Zvířecí parťáci jsou fajn, občas někoho povalí nebo alespoň zaměstnají, a nikdy nemůžou úplně umřít – to je příjemná změna proti minulému dílu, kde když zvířecí parťák zaklepal papučema, dalších deset minut jste museli hrát s jiným. Zde si ho pokaždé můžete oživit.V každé provincii si můžete postavit a vylepšovat svůj vlastní kemp, který nabízí šest různých budov – tedy dvě na každou provincii. Budovy přidávají různé bonusy nebo zpřístupňují nové předměty ke koupi, protože ano, můžete si kupovat či nalézat oblečení, díky kterému jste např rychlejší, více vydržíte, protivníkům trvá déle vás odhalit atd.

Arsenál zbraní je tradičně pestrý. Castillovy nohsledy můžete likvidovat pistolemi, puškami, útočnými puškami, odstřelovačkami, brokovnicemi, samopaly, kulomety, granátomety, či raketomety. Každý typ zbraně je zde zastoupen vícekrát, a liší se podle přídavných vylepšení nebo typu munice, tedy můžete mít klidně granátomet, který bude střílet jedové šrapnely s nervovým plynem – zasažení vojáci odmítnou pokračovat ve zbytečné rozmíšce s vaší postavou a nadšeně se vrhnou na své spolubojovníky.

Kromě standardních zbraní jsou zde ještě speciální zbraně, tzv. Resolver weapons. Je libo vylepšený plamenomet, zbraň, co střílí elektrické výboje, odstřelovací pušku střílející výbušné projektily, či vrhač disků a mnoho dalších? Tato hra to nabízí a ty zbraně jsou docela zábavné. Některé více, některé méně, ale chválím nápad.Poslední částí guerillového arsenálu je takzvané Supremo, což je speciální přístroj, který nosíte na zádech (a ústnatý McKay vás proto tituluje backpack). Opět je jich několik typů – jeden vystřeluje salvu raket, jiný vytvoří obrovský elektrický výboj, další začne vaši postavu rapidně léčit atd. Po použití této hlavní schopnosti musíte Supremo znovu „nabít“. To se nejlépe dělá masakrováním nebohých Castillových milic. V Supremu si můžete i navolit jaké (až čtyři) vrhací předměty chcete používat, výběr je opět značný: nože, Pijerovy oblíbené tomahawky, granáty, Molotovy, dálkově odpalované C4 výbušniny, nebo chytré bomby, zkratující elektrické obvody nepřátelských vozidel – skvělé proti tankům.Se zbraněmi se vyblbnete a tahle část hry je určitě udělaná dobře. Graficky to vypadá moc hezky, prostě taková Kuba a hudebně je to zasazeno tamtéž. Konec mě překvapil, což se většinou u stříleček nestává, ale Far Cry v tomto ohledu vždy dokáže přijít s něčím originálním, když už to ostatní je jako přes kopírák. Řekněme, že zlobivý Tony se nechal inspirovat Magdou Goebbelsovou, a kdo neví, co to znamená, tak máte nyní možnost se sami dovzdělat, není zač.

Pokud vás bavil Far Cry 5, myslím si, že vás bude bavit i tohle. Danda na to sice hrozně nadával a dal tomu šanci jenom pár úvodních hodin, ale po tom tutoriálu na prvním ostrově se to docela rozjede. Pokud vám nevadí, že je reskin a po čase se to stane velice repetitivní hrou (ale i tak mě to bavilo) tak asi jo, můžu to doporučit, tuplem když je to pro PS+ hráče nyní zdarma.Celkové hodnocení: Tři body strhávám dolů za rybaření a debilního doktora Dabalose, ať shoří a už mi nevolá. Další dva body za Bicha, Jonrón a Yelenu Morales. Až bude Dabalos plápolat, rozhodně nebude postrádat společnost. Bod srážím za to, že je to pořád ta stejná hra s jinými kulisami, nicméně tři body přidávám za povedené záporáky, solidní příběh a nejlepšího partyzána pod horkým kubánským yaranským sluncem – El Pijera!Ne vážně, ten coop tu hru hrozně nakopl a už jsem to nehrál proto, abych to teda nějak dodělal a napsal o tom článek, ale proto, že mě to s tím Pijerem v partě fakt bavilo. Far Cry 6 dostává solidních 7/10 což je lepší hodnocení než Diablo IV, protože tato hra naplnila má malá očekávání a docela jsem si ji ve finále i užil.

Pokud vás baví střílečky s tradičními i netradičními zbraněmi, slušný příběh s dlouhou kampaní a zajímavými antagonisty, pokud přežijete některé nevyhovující, hloupé a repulsivní parťáky, se kterými byste v reálu na cervezu nikdy nezašli, zahrajte si to. Hlavně ale nikdy, ALE OPRAVDU NIKDY neberte vedlejší úkol od postavy Dr. Dabalos – už se ho pak nezbavíte!