Zvláštní viďte? Aby report o včerejší akci psal někdo, kdo má o části včerejšího večera jen mlhavé domněnky. ale pokud to překousnete, rozhodl jsem se popsat včerejší (a podle mě velmi vydařenou) akci popíšu jí do té doby, dokdy si ji zhruba pamatuju, pak už to bude jen takový bloudění. Ale od začátku: Sešli jsme se ve vinárně s krycím názvem Ezoterie- myslím že ten název vznikl pač je poblíž nějaký šarlatánský doupě pochybný vykladačky karet a učeným slovem se tomu říká Ezoterie-opravte mě, pokud se mýlím…

 

Mno, dorazil jsem nějak po sedmý, a když jsem (ještě v pohodičce) sešel točitý schody dolu, byl jsem hned Stepaném očerněn v nové „chlastací“ třídnici kde byl zvěčněn také seznam dorazivších, seznam ulejváku a uvedené důvody absence- např. Vojta-nevidím.

 

Naše chlastparta už předem úspěšně zkonfiskovala vobrovskej stůl co byl do L, takže na některý lidi jsem celou dobu vůbec neviděl. Když jsem se dovalil, byl už tam Štěpán, kterej tam kempil už od 7,dál Hurťa, Rozinka, Dan, Karel (!) kterej na takovýhle akce moc nechodi, takže mě příjemně překvapil. Dál Meala, Martina, Jana, Lenka, Áfa, Brojda s Blážou pak dorazila Klára a ještě pozdějc Veronika. Sednul jsem si vedle Áfy a Blážy a trpělivě čekal až přijde obsluha.

Asi za 15 min se přivalil takovej sádelník co měl mrože jako Franz Josef a přej co si dam…No tak já něj ze pivko, načež mi ho Přeceda zvěčnil do „třídnice“ Mrož přifuněl s pivkem vzápětí a zkoušel na nás nějaký džouky. Bohužel ho nikdo nechápal, i když jsme se teda smáli ,ale byl to takovej ten typ smíchu jako třeba u Hanzlíčkova vtipu (To jde jednou funkce po ulici….) No výborný.

Žoviální obsluha se snažila zaplést s námi nějakou rozprávku, leč hranolkový výbor v čele s Karlem se dožadoval hranolek, které se předtím nějak odhlasovaly. Mrož zamumlal něco o kolegyni a zbaběle prchl. „Kolegyně“ naštěstí nějak dorazila a přičárknula hranole, teď nevím jestli je Štěpán připsal taky do třídnice, ale řek bych že jo. Za drahnou dobu se opět objevila ta bečka s dalšíma pivkama, když ale viděl, jak to v nás mizí, objevoval se čím dál častěji, hold kšeft je kšeft… Štěpán na něj jednou začal „hej šéfíku máte wincko?“ ale „šéfík“ si to naštěstí nevzal osobně, nebo ho přeslech, myslím že ke Štěpánove štěstí.

 

Pamatuju si, že s Áfou jsme zdrbli Vojtecháče a Endží, pak se začalo kecat o školním turnájku, a všichni jsme se kolektivně shodli, že Bartoš je idiot na xtou. Pak jsem se bavil chvilku s Blážou, pamatuju si, jak jsem se ho ptal, proč nejede s Veronikou na hory….Ta mě asi slyšela a špatné si to vyložila, pac na mě hodila pohled jako na masového vraha, a já jsem se úplně na ty židli zmenšil, ale nějak jsme si to vyjasnili… teda já doufám J Jinak Bláža šel do nějakých křehkých nugetek s bramboráčky, který byly naprosto úchvatný, zatimco Hranolkový výbor cíle experimentoval s Worcestery, Sojovkami, Maggi, a bůhvíčím ještě na svoje hranolky… Po asi hodince dorazila Klára a tak za další půl hodiny Veronika…

 

Mrož v tu dobu dělal tak šesté Grand-Prix Výčep-stul těch kořálů a pivsoni na lístku rostli jak houby po dešti. Přeceda začal šéfovat tombolu a po chvíli jsem byl obdarován magnetkou na lednici ve tvaru ježka a cedulkou „zahalím dobře, zahalím rad“ která mě vážně dosti vystihuje. (Díky Kláro J) Do paměti se mi ještě vrylo, že někdo zwinil dar v podobě céda Ester Ládové, které nám Tlustínek u výčepu na naší prosbu hned pustil.

 

Když mi nalejval tak sedmý pivko, s takovým smutkem v hlase řek, no já vím, ze vám asi ještě není osmnáct… načež jsem teda vytasil občánku a šel za ním k výčepu. Chvílí koulel očima než mu „kolegyně“ řekla no jo…ročník 86…a docvaklo mu to. Hned mě ještě počastoval historkou, ze má dva kluky, jednomu je patnáct a vypadá na dvacet a druhému dvacet a vypadá na patnáct… jenom jsem tam stal, kejval hlavou a usmíval se. Po chvíli odcházel tuším Rozinka s Karlem…ale teda teď to nevím jistě, pac zde začíná ta krize.

 

No já jsem si každopádně rek ze mam dost a teda je načase opustit lokál. Se všema jsem se rozloučil a nasadil cestu k domovu. Po asi 3 minutách, stojíc uprostřed Ládví jsem se zastavil. Nevím proč, ale najednou mi přišlo na mysl, proč opouštět tak výbornou akcí a jít domů? 2 minuty jsem tam stál a rozmejšlel se… Nakonec jsem udělal plnou parou vzad, a vrátil jsem se. Na těch schodech jsem se málem zabil, nebylo to vůbec košer ,navíc „kolegyně“ po mě loupla okem. Dolu jsem došel a nějak jsem se posadil. A tady ať za mě doplňují jiní, páč už mám jen takový záblesky: Vím že se rozmoh bodypainting (ale teď teda nevím jestli to nebylo už předtím) každopádně jsem měl přes celej hrudník máme rádi Indoše (za což pisateli děkuju, ráno mi to ohromné zvedlo náladu).

Dále na ruce áčko a nějaký čísla, který jsem bohužel nestihl teda ani za střízliva. Mno seděli jsme tam asi půl hoďky až hoďku-to jenom tipuju. Mlhavě si pamatuju že ještě Lenka byla nějak hodně veselá a Stepán tam něco džoukoval snad při placeni… No já se domů doplácal tak kolem půl druhý a ráno jsem spáchal zločin sám na sobe, už tím že sem se probudil, páč mě bolelo celý tělo.

Rodiče mě ještě vytáhli odpoledne na bowling, kterej jsem si teda vůbec nedaval… Bolelo mě celý tělo a do toho máti dávala samy speary a otec tři strajky po sobě…No pekelnický. Ještě na závěr nějaký Results:

-Byl jsem na nejpodařenější akcí od rozpadu našeho interního squadu

-Zúčastnil se rekordní počet lidi. Škoda absence Honzy, Maxe a Vuoida

-Škoda že jsem si nevzal foťák…příště napravím

-Moje mikina by mohla bez bázně a hany soutěžit s Pijerovym svetrem

-Už nemám dvoukilo (interní džouk pro Štěpána)

– Za to mám výborný dárky

– Příště si dám asi radši wincko

-A taky ty výborný medajlonky co měl Bláža

-Uz tu bloudím docela dost, takže radši přestanu

-Všem přeju hezký vánoce a doufám, ze alespoň část uvidím ještě na Silvestra.