Ahoj čuníci,

Tohle bude další recenze na PS4 hru, a opět se bude jednat o hru poněkud staršího ražení, God of War III: Remastered. Na doporučení mého věrného čtenáře, kolegy Emila, jsem ji koupil ve slevě, a řekl jsem si, že tomu dám šanci.

Celá hra je o tom, že hrajete za postavu Kratose, což je nasranej holohlavej Sparťan, který má v životě jeden jediný cíl. Zabít všechny olympské bohy. Tento plán začal plnit již v předchozím dílu, kdy pod ostřím jeho čepele zhynul bůh války Ares (a Kratos byl dosazen na jeho místo) a když chtěl zabít Dia, (Vážně jsme jediný národ, který takhle blbě skloňuje jméno Zeuse?) Athéna se obětovala a čepel ji svižně zajela mezi ňadra a čus. Tedy mínus dva, a to hra ještě nezačala, lovely.

Proč chce Kratos vyvraždit všechny bohy? Hele já vlastně ani moc nevím. Má to nějakou souvislost s tím, že předtím zabil manželku a dceru, a není to o tom, že by měl rád zabíjení, ale spíše tam bude něco na ten způsob jako GODS MADE ME DO IT. Možná je to vysvětlené ve dvojce, tady moc ne. Prostě je potřeba zabít bohy, tak jdeme na to.

A pokud chcete zabít bohy, kteří vládnou z Olympu už fakt hele docela dlouho a nejsou to úplná ořezávátka, jaká strategie bude nejvhodnější? No jasně – nepřítel mého nepřítele je můj přítel, takže ahoj Titáni, já myslím, že jste fakt super, pojďte udělat z honosných olympských paláců kůlničku na dříví a z jejich obyvatel krvavou fašírku, co Vy na to? Že je to dobrej plán? Hned jsem si říkal, že mi to odkejvete!

Tedy hra začíná v okamžiku, kdy se Titáni v čele s Gaiou, matkou Dia, Poseidona a Háda drápou na Olymp. Rodinná pouta se v této familii zrovna moc nerozvíjela  no. Zeus to vidí a není mu to dvakrát po chuti, tedy co udělá? No vlastně vůbec nic, pošle Poseidona, Háda, Herma a Hélia, aby tu pakáž titánskou vyřešili za něj. Mluvil jsem o nepěkných rodinných vazbách? Tak to ještě dlužno připomenout, že Vy jako Kratos jste taky jeho fakan, tedy Zeus byl docela zdatný rozsévač.

Pět minut po začátku hry se dostáváte do prvního souboje s bossem, a Poseidon docela potrápí, obzvláště pokud jste mrzký zelenáč. Pokud Vás ale boss šikanuje, dokolečka zabíjí a trvá Vám nějakou dobu, než mu přijdete na kobylku, není sladší odměny, než se doslova proklikat k závěrečné animaci, kde sebevědomá, často i chvástavá deita neslavně zakokrhá. Tedy v kostce to funguje tak, že odbojné božstvo nejdřív trestáte chladnou či horkou (ale hlavně pořádně ostrou) čepelí, a když ho dostatečně načnete, následuje sekvence pohybů, které musíte udělat rychle za sebou, aby se bojůvka přepnula do další fáze.

Tedy v momentě, kdy si dobitý bůžek vybírá slabší chvilku a lízá si utržené rány, hra na Vás v podobě rotující ikonky nad jeho zkrvavenou hlavou výmluvně řve: Teďka je to dobrý, teďka by to šlo, zmáčkni kolečko! Načež Kratos udělá salto za něj, čtvereček mu hodí řetěz okolo krku, trojúhelníkem si otlučeného oponenta přitáhnete, křížek mu podkopne nohy, a čtverečkem dostane šlapáka do kulí, kterému rychle bude sekundovat trojúhelníček – čepel do žeber.

Takhle z něj postupně naděláte jehelníček, a potom už následuje finální sekvence, kde rozjebaný Olympan jen pateticky chrčí, nebo dští zbytečné kletby, aby ho Kratos sundal nějakým zvláště krvavým a zavrženíhodným způsobem. Kratos je praktický chlapík, a některé věci po padlých protivnících se mu náramně hodí – Poseidonův talisman mu umožní dýchat pod vodou, chudáku Heliovi zaživa urve hlavu a udělá si z ní takovou lepší pochodeň, co oslepuje nepřátele a odhaluje tajná místa, a ani Hermes neuteče (ač se snaží, zmrdeček!) a Kratos mu charakteristicky oddělí obě nohy od těla a vezme si jeho sedmimílové boty, které mu pak umožňují vyběhnout i na místa jinak nedosažitelná.

Tato hra má dvě slabiny. Jednu objektivní, a jednu subjektivní. Objektivní slabina je kamera, kterou nelze nastavit. Prostě je automatická, někdy zabírá muskulaturní Kratosova záda, jindy snímá z boku, zepředu… Někdy se ta kamera úplně netrefí do vkusu hráče, někdy je to vyloženě frustrující, ale takových okamžiků naštěstí není mnoho.

Subjektivní slabina jsou různé puzzle a logické hádanky. Což má spousta lidí rádo, ale já mezi ně nepatřím. Obzvlášť lokace jako Daidalův Labyrint nebo Héřina zahrada, bylo něco, na co jsem neměl nervy a často jsem se uchyloval k sledování návodu na internetu. Já tu hru hraju proto, abych se vykoupal v krvi zpupných řeckých božstev a jejich lidských i mýtických přisluhovačů! Ne proto, abych řešil, jestli mám tenhle kvádr posunout o tři políčka rovně a dvě doprava, aby když zatáhnu za tuhle páku, a celá místnost se překotí o sto osmdesát stupňů, tak pozice zmiňovaného kvádru bude v přesné diagonále s…. Vidíte? Ani Vás tahle pasáž nebaví číst! Tohle má být Brutal Carnage: Olympus Edition, a né Foglarova elektronická simulace vyndávání Ježka z klece.

Bude určitě spousta lidí, kteří mají v hrách tohoto typu logické hádanky rádi, ale já prostě mezi ně nepatřím. Přijde mi to otravné. Mnohem zábavnější je vyrvat kyklopovi oko, osedlat si Kerbera, který potom plive oheň na všechny čuníky okolo, nebohému Minotauru zkroutit hlavu tak, že si rohem probodne hlavu, oživlé soše uzmout její obří palici a jedním skvěle vrženým hodem ji přetvořit v pískoviště, a podobně.

Tím se dostávám k dalšímu aspektu hry, a to jsou nestvůry. Tady si tvůrci hodně vyhráli, a je to super! Kromě potvor zmíněných v předchozím odstavci jsou tu samozřejmě duchové, kostlivci, kentauři, zlobři, sirény, Gorgony a spousta dalších. Zbavit se jich můžete taky mnoha způsoby. Můžete Gorgonu standardně rozšvihat zbraněmi, nebo jí přes tlačítkovou sekvenci utnout hlavu, a nechat zkamenět na nějakou dobu všechny ostatní účastníky souboje. Možností je tu skutečně celá řada, je to rozmanité a zábavné.

Z většiny monster padají takové červené koule, díky kterým si můžete vylepšovat všechny zbraně nebo udělátka, co se vám dostaly pod ruku. Odemykáte s nimi další komba, schopnosti, nebo zvyšujete jejich sílu – opět je to velice zajímavé a určitě hodnotím kladně. Dále můžete sbírat ve speciálních truhlicích oči Gorgony, rohy Minotaura, či peří Fénixa, a za každé tři takto nasbírané předměty dostanete trvalý bonus do zdraví, many, nebo „něco jako staminy“ které se spotřebovává hlavně používáním luku.

Ovládání je pro začátečníka trochu náročnější. V prvních několika hodinách hry jsem jenom odněkud pořád padal, protože mi nešel dvojitý skok a aktivace Ikarových křídel.

Prostředí je super. Podíváte se do Hádovy říše, již zmiňovaného Labyrintu, a zjistíte, že Olymp je skutečně velké město. Bossové nejsou výhradně jen bozi. Potkáte třeba také Herkula nebo titána Krona, který je otcem Dia.

Jak postupně kydlíte nešťastné bohy, má to samozřejmě důsledek na oba světy – ten božský i pozemský. Když zemře Poseidon, oceány si to střihnou na pevninu v takovém rozsahu, že biblická potopa hadr. Po smrti Helia je prostě už jen pořád hnusně a prší. Taková trochu Anglie. No, a když doklepete i Háda, mrtvé duše nemají kam jít, protože podsvětí nikdo nevládne. Hádes vypadal spíš jako Hefaistos, a Hefaistos spíš jako Quasimodo, další bohy jsem tvůrcům uznal, jako poměrně povedené.

Pokud si tato hra libuje v poctivém GORE a zobrazování sečných, bodných, tržných, řezných, krvavých, hořlavých a hnisavých ran, nedělají jí problém ani KOZY, nebo jak by řekl Kanec – CECIÁŠE. První solidní pár obnažených ňader potkáte na Poseidonově konkubíně, kterou donutíte k tomu, aby Vám podržela… ne, tamto ne, měl jsem samozřejmě na mysli otočné madlo k nějaké bráně, ale hned jak jím projdete, váha madla je na hajtru moc a zpětný ráz otevíracího mechanismu ji nemilosrdně rozdrtí.

Kratos sice solí bohy jednoho za druhým, udělá však jednu výjimku. Ano, tušíte správně, zase v tom budou dudy – aneb jak vám trtkačka může zachránit kejhák. Afrodita je totiž jediný přítomný bůh, kterému je jedno, že Kratos všechny ostatní bohy vraždí, (stejně je neměla ráda), stejně tak to, že pořád prší, všechno hnije a její pozemské chrámy sežral oceán. Rovněž nasranýho Sparťana nechce zabít, chce s ním – přirozeně, z titulu její funkce – kopulovat.

Afrodita je tedy jediný bůh, který vlastně přežije tohle vražedné běsnění. (Ale například Artemis nebo Apollon se ve hře nevyskytují)  Jaké z toho plyne ponaučení? No přece, že láska porazí nenávist nastavení pičky zchladí hlavu i největšímu řezníkovi, bo se ta krev přesune jinam, žejo.

Kratos si najde během své výpravy za pomstou dokonce i jednu kamarádku – malou Pandoru, kterou Zeus vězní v Daidalově Labyrintu, protože když se dostane zpět do truhly (určitě znáte pojem Pandořina skříňka) tak se všechno ještě mnohem víc podělá. Kratos totiž už jednou truhličku otevřel, to když soupeřil s Áresem o to, kdo lépe personálně zaplní žádaný flek boha války, no a jak vypustil všechny bědy, jedy a vředy, které skříňka měla, samotné bohy to ovlivnilo, a získali spoustu negativních vlastností, hlavně Zeus. Proto Athéna, která tu vystupuje ve funkci mentorujícího ducha, vlastně souhlasí s tím, aby Zeus, za kterého původně obětovala život, byl odstaven od moci a zahuben. Hodná dceruška, fakt. Inu jak jsem říkal – rodina tu moc nefrčí.

Do finální bitky Zeus vs. Kratos se opět přisere Gaia, která po úvodní invazi na Kratose hodila bob, a řekla mu, že byl jen užitečný ocas, ale že teď už ho nepotřebuje, a snaží se zabít oba – syna i vnuka. Souboj s Diem je na etapy, a je to docela působivý, Zeus je tradiční bělovousý, bělovlasý stařec, ale i přes pokročilý věk je to panečku čipera, metá kozelce, blesky, větší blesky a má tuhý kořínek.

 

Finální verdikt: S Kratosem je prdel. Bohové by sice nesouhlasili, ale jejich slovo už nemá žádnou váhu, protože mrtví nemluví. Kdybych hrál předchozí hry z této série, určitě bych se méně ztrácel v příběhu. Kdyby neexistovala videa typu: „How to solve Hera’s garden puzzle“ určitě bych se více ztrácel při samotném hraní (a víc nadával) prostředí hezký, oponenti zajímaví, zbraně působivé a soundtrack!

Ten soundtrack je fakt boží. Navíc ho nahrával český symfonický orchestr, ale to Vy nevíte, protože titulky skoro každý přeskakuje. To já si rád přečtu, u čeho jsem strávil několik hodin. Zvláště v případě, že mě to bavilo, což této hře rozhodně neupřu.

Brzy údajně vyjde God of War IV. Aneb Kratos zestárl a opět zkouší bejt fotr a tentokrát to dítě pro změnu nezabít. Prý tam budou severští bohové. Tak se těším, až si z Odinova vousu udělám rohožku.