Tohle je jedna z básní v Silmarillionu – knížce vysvětlující vznik a vývoj Tolkienovy Středozemě. Je to velice podrobná a náročná knížka, a neznám mnoho lidí, kteří – ač třeba mají rádi Pána Prstenů – by ji dočetli do konce.

Dlužno dodat, že z této básně mám v originále pokaždé husí kůži, a je jedno, kolikrát jsem ji přečetl, nebo ještě přečtu, a tak jsem se pokusil ji převeršovat do češtiny.

Je o tom, když Sauron, ještě jako služebník Morgothův, chytí a uvězní Berena a elfského krále Finroda Felagunda, a snaží se zjistit, co jsou zač…

Přeložit tuhle báseň určitě patřilo k těm náročnějším úkolům, vzhledem k tomu, že Tolkien nebyl apriori básník, a nebyl vázán dodržováním žádných básnických pravidel, což je dobře vidět ve stavbě rýmů u originálu níže, kterou jsem se snažil jakž takž zachovat.

 

The Song of Felagund’s battle with Sauron

 

He chanted a song of wizardry,
Of piercing, opening, of treachery,
Revealing, uncovering, betraying.
Then sudden Felagund there swaying
sang in answer a song of staying,
Resisting, battling against power,
Of secrets kept, strength like a tower,
And trust unbroken, freedom, escape;
Of changing and of shifting shape,
Of snares eluded, broken traps,
The prison opening, the chain that snaps,
Backwards and forwards swayed their song.
Reeling and foundering, as ever more strong
The chanting swelled, Felagund fought,
And all the magic and might he brought,
Of Elvenesse into his words.
Softly in the gloom they heard the birds
Singing afar in Nargothrond,
The sighing of the sea beyond,
Beyond the western world, on sand,
On sand of pearls in Elvenland.
Then the gloom gathered; darkness growing
In Valinor, the red blood flowing
Beside the sea, where the Noldor slew
The Foamriders, and stealing drew
Their white ships with their white sails
From lamplit havens. The wind wails,
The wolf howls. The ravens flee.
The ice mutters in the mouths of the sea.
The captives sad in Angband mourn,
Thunder rumbles, the fires burn-
And Finrod fell before the throne.

 

Píseň Felagundova boje se Sauronem

 

On zpíval píseň temných čar

Kdy podlá zrada nese zmar

Co vše odhalí, rozkryje, vyjeví

Ale Felagund nyní nepoleví

V odpověď pěje píseň setrvání

Jak odolat, moci postavit se zbraní

O tajemstvích, o síle pevné jako věž

O útěku a důvěře, kterou nenahlodá lež

O změnách, a o úkrytech v přestrojení

O vyhnutí se pastím, co svoje ostny cení

Zlomených poutech, svobodě bez vězení

Dopředu a zpět se začala jejich píseň kývat

Třásla se a hroutila, to když rostla její síla

Zpěv se náhle vzedmul, Felagund bojoval

Se vší mocí a magií, kterou si k tomu vzal

Tu do jeho slov propůjčil mu elfský svět

V šeru místnosti slyšeli tiše ptáky pět

Tam v Nargothrondu, než jejich zpěv ztich

A moře za ním neslo svůj tichý vzdych

Na písku, za západní hranicí

V zemi elfů ležely perly blyštící

Tu přišlo přítmí, vzrostla temnota

Ve Valinoru teče rudá krev života

Tam u moře, kde Noldor život vzali

Svým rodným, a lodě, jenž milovali

Jim zcizili. Všechny ty stěžně bílé

Z přístavů svítících. Vítr začal kvílet

Vlk vyje, krkavci letí nocí

Ústa moří led drží ve své moci

V Angbandu truchlivo je zajatcům

Ohně planou, hrom bije v nebe dům

A Finrod padl před zlý trůn