Tahle báseň má pro mně, a měla by mít i pro českého čtenáře, ještě další rozměr, jelikož sovětská básnířka neohroženě popisuje nacistický vpád do tehdejšího Československa, a to v době, kdy se Němci a Sověti chystali podepsat pakt o neútočení s tajným dodatkem o vzájemné spolupráci. Její statečnost a osobní odvaha by neměla být zapomenuta, a tak jsem to z anglického překladu přebásnil do češtiny, ať je vidět, jak se za nás srdnatě prali i příslušníci jiných národů.

Černá hora

 

Mohutná černá hora pozemskému světlu stíní

Je čas bohu vrátit vstupenku, ať užijí si ji jiní

Odmítám. Být s nelidmi v tomto domě šílenství

Odmítám. Plavat proudem, kde se páteře lidí skví

 

Nepotřebuji mít díry ve svých uších

A vlastně ani oči, na mou duši

Odmítám plavat proudem, kde se lidské páteře skví

Mám zápornou odpověď pro Tvůj zkažený svět šílenství

 

Oni vzali si náhle a vzali si to otevřeně

Hory, jejichž bohatství rázem stouplo v ceně

Vzali uhlí, vzali ocel, a jen u toho nezůstali

Vzali si také olovo, a pak sebrali i krystaly

 

Vzít cukr a vzít jetel, byl jejich další nápad

Pak zabrali Sever, ba vzali pak i Západ

Vzali všechny včelíny a každou fůru sena

I Jih s Východem jim vydala ta země porobená

 

Vzali Karlovy Vary, vzali také Tatry

Vzali naše prsty, přátele a bratry

 

Ale my jsme se postavili nad jejich temné stíny

A stát budem dál, dokud v ústech máme sliny