Na tuhle říkanku jsem narazil ve Witcherovi III, když si ji nějaké malé děti v kroužku prospěvovaly, a běhal mi mráz po zádech. Snažil jsem se to napsat i do té melodie. Minimálně v originále je vystižena velice přesně mefistofelovská podstata tohoto nezbedníka.
Master Mirror
His smile fair as spring as towards him he draws you
His tongue sharp and silvery as he implores you
Your wishes he grants, as he swears to adore you
Gold, silver, jewels; he lays riches before you
Dues need be repaid and he will come for you
All to reclaim, no smile to console you
He’ll snare you in bonds, eyes glowing afire
To gore and torment you till the stars expire
Zrcadelník
S úsměvem krásným jak jaro se Ti pokorně dvoří
Jazyk stříbrem mu zvoní, když se před Tebou koří
Tvá přání hned splní, když med kolem úst Ti maže
Bohatství zlaté vršit k Tvým nohám přikáže
Dluhy musí být splaceny a on si pro Tebe přijde
Všechno chce vrátit, úsměv z úst mu nevyjde
Lapí tě do tenat, zrak se mu plamenem vznítí
Aby tě bodal a mučil, dokud hvězdy budou svítit