Snažil jsem se vystihnout, co pro mně znamená poezie, než si ke mně přisedla nějaká zajímavá dívka, a tak jsem jí tam přimíchal taky. Pejsek a kočička vařili dort, no.

---

 

Oslava poezie

 

Jsi má sestra boromejka, panna milosrdná

V Tvé náruči vždy naleznu útěchu

Jsi trampolína, co odráží mě od dna

Jsi mojí vlastní polárkou k úspěchu

 

Půvabná, jak lekníny na rybníce

Nemluvíš, však přesto tolik dovídám se

Sám často nevyzván a nechtě řeknu více

Když tak snadno poztrácím se v Tvojí kráse

 

Jsi trezorem, kam ukládám vše, co je mi drahé

Zamknu, odemknu, a obsah je znovu jiný

Jsi detektiv, jenž vždy ví, kdo je vrahem

Petrolejkou, co tak ráda vábí stíny

 

Mám k Tobě úctu, vím, jakou máš sílu

Dokážeš vykouzlit úsměv i pláč

Proměnit se v démona či éterickou vílu

Být vzorný občan i hazardní hráč

 

To děvče, děvče co sedělo tu na sedačce

Koukala jsi mi přes rameno, viděla jsi jej taky?

Popsat tu dívku pro Tebe rovná se jistě hračce

Tak to prosím zkus, mě osleply náhle zraky

 

Byla krásná, že? Ty velké oči barvy grafitu

Její vlasy- černé a divoké jak hejno vran

Však její místo je nyní prázdné, není tu

Ty odešla jsi s ní, a já zůstal sám zadumán

 

Cestuji dál se sbírkou velkého básníka- na kolenou rozečtenou

To on probudil Tebe, a Ty jsi mi pak vtiskla polibek

Stará zašlá kniha, jež vládne nedozírnou cenou

Nesmělý pramínek v mžiku rozmnoží na myriádu řek

 

Takže díky pane Nezvale, že jste moji ruku vedl

Vystříhal se kompromisu, uchránil mě od nevkusu

Bez Vaší knihy v klíně? To bych vskutku těžko svedl

Zamíchat do toho tu cizí dívku z autobusu