Čus čuníci,

Účastnili jste se někdy hospodského kvízu? Já jsem měl povědomí o existenci této vědomostní soutěže pořádané v hospodě, ale jelikož to nebylo v naší hospodě (tj. v Záležitosti na Žižkově) nijak víc jsem se o to nezajímal. Myšlenka sice dobrá a souboj intelektu je asi jediný souboj, ve kterém bych mohl někomu prospět, ale do jiné hospody kvůli tomu nepůjdu, na to jsem příliš loajální konzervativec.

Jenže… vše se změnilo asi před měsícem, kdy mě šéfčíšnice Lucka informovala o záměru uspořádat tuto kratochvíli i na domácí půdě, jestli bych měl zájem se takové věci zúčastnit, že můžeme mít tým složený až ze šesti lidí. Nadšeně jsem souhlasil a hned po příchodu z putyky domů naházel do jedné skupiny vhodné adepty a suše jim oznámil v tónině direktivního imperativu, že je nominuji do tohoto týmu, a dělám to proto, že chci vyhrát, samozřejmě. O respektu a vlivu, který jako organizátor požívám, výmluvně svědčí žalostný výsledek konečné účasti původně navržených kandidátů: Z pěti oslovených se na to nevysral pouze Timura.

Nicméně je nutno zmínit, že ostatní nominovaní, vědomi si klatby, kterou bych na ně uvrhl v případě, že bych důvod jejich neúčasti za tepla cejchoval jako marginální a jednoduše jej neuznal, začali házet pracovní či zdravotní důvody, a na to jsem mohl jen nenaloženě odfrknout „ no co už s tebou“ a hledat parťáky nové.

Nakonec jsem k Timurovi přibral Proxyho, Eseho a Markét a považoval to za hotové. Dobře, sice budeme jen v pěti, ale tak je to první kvíz vůbec, ostatní týmy budou s náma na stejný startovní čáře, a navíc to bylo celý na poslední chvíli, a někteří lidi jsou vyděšení, takže například Adam mi napsal, že kvízů se v minulosti účastnil, ale raději se nechce zdržovat v místech velké koncentrace lidí a přivést odbor památkové péče do karantény.

Jeden z původně jmenovaných absentérů (ano, jsi to ty, Pavle) šel ještě dál, a troufale prohlásil, že mi koupí tři piva, pokud vyhrajeme. Já nevím, lidi doteď nepochopili, že vsázet se se mnou je nerentabilní koníček, ale tedy jo, nabídl jsem galantně Pavlovi protisázku. Pavel však zpupně kontroval: „To není třeba, vy stejně nevyhrajete.“ Nevyhrajeme? Ne? Tak dobře. DOBŘE.

Nechtěl jsem to dělat, ale donutil mě k tomu. Zvedám telefon a volám Timurovu tátovi Korbenovi, což je chodící god-mode cheat na poker, počítačovou hru Team-Fortress a na vědomostní soutěže taky, protože ten člověk je fakt bedna s obrovským všeobecným rozhledem. Nejdřív jsem váhal s jeho nominací, protože nechci poslouchat usedavé vzlyky z demoralizovaných řad našich soků, co jsme si to přivedli za vědomostního poloboha mezi ordinérní plebejce, ale když Pavel říká, že nevyhrajeme, tak musím udělat vše pro to, abych jeho nabubřelou prognózu smetl ze stolu.

Volám Korbenovi a oznamuji mu, že v úterý se účastní hospodského vědomostního kvízu. Nejdřív mě zkouší odrazit větou „Ale já už všechno zapomněl“ jenže za ty roky co ho znám jsem tuto falešnou skromnost prohlédl, takže mu říkám, ať to ani nezkouší a na sedmou ho čekám.

Složení týmu není jediné, co se mění – změn totiž doznává i organizace. Personál Záležitosti nakonec couvl z ambiciózního plánu vzít organizaci pod vlastní režii, a místo toho pozval přímo oficiálního zástupce z www.hospodskykviz.cz který se jmenoval Víťa a byl zhruba v našem věku. Jeden z největších strašáků, kterým jsem se myšlenkově zaměstnával, byl ten, jestli tam náhodou nakonec nebudeme sami jako jediný přihlášený tým, ale Lucka složila „domácí tým“ Záležitost se svým bráchou a dalšími asi třemi kamarády, a třetí tým byli Berani – tři kluci a jedna holka. No dobrá, i kdybychom byli poslední, furt jsme na bedně.

Po příchodu už mě očekává Proxy na baru, který si se mnou ani pivo nedá, jelikož v zájmu zlepšení tělesné konstituce přestal s pitím. Naštěstí se to vztahuje jen na pivo, a když Proxy vidí zmatený obličej můj i obsluhy, vyměkne a pošle tam slívu od Golema, což jsou asi nejlepší pálenkáři. Ese s Markétou vzorně přicházejí do limitu, ale Blažíčkovi prostě nechodí včas, naštěstí moderátor Víťa je natolik benevolentní, že nezačínáme s úderem sedmé, ale o dobrou čtvrt hodinu později, kdy náš tým je konečně kompletní a Timura dostává funkci zapisovače.

Soutěž probíhá následovně: Celkem je 5 kol po deseti otázkách, plus bonusová otázka tipovací. Kola jsou tematická (ale tipovací otázka nutně s tématem korespondovat nemusí) a každé kolo obsahuje dvě témata po pěti otázkách. Fasujeme vyplňovací formulář, kde se píše jméno týmu, počet hráčů, číslo kola a pak 1-10 odpovědi. Název týmu sluje „Nezbední Čuníci“ a prvních pět otázek se bude týkat aktualit z domova i ze světa. To by nemuselo být zlé, říkám si… jsem docela orientovaný v aktuálním dění, no ni? Jenže brzo přijde kruté vystřízlivění, aneb tyto otázky nejsou žádná dávačka zadarmo.

1.kolo

Vrháme se do úvodu s již řečenými aktualitami. Nebudu sem psát všechny otázky a odpovědi (Díky bohu za vrácené papírky s odpověďmi i za ofiko stránku, jinak jak se pilo, tak bych zase věděl od půlky tužku, moje výborná paměť se i při mírné konzumaci lihovin značně omezuje nebo rovnou vypíná a z článku by byl zmatený pelmel s nulovou výpovědní hodnotou.) Tipovací otázky jsou zpětně nedohledatelné, takže ty nebudu psát vůbec, ale bylo tam něco jako kolik piercingů má žena s největším počtem piercingů, v jakém roce byl vynalezen kachní tanec, či kolik nešťastníků obývá nějakou oslí prdel, o které nikdy nikdo neslyšel, apod.

Hned první otázka je problém: Který z ministrů Babišovy vlády si zlomil ruku? Tohle neví nikdo, dokonce ani Korben, protože koho ještě zajímá ta proradná podlézavá parta pateticky panáčkujících podržocasů? Otázku si tedy měníme na „komu bychom to nejvíc přáli“ a protože nejde napsat „všem“ ale musí se zvolit konkrétní jméno, vyhrává paranoidní fearmonger Hamáček, který jakkoliv v březnu působil v porovnání s těmi ostatními idioty sympatičtěji, jeho bludy a strašení v poslední době už všechny akorát serou. Bohužel Hamáček není správná odpověď, je to Plaga. Ale ono je úplně jedno, kdo je jaký ministr čeho, dokud je Andrej Zmrdiš premiérem.

Druhá otázka. Který Karibský stát dal vale Commonwealthu tento měsíc? Píšeme Antiguu a Barbudu. Píšeme špatně. Je to Barbados. Kurva!

Otázka třetí: Jaká finalistka první řady superstar v tomto měsíci porodila dítě? Who the fuck cares? Kromě Anety Langerové vydolujeme z paměti ještě Vaňkovou, co tenkrát skončila druhá, ale ta se evidentně napustit nenechala, velká škoda, měli bychom bod, takhle máme do třetice hovno, správná odpověď byla nějaká Konvičková, oh dear, tohle bude bití…

Čtyřka je konečně jednoduchá věc a odpovědí je Helium. Jenže jak je to jednoduché, budou to mít všichni žejo, a to nás nikam neposouvá.

Kterým zápasem odstartovala minulý týden hokejová extraliga? Vítkovicemi proti Litvínovu. Máme alespoň Vítkovice! Máme půlbod! Máme radost Vincente, tak máme? Máme radost! Tady to evidentně bude na explozivní gejzír nebeské blaženosti i za mizernej půlbod, ale tak co zbejvá, nu.

První téma nám přihrálo bod a půl, což je tristní bilance, ale jsme na začátku, nic není prohrané. Kdyby mi bylo dvanáct, tak se zvednu, řeknu všem, že stojej za hovno, a jdu s brekem domů. Jenže protože už mi není dvanáct, budu stejně jako ten „povaleč z vídeňské kavárny“ co to kdysi dotáhl na führera, věřit v konečné vítězství.

Druhé téma je historie Maďarska, no nazdar. První maďarský panovník není Béla, ale Štěpán, ale prý Ištvána by nám Víťa taky uznal. Doprdele, to bylo to druhý, co jsme chtěli napsat, no tak zase naprázdno. Probírám se z nastupující odevzdané letargie otázkou, kde zemřel poslední Jagelonec, a aspoň máme boďasa za Moháč. Maďarskou republiku rad, kterou jako velice dočasný státní útvar vyhlásil maďarský komunista a korunovaný všivák Béla Kun víme s Korbenem oba, přezdívku liberálního socialismu Jánose Kadára ale už ví jen on, já věděl, proč ho vzít! Tedy za „gulášový socialismus“ přidáváme další tvrdě vydřený bod a další za název Orbánovy strany – Fidesz. Zpropadení Maďaři nakonec generují čtyři body z pěti a mění naše vystoupení z kolonky „potupné“ do kolonky „průměrné“.

Jenže jak se ukazuje po Vítově oznámení po prvním kole, tady nejsou žádné další průměrné týmy. Všichni mají víc bodů než my – Záležitost sice jen o 0,5, ale Berani dostali 9 bodů z 10, s tím, že nevěděli toho panovníka.

Ok, hele moment. Takže my tu sedíme proti týmu, kde jsou čtyři lidi, co věděli Barbardos, Plagu a dokonce i to, jaká superstárová fuchtle povila fungl nový čúráče? Myšlenka, že nevyhraju tři piva od Pavla, mě netrýzní ani tolik, jako myšlenka, že nevyhrajeme celej tenhle kvíz, což bude tuplovaná ostuda, protože jsem všem sebejistě tvrdil, že nic jinýho než vítězství nepřipadá v úvahu.

Malou náplastí na tuto bolest je alespoň možnost slyšet sousloví „Nezbední Čuníci“ z úst někoho jiného, to mě vždycky zahřeje u srdíčka.

2. kolo

Přichází Jaina, Korbenova dcera a Timurova sestra. Ani jsem nevěděl, že měla přijít, ale beru ji do týmu všema deseti. Tedy už jsme v sedmi, navíc posíleni o dalšího génia z rodu Blažíčků. Teď nebo nikdy! První část jsou cizí slova, a tady zasviští plnej počet přátelé, protože s faux-pas, evaluací, devizou (zde významně pomůže Markét jako účetní) apriori, a přiřazením anticipace, generalizace, latence a adorace ke korespondujícím definicím si na nás jen tak někdo nepřijde! Druhé téma jsou ptáci, tam už to pokulhává, většinou se jedná o nějaké ptačí rekordmany (rozpětí křídel, zrychlení apod.) ale i tady získáváme neuvěřitelných 3,5 boďasů, ho ho, už nejsme nezbední čuníci, ale nezbední ornitologové! No, ne tak docela, ale 3,5/5 na takovémto tématu je velice slušné skóre.

Ukazujeme, že nejsme odepsanými statisty, ale že o pořadí se ještě srdnatě porveme! Předstihujeme Záležitost a už nejsme poslední, nicméně Berani mají pořád pohodlný náskok.

3. kolo

První téma jsou auta. Jsem jediný muž u stolu, který nepřispěje vůbec ničím, zatímco oba Blažíčci, Proxy i Esaras doplňují správná slova jako o život. Někde je potřeba uhodnout staré logo, někde značku auta, jinde se zase přiřazuje… hele co vám budu povídat, zase 5 z 5!

Druhá část jsou ukázky písniček, vždy se dvakrát pustí cca dvacetivteřinový spot a pak se doplňuje jméno interpreta, nebo část textu písně. Je velká ostuda, že si nevzpomenu na zpěváka tatíkovy milované gramofonové vypalovačky „Plakalo Bejby“ protože v Horním Maxově je to oblíbený flák, a kromě mě nedoplní Petra Spáleného ani nikdo jiný. Chuť si napravujeme s Hrobařem od Premieru, ale hergot, tohle zase budou mít všichni, žejo. Kdo je autorem Mumulandu (a kdo by za stvoření takové gargantuovské arcisračky měl být neoddiskutovatelně vhozen do temnice) dáme taky dohromady, bohužel, většinou ty extrémně špatné věci se pamatují lépe, než ty dobré, z nějakého důvodu. Korben zkušeně doplní Jirku Korna, ale místo „láska aby hřála za nocí“ máme „aby láska plála do nocí“ a za to prej není ani půlbod, inu dobrá, ale ze třetího kola jsme vydojili 8 správných odpovědí, a to se počítá! Hele auta Beranům moc nevyšla (konečně nějaká slabina) a velice těsně se ujímáme vedení!

4. kolo

První téma se týká všeho, co má něco společného s kompasy. Takže je zde třeba otázka jaký internetový prohlížeč má ikonu kompasu, nebo jak se jmenuje zvíře z knihy zlatý kompas… well played! Jedna ze správných odpovědí je dokonce Minecraft. Hele kompasy dobrý, 4 z 5 bodů je paráda.

Sekundární téma se věnuje šperkům. Jsou zde otázky na firmy, na vlastnosti šperků, nebo na který prst se nasazuje snubák už od dob antického Říma (tady hodně pomůže Proxy, který si to vyzkoušel poměrně nedávno) Stejně jako u kompasů bodujeme za čtyři body, a po čtvrtém kole si ponecháváme první příčku, nicméně  Berani na nás stále velice těsně dorážejí. Tohle bude drama do poslední otázky!

5. kolo

Večerníček. A sakra. Na to jsme tu moc starý! První otázka je, kdy začíná. Díky bohu za Proxyho a jeho malýho syna, já už bych si nevzpomněl, takhle správně doplňujeme 18:45. Kdo je grafickým autorem úvodní znělky nevíme. Despoticky si protlačím, že Křemílek je ten vysokej hubenej, a né ten špek Patrik, to je Vochomůrka! Vůči tomuto názoru se sice utvoří opozice, ale jak by řekl pomocný učitel Václav Poustka v cimrmanovském Dobytí severního pólu: „Pravdu má náčelník!“ Kde spolu bydleli Ája a Maxipes Fík, to suverénně neví nikdo. Píšeme Lhota, druhý tým píše Lhotka, a třetí má něco jako Malá Lhota? (Byl to Ahníkov, lol) což vyvolá salvu hurónského smíchu. Večerníčky nám vrážejí kudlu do zad, pouze dva body z pěti možných, ale nevzdáváme se, je tady poslední téma, autogramy.

Na světelné tabuli se vždy objeví obrázek, a máme uhodnout, kdo je autorem podpisu. Zlatu Adamovskou, Victorii Beckham, Neila Armstronga i vlevo dole Peroutku napíšeme správně, Kurta Vonneguta neuhodneme, ale to asi nikdo. Další 4 body jsou naše!

No hele bylo to fakt napínavý až do konce, a jisti jsme si nebyli vůbec ničím. Klidně jsme mohli být pořád třetí. Nicméně Víťa vyhlašuje, že třetí se umístila Záležitost se ziskem 33,5 bodu. Takže je to buď sedm nezbedných čuníků, nebo čtyři berani. To je drámo! Když je oznámeno, že Berani skončili druzí s počtem 35 bodů, je dobojováno. Objímáme se, hulákáme a křepčíme, protože jsme je o bod urvali. O jedinej mizernej bod!

A chcete vědět ještě něco? Jak se nám celou dobu nedařilo s tipovačkama, tak vyhráváme jednu bonusovou nikoliv o body ale o rundu panáků, je to něco jako jaký byl bodový rozdíl mezi prvním a posledním týmem v nějakým konkrétním kvízu x let zpátky, totální random číslo, ale naše je nejblíž! Vyhráváme rundu…tuším, že to je Balantýnka, Korben galantně věnuje svýho panáka Beranům, my ostatní to vyžahnem a pak si objednáme ještě jednu rundu za výherní pětistovkový voucher s logem Záležitosti, což je odměna za naše těžce vydřené první místo!

Hřejou nás dvě rundy panáků, hřeje nás vítězství v kvízu, mě hřeje (ač to zpočátku vypadalo utopicky) vítězství piv nad Pavlem, hele dobrý to je! Tak jsme se spontánně rozhodli, že ten kvíz opanujeme i o týden později.

Druhý kvíz, 29.9

Nyní se mi konečně podaří sestavit fullhouse. Povolený maximální počet lidí v týmu je osm, a místo Timury, který se tentokrát nezúčastní, beru svého dlouholetého souputníka (z gymplu, a teď už i několik let z práce) Toma, a Korben bere partnerku Markétu. Víťou i Luckou (která je tentokrát v práci, tedy nesoutěží) jsme opakovaně dotazováni, jestli nechceme náš tým rozdělit na dva, že to „bude zábavnější“

Hele, jednu věc si vyjasněme: Já neštěpím síly, a nikdy to ani dělat nebudu. Pokud rozdělíme tým na dvě části, poskytujeme konkurenční výhodu ostatním, a naše vědomosti dělíme na půl. Jestli bude nějakej kvíz, kde se bude moct přihlásit patnáct lidí, tak seženu patnáct lidí, a pokud jich seženu jenom čtrnáct, budu to považovat za osobní selhání. Týmy, který se přihlásí ve třech, ve čtyřech, nebo v pěti, dobrovolně zahazují možnost, jak pro úspěch udělat maximum, a pokud jsou ostatní organizačně líní, neznamená to, že my se podřídíme a rozsekneme mančaft na půlku, to neexistuje. Píšu to sem hlavně proto, abych dal najevo, že jakékoliv příští pokusy o to nás rozdělit jsou naprosto liché, a iniciátor pouze plýtvá časem všech zainteresovaných. Nejsem na heroldy navrhované separace nikterak rozezlen, já je i chápu, buuuut, yeah… still no.

Na druhý kvíz se přihlásil dokonce o jeden tým navíc, už se to začíná rozjíždět! Kromě nás, Beranů a lehce osekané Záležitosti přibyl ještě tým „Opozdilci“ což byla taková Záležitost 2, protože se skládali z Michala a Domčy z protisměny, které doplňovala nějaká jejich kamarádka. Půlku dne mi bylo fest mizerně od žaludku (zase jsem to přehnal s habaněro papričkami, jsem kokot, vím to) takže jsem si dal zázvorovej čaj. Lucka se na mě podívala, vytřeštila oči, a pohoršeně pronesla: „Papine, jakou hru to se mnou hrajete!?“ No, ta hra se jmenuje „Dám si zázvorový čaj, děkuju pěkně.“

Hele rozjezd jsme měli tradičně pomalejší. Aktuality za tři body, Rybníky za dva, dokonce horší skóre než při prvním kole minule, nejsme sice poslední, ale nechybí mnoho. Po nemastném neslaném prvním kole přichází direkt na solar v podobě kola druhého: Máte pět otázek na tři slova, která spolu sdílí první a poslední písmeno. Tedy třeba na „Britská kapela, Egyptský bůh, Silueta“ napíšete „Oasis, Osiris, Obrys“ nebo budete kokot s bolavým břichem a napíšete Oris místo Osiris, abyste to pomrdal vlastnímu týmu o půlbod. Druhé téma je motivováno knihou C.W. Cerama „Bohové, Hroby a Učenci“ naprosto bezpečně vím, kde se doma kniha nachází, stejně jako to, že jsem ji nikdy nečetl, věčná škoda. Alespoň zaboduji s Údolím králů, nicméně druhé kolo je jen o fous lepší než ten neslavný úvod – a fousem myslím bod – tedy po dvou kolech 11 bodů, dneska to na obhajobu nevypadá, ale ani největší konkurence u Beranů nám významně neodskakuje.

Třetí téma jsou obiloviny. Znáte ten pocit, kdy se smějete, abyste nemuseli brečet? Z obilovin máme dva a půl bodu, hodně to zachraňuje rýže Basmati, ale tu opět budou mít všichni. Další téma jsou „break-up“ songy, a to se nám daří o něco lépe – bodujeme s Passengerem, Green Day, a Korben mistrně doplní i Barboru Polákovou (ač ji nezapomene počastovat valníkem nevybíravých invektiv) aneb jak jsem psal u Mumulandu: mizerné věci prostě v paměti uvíznou. Třetí kolo vynáší šest a půl bodu, máme vzrůstající tendenci i díky prvnímu bodu za tipovačku – myslím, že se to týkalo otázky, kolik hektarů ječmene se vloni zasadilo. Náš odhad je mimo, odhady ostatních však ještě více. Opět jsme první!

První téma čtvrtého kola jsou volnočasové aktivity. Vzpomenu si, kolik jamek má minigolf, protože jsem to v mládí docela hrával. Proxy zkušeně doplní prasátko v Petanque, aneb tak se jmenuje ta malá kulička, ke které se hází ty velké. Vzpomeneme si i na Paddleboarding a hned se mi vybaví Mari, díky Mari!

Druhé téma je filmové, jedná se tentokrát o filmy s nějakým místem v názvu. Do prázdnin v Římě protlačím vedle Audrey Hepburnové Spencera Tracyho namísto Gregoryho Pecka, takže máma se musí chytat za hlavu (hned ji píšu – měla jsi tu být!) Ostatní doplní triumvirát Belmondovek Muž z Ria, Acapulca a Hongkongu, máme i Fantoma z Morisvilu a po menší opravě je nám uznán i druhý díl nějakého Kamaráda do deště (zde se už vůbec nechytám) Díra z Hanušovic nám uznána není, jelikož je to Díra U Hanušovic! Tenhle kvíz je ale těžký pro všechny, takže se ziskem solidních šesti a půl bodu upevňujeme svoje vedení na první pozici, dokonce nám Berani nedýchají tolik na záda!

Témata posledního kola jsou whisky a medvědi. Kde díky Tomovi (whisky) a Proxymu (Věděl, že město s medvědem ve znaku je Beroun a první si vzpomenul na Méďu Béďu) získáváme opět solidních 6,5 bodů a umisťujeme se opět na špici se ziskem celkových 30,5 bodu! Druzí Berani mají 25, Záležitost má 21,5 a Opozdilci 15.

Uvidíme, jak to bude příští týden, jestli vůbec kvíz bude, ale už teď to vypadá, že budeme muset osekat tým na šest lidí, což se mi teda vůbec nechce, někoho vyhazovat, ale třeba někdo nebude moci a tím se to usnadní… Mnoho povyku pro nic, ale Babišovi hulibrci chtějí zkurvit, co se dá, už aby jim někdo zatnul tipec.

Každopádně určitě budeme chtít zkompletovat hattrick, a porazit Berany (a všechny ostatní) i do třetice, a po dvou vzájemných měřeních sil je jasný, že zadarmo nám to nedají.

Ještě, že tak!

PS: Pokud si věříte na Čuníky, složte si tým a přijďte nás vyzvat. Nebo přijďte fandit. Hlavně přijďte do Záležitosti a dejte si tlustýho netopejra, abych se vám mohl smát zase já, ne hele fakt, doba je zlá, koukejte tam naklusat a podpořit je, nebuďte kurvy. Z týhle reklamy nemám ani fenik, dělám to z dobroty svojí duše (ha, oxymorón!) ten podnik je super a zaslouží publicitu, díky nim tady teď máme tuhletu srandu, a kartičky, a sol srazy, a když tam přijdu, můžu si sednout na bar a nikdo na mě nekouká blbě, tož tak.