Čus klacíci,

 

Tak už jsem spamovanej, abych sesmolil nějaký povídáníčko o právě proběhlém srazíku, tak jdeme na to, krátký to moc nebude, takže si to stejně zas přečtou jen lidi co tam byli, což je na jednu stranu škoda, pač lidi, co tam nebyli se opět nedozvědí, o co všechno přišli, takže pokud někomu jistí lidé chtějí klást za vinu parciální stagnaci nových, čistých, neposkvrněných a nezkažených duši (rozuměj ti, kteří nepili forsáž) tak se dobrovolně hlásím k odpovědnosti 🙂

Patek- den první. 12.12 12.30

Zahájil bych to shledáním s Artym na Florenci, odkud pokračujeme kam jinam než do Skanzenu, zatímco Awe čeká na Démona a Gotreho na Florenci, samozřejmě že oba dva již jsou uvnitř, ale tím že sedíme v nekuřácké části hospody, shledáváme se s nimi až po nějakých dvaceti minutách. Za dalších dvacet minut dorazí Awe, evidentně rozladěn a taky vypadal že je zmrzlej jako ho….dne zmrlzlej člověk.

O chvilku později dorazí hráči ze Sealu – Aspik a Incho, pak Didy s Péťou, ve dvě hodiny Qwerts a ještě později i náš nadějný student právnických lapálií- Zavulon a majordomo pátečních kořalů bez přístřeší-Karlos Nevrlá obsluha, kterou chrabře zastupuje krabicoidní dobře živená matrona, náš několikrát nenaložené upozorní, že bychom mohli dát naším radostným a družným dialogům trošku menší vokální intenzitu. Samozřejmě, že ji vesele ignorujeme.

Těsně před přesunem do druhého podniku- prosecké Birérky, dorazí ještě jedna z výraznějších postav Anathemy- Wox, který s námi neohroženě pokračuje, žijíc v sladké nevědomosti, do jakých ďáblových tenat se to zapletl. Na Florenci se odpojuje Demo, který si to metelí zpátky na Moravu, ale samotný fakt, že dojel do Práglu jen kvůli pěti hodinám pokecu ho šlechtí 🙂

 

Okolo šesté dorazíme do Birérky, kde se k nám opět přidávají další účastnici- Legendární bořič všech mýtů Sed, jeho choť a královna stolního fotbálku Anetka, Sedův kámoš a novější gildovni přírůstek Binbouchin, Qwertsuv starší (rozumnější, střízlivější, a ještě pár věcí by se určitě našlo) brácha Esaras, další sourozenecké duo v podání Adama a Bětky, a taky nesmí chybět Bláža, který se ve hře neukázal už tak půlrok, ale to nic nemění na jeho statusu jednoho z nemnoha pilířů a zakladatelů celé gildy.

Popíjí se, ale ještě tak v mezích, naše společenství okupuje fotbálek, já nejdřív se Zým porazíme duo Ajťák, Sestra (rozuměj Esaras, Qwerts ) a ačkoliv děláme benevolentní ústupky v sestavě- tím myslím, že já jdu do obrany, kde je veškeré moje působení naprosto jalové, přesto se brachům nedaří nás rozstřílet, poněvadž Zý je samozřejmě jeden z kategorie těch co to můžou hrát sami. Ale i jeho legenda se povážlivě zachvěje, když se jednou otočím, a vidím JEHO podlézat stůl, vše se ale velmi rychle vysvětlí- Zý prohrál fotbálek o gól, a tím i sázku o podlézaní.

Myslím, že fotka, kde se nemotorně plahočí s Gotrem a oba svorně vymetají špínu pod stolem, zatímco něčí noha po nich triumfálně dupe, mluví za vše 😀 S kým mi fakt šel fotbálek byla Anetka, s ní jsme kropili kde koho, pač ta holka to prostě umíí! 🙂 Zatímco Karlos smolil zelí, nějaká pekelná mocnost seslala někomu do kapsy BRÝLE ZLA, které ovládly (nejen tento) večer, myslím že fotky řeknou víc než stovka slov… Karlosovo zelí notně společenský unavilo zejména Woxe, který si ustlal na stole, aby si trochu odpočal, zatímco dorazil Harex a Point, jenže to už jsme končili, a já nejsem natolik kompetentní, abych tu popisoval, jak Karlosova banda močila do koše na Václaváku a někteří se dokonce sháněli po milé společnosti necudných ženštin volných mravů.

Já jel dom, dobře si vědom toho, že sobota bude mnohem náročnější den, a beze spánku to bude stát za pendrek.

 

Sobota- asi devět hodin ráno.

 

Budí mě telefon, neznámé číslo, nejspíš slovák, vypínám mobil. Asi za hodinu se jakž takž seberu. nasnídám a zjišťuji, že Kubík upekl kolektivní kincko na Smicháči, takže se tam okolo dvanácté scházíme s ostatními, co přežili bouřlivou noc u Karlose, a ještě měli odvahu nám ji tak barvitě popisovat. Scházíme se zde v cca desíti lidech, Karlos, Point, Harex, Qwerts, Péťa, Já, Sed, Anet, a nově dorazivší Slováci Ironsilence a Goku (to byl ten co mi volal :D) a později ještě dorazí Awe a Didy, který spal u něj.

Gotrek a Zý to nestihli, takže šli ve třech na unylé české animované filmové bahno pod názvem Kozí Příběh. (aneb jak jeden můj kámoš tomu říká- Goutí stořka) Třetím účastníkem tohoto neslavného spektáklu se stává flaška zelený, která alespoň trochu zlepšuje pochmurné vyhlídky na kvalitu.

Naše grupa mezitím sleduje film Den, kdy se zastavila země, takový sci-fi rádoby katastrofická oddechovka, Q koupí XXXL popcorn a MEGAXL kolu, které oboje musí stát tak třikrát tolik než celý lístek, který je naopak za hubičku- 50 kč. Celý film je o tom, jak nějací nezbední klacíci z vesmíru přistanou na planetě Zemí, a vyleze Keanu Reeves a suše oznámí hlavní hrdince-nějaký Astro bioložce nebo kýho ďasa, že jsme nekňubové, co si neváží naší drahé matičky Země, a proto budeme smetení, a tento pochmurný scénář začne promptně naplňovat hejno kosmických kobylek, což jsou asi patolízalové těch hlavounu co o tom rozhodli.

Nu, nebudu vás napínat, sličná bioložka okouzlí melancholického emzáka, kterýžto nakonec kosmické kobylky blahosklonně odvolá. Za zmínku z celého filmu ještě stojí asi desetivteřinová scéna, kdy syn té ženské hraje na kompu wowko (Paladin ve Stranglu, krmící dvě zlodušské nagy chladnou ocelí) jenže přijde maminka a krasojízdu mu zastaví, takže Palach se neslavně odporoučí ke spiritovi.

Po skončení filmu mi píše Fredy, že to balí a na sraz nejede, což mě dost nakrklo, i když mnohem víc mě nakrklo, že jsem byl jediný, kdo mu to sežral. Cestou do skanzenu se ještě stavují domů pro peníze, a pak tradaa na sraz, kde už hřaduje takových patnáct lidí, a to jsem přišel docela brzo.

Ba co víc, ti nezvedenci nezřízení už stihli vysosat první forsáž a to rychlostí přímo ukrutnickou, a hned po mém příchodu jdou po hlavě do druhé. My ostatní, znalí místních poměrů začínáme zlehka, Zý a Gotre si dávají knedlíčkovou polívku a pivko, první nějaký pořádný alkohol je až s Artym panák nějaké té nakombené Becherovky a ještě něčeho Sál se pomalu začíná naplňovat, Forsáže naopak začínají mizet, a místnost kromě libozvučných tónů Sedovy kytary naplňují blesky z fotoaparátu. Nemá cenu popisovat, kdo tam byl a kdo kdy přišel a odešel, to se dá snadno dohledat na fotečkách, takže tu jen zmíním pár hintů:

Goku byl první don poblijon večera, ukázalo se, že nemá dostatečný skill v schopností „trefit se vlastními zvratky do záchodové mísy“ takže byla povolána úklidová četa ve složení Já, Gotre, Zý (teda aspoň myslím) a začali jsme to tam uklízet

Číšník se kroutil nalejt Jansenovi a Noocytovi pivo, a Harexovi snad i pivo odnesl, takže milý Harex pak pil na tajňačku

Qwerts se zprasil, jak zákon káže, a přesto že jeho vysokoškolské zaměření mu káže zachraňovat lidi, sám musel být zachráněn svým bratrem Esarasem, bo by asi po svých nedošel, ale myslím, že toto se stalo jednou (a některým z nás žel, nejen jednou) každému, a zas není potřeba s tím dělat ciráty.

Nejvzdálenější stůl v místnosti okupovala omladina nějakých husiček a klacíků, co závistivě zahlíželi na naše alkoholické nápoje, které jim v rámci lokální prohibice byly odepřeny. Zatímco já tam jednu tu holku urazil, Harex s nimi nezřízené koketoval, čímž hrdinně napravil reputaci, kterou já předtím pošramotil.

 

Někdy ke konci večera jsem dostal sentimentální alkoholovou depku, což je zvláštní, pač už se mi to dlouho nestalo, a tudíž se rozhodl, že půjdu dřív než zbytek, což se mi stalo osudným. Na stanici tramvaje se tam ke mě přisomroval ňáký vocas, tak 40 mu mohlo bejt, takový zpustlý halama, a nejdřív se mnou něco kecal, a pak mi rychlostí blesku jen tak mezi řečí vytáhl z kapsy peněženku, a začal se svatouškovsky dušovat, že ji nemá, což už mně fakt položilo. Naštěstí zjistil, že v ty peněžence není vůbec nic cenného (kromě kupónů MHD, o

 

 

který jsem tedy neslavně opuchl, naštěstí náhrada stala božských šedesát káblí aneb miluji naše dopravní podniky) a s mírným divadlem se uráčil peněženku vrátit. Ještě mu tam sekundovala taková obludná babice, která chtěla moji šrajtofli vyhandlovat za mrzký peníz, já u sebe bohužel neměl ani korunu, tak mě pak nechali naštěstí, a já prchl pod ochranná křídla zbytku opilecké squadry, a když jsme se vydali zpět po stopách dvou ničemných zlolajníků, ti již práskli do bot.

My ostatní, zhruba v počtu deseti lidi, jsme pokračovali do „tvarimesejakononstoppodnikalejetopustalez“ jménem Tlustá Panda, Vycpaná Koala, nebo nějaký takový divný název to mělo… Někdo si dal ještě pivo, někdo kolu za šest pětek, což byla cena z kategorie těch židovských. Následně nás dodělává obsluha, takový holobrádek zaprdlý, a že prý drobné nebere, a že zavolá flojdy… načež Zý bleskurychle zakládá občanskou iniciativu s krycím názvem „Vyměňujte pětikáble za koruny, ať má těch drobných co nejvíc“ a pokud si někdo pamatuje úvodní animaci z kačeřích příběhů, jak strýček skrblík skáče do té megamoc velké hromady peněz, tak toto bylo něco podobného.

Naneštěstí nás přijde zkásnout jiná servírka, a ta z toho taky není dvakrát nadšená, Kuba se sice snaží do celého podniku zapojit proradného „kolegů“ jehož troufalé jednání vůbec spustilo tuto tísnivou situaci, ten se však nedá, a místo toho hází krhavé pohledy za barem. Při cestě z podniku ho každý alespoň odměňujeme jednou korunou jako dýško, kterou vyčítavě cinkneme o pultík, a Zý ještě přehnané strojeným hlasem sarkasticky poznamená- Děkujeme za milé služby 😀 Zbytek už se obchází bez komplikací, docházíme na hlavák, kde se já a Kuba odpojujeme a ranním metrem jedeme konečně dóm 🙂

Napsal bych možná ještě ňáký plusy a minusy, ale pozorný čtenář je vysledoval z textu, a nepozorný čtenář má šmitec, a mně už se nic psát nechce, jsem utahanej, takže akorát ještě napíšu dík moc všem co dojeli, nedík lidem co neplatili všechno co měli, pač určitá sekerka se opět zakousla do deficitního špalku, ale tak napříště už platíme rovnou no, a lidi co slíbili a nedošli – Serpes, Kredl, Muf, Paušál, Gerda, Burito a asi ještě někdo- styďte se klacíci, vrrr!

Těším se na dalším sraze, čírka Březen-Duben 2009

Pa, Papin