Ahoj čuníci,

Po minulém fenomenálním úspěchu, kde se sešlo sedm lidí na kartičky, přišla i hubená léta a na včerejší šestou Magicovou sešlost jsme se potkali ve třech – s Pijerem a Kamilem.  Víte, docela jsem se děsil hraní ve třech, jelikož to je ten nejvíc nejhorší formát, ale nakonec to byla docela zábava, i ostatní aktéři si to pochvalovali, a navrch jsme stihli spousty her.

Dorazil jsem do Záležitosti kolem šesté hodiny, aby mi líbezně se usmívající slečna vrchní servírka sdělila, že dnes tu mimořádně nejsem první. „TO BYCH ŘEK!“ zahřmělo ze salonku, a po pár krocích jsem uzřel Pijera, labužnicky popíjejícího svůj Cobolis.

Pijer říkal, že svůj vlastní balíček by pořídil po výplatě, a dostal vyčiněno, že na moji cenovou kalkulaci, kde jsem mu podrobně rozepsal, co za kolik by mohl sehnat, se ani nekoukl, ale uhrál to do autu s tím, že se na to podívá „až to bude aktuální“

Ještě jsem si nestihl ani objednat pivo, když mě Pijer nedočkavě pobízel, abych už vyndal kartičky.  Chtivě drapl můj Shadow balíček, já vyndal monoblack s kombo démonem, ale v první hře mi nepřišel ani kýžený démon, ani nic, čím bych jej našel, a potupně jsem zaklepal papučema.  S takovýmto nepěkným osudem jsem se však nesmířil a uštědřenou porážku mu vrátil se stejným balíkem v další hře.

Dorazil Kamil! Pijer si šel mezitím zakouřit a my s Kamilem jsme rozjeli bitku o to, kdo má zlejší démony. Kamil má rychlejší balík, ten můj je postižen mým charakteristickým trademarkem – jsou tam velmi drazí vypasení čuníci za spoustu many a taky hodně karet co se je tam snaží dostat nějak jinak, než za tu židopalbu, nebo je alespoň zlevnit.

Kamil mě ujezdil na dva životy a zabil mi Razaketha, jediného démona, kterého jsem stihl vypotit. Na chvíli mě spasil Griselbrand, což je démon s lifelinkem, kterého mi ale rovněž zahubil. Alespoň jsem si s ním stihl sedm životů přidat. Kamil měl na ruce další zabíjení, a musel jsem si tedy Diabolic tutorem najít něco, co nejen, že přežije Kamilův podlý pokus o úkladný mord, ale rovněž se nepodělá před jeho lítacím 6/6 Démonem Katastrof. Většina lidí hraje v černé zabíjení, které cílí pouze nečerné příšery, Kamil je v tomto o krok vepředu a jeho kartičky hubí bytosti všech barev bez rozdílu, aby si snad černí nemohli stěžovat na nějakou diskriminaci, takže jeho plán byl dobrý, jenže při náhodném listování knihovnou jsem si vlastně vzpomněl, že kromě všech možných démonů jsem do tohoto balíku včlěnil i jednu příšeru, která není démon, ale něco mnohem silnějšího – Emrakul, the Aeons Torn.

Procpal jsem tohoto ultrapašoura přes Quicksilver Amulet a sice opuchl o bonusové kolo, ale všechny ostatní jeho schopnosti slibovaly, že tuto bitku nakonec dovedu do vítězného konce.

„Co je to Annihilator 6?“ zeptal se Kamil bezelstně

„Však uvidíš!“ prohlásil jsem tajnůstkářsky a dábělsky se usmál.

V dalším kole jsem do něj zakrojil Emrakulem, donutil ho obětovat šest permanentů (tolik k tomu, co je Annihilator 6) včetně Démona Katastrof, a chudák Kamil se poroučel po velice těsném a krásném boji.

Pijer si zatoužil vyzkoušet Gobliny, (aneb: Papine, půjč mi nějakej jinej balíček pro debily) a snad dobře, že tentokrát nebyl Esaras, protože by mu zbělaly vlasy.  Pijerovi to přišlo snad nejlíp, co jsem viděl za hodně dlouhou dobu, a i začátečník jako on to byl schopen nasypat do Kamila za 26 ve čtvrtém kole a já to v pátém dostal přes 80, protože tohle (a ještě valník gobliních tokenů) měl na stole:

Ovšem nejvtipnější moment celého večera nastal tehdy, když jsem si vzal svůj bílo modrý mill combo deck a Kamil dostal na ruku (která prý byla nic moc, ale nechal si ji právě kvůli té jedné kartě) Memoricide, se kterou se mi chystal celé to kombo překazit tím, že jednu ze dvou klíčových karet mi prostě pošle do exilu i se všemi jejími kopiemi.

Hrdě vyložil Memoricide a pichlavě zahlásil: „Papine, najdi si kartu Painters Apprentice, a vyhoď všechny její kopie.“  Co naplat, Kamil poručil, musím poslechnout. Usilovně jsem prohledal celou knihovnu, ale nenalezl ani jedinou kartu jménem Painters Apprentice a výsledek s pohřebním výrazem oznámil i Kamilovi.

Nevím, jestli byl Kamil ze vzniklé situace více naštvaný, nebo více nešťastný, řekl bych, že od obojího spravedlivým dílem, jelikož tentokrát ho zradila paměť, a karta, kterou chtěl zlikvidovat, se jmenovala Painters Servant, o čemž jsem ho závěrem škodolibě informoval. Kamil si chvilku nadával, aby se následně poučil z krizového vývoje, od slečny za barem vyprosil propisku a pokladní lístek, a po zbytek hry si svědomitě zapisoval jména všech karet, které se staly kandidáty na likvidaci. Trochu mi to připomínalo DEATH LIST FIVE z Kill Billa. Tu kartu (ani pečlivě budovaný seznam) už každopádně později nepoužil, ale tak třeba se mu to bude hodit napříště.

Chudák Kamil většinou zařval jako první, jelikož neustále vytahoval „Výběrčího daní“ což je jeho nejoblíbenější karta, která za tapnutí dá jedno zranění všem protivníkům. Jednou dokonce vysolil tři, ale s Pijerem jsme mu je zahubili, protože na proradného výběrčího jsme měli neustále spadeno.  Pijer si vzal tentokrát moje legendární andělíčky, a když jsme vyřídili Kamila s jeho finančákem, pustili jsme se do sebe.  Podobně jako skoro před měsícem s Rojkem jsme se dostali do patové situace, kdy jsem měl Worship a stromečka, do kterého nešla sypat kouzla, Pijer měl zase spoustu legendárních andělů s lifelinkem. Poražený Kamil si pokojně vytáhl knížku a četl si.  Po dalších pěti minutách jsme uzavřeli s Pijerem remízu, jelikož nemělo smysl setrvávat v patové situace a ještě k tomu hrát bez Kamila.

Další vtipný moment přišel, když jsem hrál opět s Démony a zahrál kartu Patriarchs Bidding, která vrátí každému hráči do hry všechny karty od příšerového typu, který si vybere. Zahrál jsem to s plným vědomím faktu, že to nejvíc pomůže Pijerovi, který mne uklove dalšími shadow příšerami, vyslanými tímto kouzlem přímo do bitevního pole.  Jelikož se mi vrátilo pár silných démonů, byl jsem pro oba dva cíl číslo jedna. Kamil na mě zaútočil zombicí, která když zdechne, všichni soupeři si odečtou dva životy. Udělal to pravděpodobně proto, aby mě o dva životy oškubal, žel si nevšiml, že Pijer má přesně dva životy, a díky tomuto překvapivému úderu od spojence z nouze byl vyřazen ze hry. Kamil putoval pod drn vzápětí, a můj darebně drahý Demon deck slavil další výhru.

Stihli jsme mnohem více her, popsal jsem jen některé momenty z těch nejzajímavějších. Nakonec hraní ve třech nebylo tak strašný, jak jsem očekával, nicméně to neznamená, že se s tímto formátem napříště bez boje smířím. Zatím se další kartičky rýsují na neděli, a já budu doufat v silnější účast.