Na úvod pro lidi, kteří nikdy nebudou číst tuhle dlouhou slátaninu, ale očekávají jen můj názor ve stylu libí/nelibí. Kdyby scénář k filmu, nebo knižní předlohu napsal takový Tommy Wisseau a Jackson by to zrežíroval, byl by to zajisté nadprůměrný, skvělý počin. Ale ne. Neudělal to božský Tommy, nýbrž J.R.R. Tolkien, geniální autor, jehož knihy jsem četl dávno předtím, než Jackson vůbec dostal povolení k natáčení prvního dílu pána prstenů.

Četl jsem je česky, četl jsem je anglicky, a tenhle proces jsem párkrát zopakoval. Přiznávám, že si určitě už dávno nepamatuju tolik z Tolkienova světa jako dřív, ale dokud dokážu vyjmenovat 7 Fëanorových synů, nejsem na tom zas tak bídně. Pán Prstenů se mi samozřejmě líbil, a je evidentní, že Jackson chce utahat publikum na ten samý kouzelnický trik, na který je utahal už jednou… ale tentokrát to pořádně natáhne, aneb proč z 300 stránkové knížky neudělat 3 filmy… I want more money, goons! Takže jaká vlastně byla druhá část?

Moje komentáře se budou hodně (až výhradně) věnovat ději samotnému, takže kdo nechce „spoilery“ nečtěte to.

První scéna filmu se odehrává v Hůrce, kde se setkává Gandalf s Thorinem a diskutují o tom, že Thorin by se mohl vrátit zpátky do své prastaré domoviny Ereboru, a nakopat drakovi jeho ohnivé koule. Super! V prvním díle vlastně nebylo vůbec vysvětleno, kde se tenhle nápad vzal, a je tedy bezva, že si to tvůrci uvědomili a šoupli to do části druhé, zajímavý flashback, který určitě hodnotím kladně.

Nyní se děj přesouvá k výpravě trpaslíků, hobita a čaroděje, kteří tak tak prchli díky Gandalfovu zoofilnímu paktu s šéfem orlů (ano, už zase) ale jsou stále pronásledováni skřety z mlžných hor, které vede Azog. (Který dle knižní předlohy má dávno prdět do hlíny)

Děj se rychle přesouvá k obydlí Medděda, na kterého jsem byl hodně zvědavý, protože v knížce je to velmi zajímavá postava. A Ano, tady přišlo první zklamání. Nejen ze zapojení Medděda do děje je uděláno naprosto DEBILNĚ (Trpaslíci vpadnou do jeho obydlí a přibouchnou mu dveře před nosem, když je ve formě medvěda- jasně, takhle se chovají hostí) Zatímco v knížce je to popsáno velice zajímavou a zábavnou formou, Jackson naservíruje TOHLE.

Medděd samozřejmě ráno přijde do chýše, a na večerní incident, kdy ho trpaslíci, ke kterým žádnou zvláštní lásku nechová, nechtěli pustit dovnitř, se zda se zapomněl. A ano, samotný Medděd vypadá…divně. Čekal bych, že někdo, jehož zvířecí forma je medvěd, bude mít lidskou formu…hmm…něco jako Burito. Ale ne, místo toho máme vytáhlého padesátníka, který má oči jako po profetované noci v karlínské špeluňce, s licousy většími než ser Rodrik Cassel a císařpán Franz Josef dohromady. Než jsem si uvědomil své roztrpčení, kterak mi pan režisér bohapustě ruinuje moji představu o Meddědovi, tak zmizel. Dal trpaslíkům poníky, a čau. Finíto. No dobře, tak o čem tenhle film sakra bude?

Trpaslíci se dostanou až k lesu, kde Gandalf uvidí jakýsi počmáraný strom, a už podruhé za krátkou dobu vidíme Cate Blanchett (poprvé byla k vidění v kinoreklamě na parfém Christiana Diora před začátkem filmu), kterak Gandalfovi říká, ať se vykvajzne na skupinu a jde se raději mrknout, co sužuje Dol Guldur. Ten uličník ji poslechne a bere kramle, nechávajíc zatrpklé trponě i s hobitem napospas osudu.

A pavoukům. A elfům. Bitka hobita, a posléze trpaslíků, kteří jsou už docela uštvaní z neustálého pochodování v Mirkwoodu je celkem působivá, leč poměrně krátká, jelikož odnikud se zjeví elfové a celou skupinou zajmou. Opět úplně jinak než v knížce, ale to mě ani nestihlo rozčílit. Protože první věc co mi zdvihla mandle, byl tupý komentář protěžované elfské homoklády Legolase, který v momentě kdy si přivlastnil Thorinův meč, pronesl naprostou velepíčovinu: Tenhle meč vyrobili moji předkové!

Ne, ne ne. Je mi až stydno, když musím opravovat lidi, kteří pracovali na tomto filmu, a tedy by měli vycházet z tolkienovského světa a jeho mytologie, a neplést páté přes deváté.

Milý Legolasi (potažmo scenáristo) je mi líto, ale já, obyčejný klacík z Kobylis, budu muset opravit tvé pomýlené sdělení- už v jedničce se dozvídáme, že meče, které našel Thorin a Gandalf- tedy Glamdring a Orcrist byly vyrobeny v Gondolinu, vládce Gondolinu byl Turgon, jeho otec byl Fingolfin, a jeho otec byl Finwë – praotec Noldor. Zatímco tvoje rasa lesních elfu- Sindar- nikdy neviděla světla Valinoru, tak se tu laskavě neprš s nějakejma předkama! Kriste pane!

No dobře, spolkl jsem tuto hořkou pilulku diletantství, a přesouváme se do elfího města. Všichni trpaslíci putují pod zámek, ale to by nebyli Američani, kdyby nevystřihli následující scénu – Při zamykání Kiliho (jeden z trpaslíků) provokuje Kili místní elfici (která bohužel bude hrát docela důležitou roli aneb Liv Tyler už ti, Petere, dala nejspíš košem, takže jsi musel obsadit jinou sexy elfku která bude štědrým donorem erekce pro slintající ogárky) a abychom ještě více zacílili na toto publikum, zajebe Kili něco jako- nechceš mě prohledat? Možná mám něco v kalhotách! Načež elfice chladně odpoví: A možná tam nemáš vůbec nic.

Jako vážně? VÁŽNĚ!!? Musím být skutečně svědkem toho, jak Jackson ruinuje Tolkiena tímto pubertálním džoukem, který páchne tělesným potem probuzených hormonů a sám sobě vymačkává uhry?? Čekal jsem, že konverzace bude pokračovat ve stylu:  Já jsem Helmut, opravář komínů, a bylo by vymalováno. Což se naštěstí zatím nekoná, ale tohle byl takový zrůdný příslib do budoucna

Král elfů Thranduil je… sympatický asi jako Tomio Okamura, takže toho arcitrotla budete brzo hejtovat. Což ale překvapivě NENÍ negativum, lesní elfové mají být takoví… prostě národ sami pro sebe, a ostatní se třeba sežerte, we could not care less! Takže až na to, že jeho pohyby a gesta jsou dost zženštilé, je to vhodně vybraná, a celkem slušně zahraná postava.

Zatímco trpaslíci, neochotní podvolit se požadavkům lesního krále dle milého hesla „Sharing is Caring“ hnijí v kobkách, a Bilbo poskakuje díky neviditelnému prstenu po elfím království – které je vyvedeno velice pěkné- ale to víme, že Jackson umí- Gandalf se dostává do Mohylových vrchů, kde byli dříve pohřbeni Sauronovi služebníci zla, známí jako Nazgûlové, prstenové přízraky, Devítka, černí jezdci, atd… Jenže hroby jsou prázdné, a tak Gandalf objevuje pouze Radagasta.

Radagast se k mojí nelibosti vůbec nezměnil. Na to, že to má být jeden z pěti kouzelníků, reprezentující Istari- starobylý rad čarodějů- vypadá jako bezdomovec, který pravidelně nocuje dvě ulice od nás, a potkávám ho, když jdu do Alberta koupit housky a olivy. Vlastně ne. Je tak bezvýrazný, že může být úplně jakýkoliv bezdomovec, což je snad ještě horší.

Bilbo načóruje klíče a osvobozuje trpaslíky, které pak ukládá do sudu. Musím říct, že dravá jízda sudů po řece, které jsou napadány skřety (už zase??) patří k nejlepšímu, co film nabízí. Samozřejmě, že Legolas a rusovlasá elfská frndule Tauriel (ta co se nechtěla podívat Kilimu do gatí) všechny skřety totálně anihilují, a jejich působivé decimační představení by strčilo do kapsy všechny Supermany, Batmany, a další – many co mají nějaký ten líbivý prefix. Takže ano, bylo to přehnané. Mnohem sympatičtější a uvěřitelnější je valící se Bombur, ničící vše v cestě spíše náhodou než vlastní zásluhou.

Při bitce se skřety je playboy Kili trefen do nohy šípem, a Legolas vezme skřeta do zajetí. Od něj se dozvídáme, že Kili brzy umře (zrzce se sevře srdce při té zprávě) a proč? Protože ho přeci střelil otrávený morgulský šíp!

Tak moment. MOMENT. Všichni si pamatujete, kde leží Minas Morgul, že? Ano správně, v Mordoru. A kde se odehrává děj Hobita? Ano správně, v temném hvozdu, bambilion kilometrů od Mordoru. KDE KURVA sehnali skřeti z mlžných hor morgulský šíp? To si jako otevřeli franšízu? Nebo zavolali skřetí kurýrní hotline? Haló? Je tohle Minas Morgul? Potřebujeme váš šíp. Ano, jeden. Ne, vážně chceme jenom jeden, protože s ním chceme trefit toho trpaslíka, který jako jediný vůbec jako trpaslík nevypadá, mnohem víc připomíná potomka Aragorna, který se spustil s nějakou tavernovou harlotou.

Tak tahle to bylo? Proč mě ti joudové nezavolali? Tohle je můj denní chleba! Poradil bych jim, ať si zvolí ekonomickou variantu doručení, dnes vyzvednout v Mordoru, zítra doručit do Mirkwoodu! Pokud mají zákaznické číslo, tím líp! Hodí se to na fakturu!

KRISTE PANE TO SNAD NE!

Samozřejmě neohrabaný scenárista se snaží celou situaci zachránit, a podsunout milému diváku, že Sauron, který opět nabývá na moci, morálně i materiálně podporuje skřety z Misty Mountains. Což je naprostá blbost, ti zvysoka kálí na nějakého Saurona, žel ne v tomto filmu. Nebo vlastně v této roztahané třetině filmu.

Trpaslíci se úspěšně dostávají do jezerního města, kde jim pomáhá Bard, jenž bude nejspíše ve třetím dílu hrát velice důležitou roli jako Drakokat. Nyní hraje neméně důležitou roli jako převozník, který propašuje trpaslíky do města a pomůže jim. Dokonce se snaží sehnat jim zbraně, jenže trpaslíci jsou s kvalitou jeho výrobků natolik nespokojeni, že se rozhodnou vydrancovat místní zbrojírnu, ale jsou samozřejmě chyceni. Krátce předtím Bard z nějakého odraného koberce v místním vetešnictví zjistí, že Thorin je syn Thraina, syna Throrova, krále pod horou, a s touto nově nabytou informací naloží tak, že Thorinovi řekne, že nemá právo na žádné království. Vážně Barde? Nepraštil Tě někdo pádlem, že ne? Upaluj si přečíst ještě jednou ten pomočenej tepich, než tu začneš plácat bludy. Kdo jiný by měl mít právo na království trpaslíků, než vnuk krále?

Zatímco Bard celou dobu trpaslíky chránil, teď proti nim otevřeně vystoupí. (Proč? PROČ???) Naproti tomu starosta, který vypadá jako oligarcha provinčního městečka za carského Ruska, se za ně postaví, protože cítí, že mu potencionální úspěch trpaslíků může namastit kapsu.

Při odjezdu trpaslíků plnou parou Esgaroth se do skupiny proplíží první konflikt. Thorin nesouhlasí s tím, aby Kili (zraněný morgulským šípem z dovozu) pokračoval se skupinou. Načež vypukne emo scéna, Kili začne natahovat moldánky, jeho bratr Fili s ním taky zůstane, pak s nimi zůstane další trpaslík jako léčitel, a ještě jeden, který se tak ožral, že zaspal odjezd. Tato scéna mi připomněla nás lyžařský kurz v prváku na gymplu, kterak jsme dostali „stmelovací“ psychology Vládu a Láďu jenž měli vnést pevnou soudržnost do našeho kolektivu. Jeden byl hubený asketa s krysíma očkama, druhý byl tlustý žok sádla, a oba byli kreténi. S tím tlustým obcovala naše první třídní a jako protislužbu mu dohodila nás jako zakázku. Jejich aaaaa ROZKOL! Tak kde se stala chyba, pojďme to řešit! By se skvěle hodil do této situace.

Všimli jste si, kolikrát jsem se zmínil o Bilbovi? Přesně. Ačkoliv má být jako hlavní postava, jeho role v celé „dvojce“ je naprosto epizodní a minoritní, a dostává se ke slovu až k závěru, kdy se mu podaří otevřít tajné trpasličí dveře. (Velice komická je scéna krátce před tim- kdy trpaslíci se snaží zničit svoje vlastní tajné dveře sekyrami, až jeden z nich osvícené pronese, že to vlastně nejde, pač je tam silné zaklínadlo. Naprosto chápu, že jako trpaslíci tohle vůbec nemohli tušit. Ježíšku na křížku… no nic, popojedem)

Bilbo se dostává uvnitř s cílem nalézt Arcikam, srdce hory, úplně nejvíc moc nejlepší věc z celého dračího pokladu. Arcikam sice nalézá, ale nalézá i draka, se kterým nezávazně poklábosí. Tady se scénář hodně drží knižní předlohy, a to je jen dobře. Stejně jako v první části, kdy rozmluva Bilba a Gluma patřila k nejlepším pasážím filmu, tato na ni navazuje. Šmak Bilbovi prozradí, že z něj cítí trpaslíky, dokonce ví, že s ním je i Thorin, jaké však bylo moje zklamání, když o pár minut později trpasličí probíhají v síních Ereboru… drak kousek nad nimi… a nic. Vůbec si jich nevšímá.

Tááákže… bitchslap Šmakovi nebo scénáristovi? Oběma! V knížce je jasně řečeno, že Drak vyletí vyplenit jezerní město a s trpaslíky se vůbec nezdržuje. Tady – a nemůžu říct, že by to bylo vyloženě kontraproduktivní- se mu hrdinní trpaslíci postaví se zbraní v ruce. Jenže dost tragicky… Nejdřív rozdmýchají prastaré trpasličí pece…přeci jak jinak zabít draka, než ohněm, že? Potom na něj svrhnou zlatou sochu, která se při pádu změní v rozžhavenou řeku zlata, jenže to se ukáže stejně účinné, jako Milanovo podání ve stolním tenisu- takzvaný „košík s koťaty“ a Drak se otřepe a konečně vyráží zúčtovat s tou rebelskou cháskou v jezerním městě.

Kde se ale dějí zajímavé věci! Kili pomalu natahuje brka, opěvovaný morgulský šíp konečně dělá svoji práci. Jenže rusovlasá elfka stále neviděla, co to má v těch kalhotách! Takže se objevuje na scéně, stejně jako se tam objevují skřeti, kteří opět dostávají strašlivě na frak. Elfce zdatné sekunduje i Legolas, který je… asi do ní zamilovaný, ale o tom skutečně nikoho nepřesvědčí, podle mě chce taky vidět co má Kili v těch zatracenejch kalhotech. Docela působivý je souboj Bolga (syn Azoga) a Legolase, který končí nerozhodně, pač elfka ho nechala ve štychu, a raději léčí zranění Kiliho, jenž blouzní a odhalí to, čeho jsem se děsil celou dobu, že je do ní až po uši zamilovanej, a ona do něj dost pravděpodobně taky… Naprosto pomineme fakt, že si spolu dvakrát pokecali přes vězeňské mříže, a to je tak všechno.

A tohle… TOHLE!!! Je nejhorší věc z celého filmu. Já JSEM romantik, dokonce dokážu pochopit nutnost, nebo… ne nutnost, ale potřebu někoho prznit tenhle skvělý Tolkienův příběh nějakou lascivní mezidruhovou romancí, aby přítomné čtyřicátnice zamáčkly slzu, ale NE tohle!

Ptáte se proč? Dáme si trochu středozemské historie.

Před dávnými časy, kdy Galadriel byla ještě v pubertě, byl králem lesních elfu- tzv. Sindar- Elwë, kterému se také říkalo Elu Thingol, nebo Šedoplášť a po boku Melian, která byla z rasy Maiar, (takoví polobozi) vládl v Doriathu- lesním království ve Středozemí. Thingol vlastnil Silmaril, a rovněž Nauglamír, trpasličí náhrdelník, a jediné co chtěl, bylo spojit tyhle dvě věci v jeden ultimátní klenot, a tak si najal trpaslíky z Nogrodu, aby mu to vyhotovili. Trpaslíci, když viděli tu krásu, byli přemoženi hrabivostí a tak zabili Thingola, a ukradli mu náhrdelník i Silmaril. Načež díky tomu bylo mezi nimi spoustu válek.  Díky tomuhle se trpaslíci a elfové- a OBZVLÁŠTĚ tyto elfové- Sindar- TAK NENÁVIDĚLI, že prostě NENÍ MOŽNÝ, aby ten pazgřivec do toho namontoval nějakou pochybnou romanci, která naprosto ignoruje jednu ze zásadních událostí celé historie Středozemě!

Když jsem zhrozen viděl, co se odehrává na plátně, v němé prosbě jsem upíral očí na vedle sedícího Pavlíka, aby mi řekl, že to není pravda. Jenže to byla pravda. Jacksone, tohle jsi podělal. je to stejný nesmysl jako kdyby korejský tlustínek Kim Čong Un zavrhl svoji šikmookou lady a pojal za ženu Hillary Clinton. Nebo rovnou Billa. Obojí je to blbost, ale ne větší blbost než TOHLE.

Což nejlépe dokumentuje fakt, že tuhle zhůvěřilost nón plus ultra nedokázala přebít ani skutečnost, že Gandalf dostal nakládačku od Saurona (opět mu rupla hůl) v Dol Gulduru a momentálně bručí v nějaké kleci, nejspíše obligátně čeká na svého zachránce orla.

Avšak kdo zachrání tuhle trilogii od muchlovaní elfky a trpaslíka, které je podobně repulsivní jako slizký rej jazyků toho obojakého červa Kamila s vilnou bachratou samicí Ayakou na Nemesis sraze dva roky zpátky, to teda nevím. Doufám že Azog nebo Bolg náplní předlohu pana Tolkiena a pošlou Kiliho Filiho a Thorina tam kam patří. Do rakví. Protože trochu mi přijde, že přesně tam posílá Peter Jackson svoje druhorozené dítě, které se svému staršímu sourozenci nevyrovná, jelikož má obrnu, lobotomii, a naprosto nevkusně servíruje něco, z čeho by rychlosti lodního šroubu rotoval v hrobě Thingol Šedoplášť, Tolkien, a každej kdo četl jeho skvělý knížky. Tak.