Alexander Blok tuto báseň napsal v době, kdy mu bylo dvacet šest let. Je v ní všechno: metafory, jinotaje, postupné budování děje i napětí, dynamiku, fenomenální závěr a spoustu možných interpretací. Kolik radosti jsem nalezl, když jsem se snažil tuto báseň zprostředkovat českému čtenáři!
A kolik smutku nalézám, když vidím, jakým způsobem se literárně vyjadřují dnešní Blokovi vrstevníci, více než 100 let od doby, co byla tato báseň napsána…. Inu, dost už o tom, tady máte básničku a pod ní mojí veršovanou interpretaci:
Guardian Angel
I love You, My Guardian Angel, in gloom.
In gloom, that has followed me out of the womb.
Because you were once my fair gorgeous bride.
Because you have seen all the secrets I hide.
Because we are bound by secrets and night.
Because you’re my sister, my daughter, my bride.
Because we are destined to live a long life,
And more so, because we are – husband and wife!
Because of my chains and because of your spell,
And the family curse that still haunts us as well.
Because you don’t love what I love in this life.
Because I still grieve for the poor and deprived.
We have yet to find harmony, and I doubt we will.
Because I’d like to and I’m willing to kill –
Out of vengeance, the blinded men, full of evil,
Who have ridiculed me and belittled my people.
Who locked up the strong and free men in a jail,
And didn’t believe that my blaze would prevail.
Who want to deprive me of the light I envisioned
And purchase from me my canine submission…
Because I am weak and no longer as brave,
Because my ancestors were all merely slaves,
Because gentle poison has taken my life,
And no arm of mine could lift up a knife…
And also because I am weak, I confess,
For all your misfortunes and the strength you possess.
For all that had burned and was coated by lead –
That can never be taken and torn into shreds!
Together, we watched the dawn’s breaking rays –
And into this chasm, together, we gaze.
Two sides of one fortune, for you and for me:
We are slaves raging wild! Our spirits are free!
Be humble! Be daring! Stay here! Go away!
Is there fire or darkness ahead – who’s to say?
Where are we heading? What’s that call? What’s that cry?
Forever – together – it’s just you and I!
Will we rise from the dead? Or perish and die?
Strážný anděl
Miluji Tě, můj strážný anděli, v šeru
Které z lůna matky mi ukázalo směru
Protože zářící nevěstou pro mě jsi byl
Protože viděl jsi tajemství, která já skryl
Protože tajemství s nocí nás společně pojí
Protože jsi manželkou, sestrou i dcerou mojí
Protože dlouhá cesta životem byla nám předurčena
A co víc – protože jsem Tvůj muž a Ty má žena
Kvůli mým okovům, kvůli Tvému čarování
Kvůli rodinné kletbě, jež bije nás svou dlaní
Protože to co já, Ty nemiluješ v životě
Protože stále truchlím pro žebráky v samotě
Musíme najít harmonii, která nám stále uniká
Protože rád na hrdle potrestal bych viníka
Pomstil bych se na těch, jež zlem jsou zaslepeni
Co vzali mému lidu hrdost, čest i jmění
Chtějí připravit mě o světlo, které jsem si představil
A jak psa uvázat u boudy, to chtějí ze všech sil
Protože jsem slabý. Má chrabrost ukrývá se v koutě
Protože všichni moji předci byli jen otroci v poutech
Protože něžný jed uložil mě na smrtelné lože
Protože žádná z mých paží nyní neuzvedne nože
Také protože zbabělý jsem, to přiznati je snadné
Pro všechna tvá neštěstí i sílu, kterou vládneš
Vše co předtím plálo, olovem pak bylo tažené
Nemůže nyní být trháno na kusy bezcenné
Do jitřních paprsků jsme spolu upírali zraky
A do této propasti budeme oba zírat taky
Pro mě i pro Tebe, štěstěna má dvě strany
Jsme běsnící otroci s duší bez zábrany
Zůstaň! Odejdi! Buď skromný! Buď smělý!
Na cestě oheň či temnota – kdo může nám sdělit?
Kdo volá? Kdo křičí, kam kráčíme v dál?
Společně a navždy, jen Ty a já
Vstaneme z mrtvých, až do nás střelí?