Když potkáte múzu, když jste v její přítomnosti, když Vám dává inspiraci, když odejde, ale pak se zase vrátí – všechno to jsou nepopsatelné pocity. He, tahám Vás za fusekli.  Puškin to popsal, a já se o to alespoň pokusil

---

To****

I still recall the wondrous moment:
When you appeared before my sight
As though a brief and fleeting omen,
Pure phantom in enchanting light.

In sorrow, when I felt unwell,
Caught in the bustle, in a daze,
I fell under your voice’s spell
And dreamt the features of your face.

Years passed and gales had dispelled
My former hopes, and in those days,
I lost your voice’s sacred spell,
The holy features of your face.

Detained in darkness, isolation,
My days began to drag in strife.
Without faith and inspiration,
Without tears, and love and life.

My soul attained its waking moment:
You re-appeared before my sight,
As though a brief and fleeting omen,
Pure phantom in enchanting light.

And now, my heart, with fascination,
Beats rapidly and finds revived
Devout faith and inspiration,
And tender tears and love and life.

 

Pro****

 

Tu zázračnou chvíli si stále vybavím

Když ses přede mnou poprvé objevila

Osudové znamení prchavé jako dým

V kouzelném světle náhle stála jsi jak víla

 

Když jsem smutnil, mizerně se cítil jen

Zmaten a chycen ve spěchu jsem byl

Tvým hlasem zůstal jsem okouzlen

A o rysech Tvého obličeje snil

 

Roky plynuly a vichřice mi vzaly

Mé bývalé naděje, pohasly všechny záře

Kouzla toho hlasu nejsem více znalý

Ani posvátných rysů půvabné Tvé tváře

 

Uvězněn byl jsem v ponuré izolaci

Mé dny obestřel svár, konflikt a temnota

Obrán o víru, ba i o inspiraci

Neschopen slz, lásky ani života

 

Má duše náhle dosáhla momentu probuzení

Když ses přede mnou znovu objevila

Krátce a prchavě, jako kdybych chycen byl ve snění

V kouzelném světle opět stála jsi jak víla

 

A nyní mé srdce, jak předtím nepoznáno

Tlouklo divoce, avšak již nikdo jej nezhášel

Mít víru a inspiraci mi opět bylo dáno

Život, lásku i něžné slzy já díky Tobě znovu našel