Puškin a jeho teskná báseň o finálním odloučení. Předpokládám, že každý zažil obdobné pocity, jako je pocit zmaru z ukončeného vztahu. Ne každý to však umí vtělit do básně, nebo jiného umění, přesto i tohle patří k inspiraci.
All is finished
All’s finished: you and I are fractured.
I sang my songs of sorrow line by line
As I embraced your knees the final time.
All’s finished now – I heeded your reaction.
It’s done. I won’t deceive myself again.
I won’t pursue you, full of grief and woe.
Perhaps, one day, I’ll learn to let you go.
It’s clear that love was made for other men.
You’re still so young: Your soul is beautiful
And many men will love you after me.
Vše je ztraceno
Vše je ztraceno. Ty a já jsme odloučeni
Zazpíval jsem žalozpěvy, vyřkl pár smutných vět
Když klečel jsem a objímal Tvá kolena naposled
Vše je ztraceno. Těžko na tom něco měnit
Je hotovo. Sebeklamem více nebudu se trestat
Nepoběžím za tebou, pln hoře a bědy
Nechat Tě jít musím naučit se tedy
Láska byla vytvořena pro muže z jinačího těsta
Jsi stále tak mladá, Tvá duše krásou září
Spousta mužů po mně propadne Tvé tváři