Početná plejáda Papinovy pokleslé Prózy a Poezie
Pokud by se mě někdo zeptal: Ukaž mi báseň, kde se reflektuje největší introspekce. Je to tato. Souboj na jedné straně rozumu, na straně druhé fantazie, touhy a chtíče a jejich personifikace ve fiktivní i realné části této poměrně dlouhé poémy z tohoto dělá první místo v kategorii nitrozpyt.… Číst dále
Fiktivní. Naprosto fiktivní, ale troufnu si tvrdit, že to třeba i někoho pobaví. Na Diablo jsem se hrozně těšil, ale když vyšlo, bylo to vlastně docela zklamání.… Číst dále
Tohle musí hrozně vypadat, že jsem žárlil. Ale já strašně nemám rád, když lidi mrhají svým potenciálem, a oblouzněni hormony, nechají se hloupě chytit do osidel nějakého totálního idiota nebo husičky, která je vylízaná nahoře i dole, a dole pouze pokud má psa a paštiku.… Číst dále
První básnička, kterou jsem napsal Pavlovi, ač asi ani tenkrát jsem netušil, jaké přátelství se z toho nakonec vyklube. Vše začalo přihlášením Pavla na šachový turnaj, kde jsem jej zdecimoval, a poté jsem ho vytáhl do jednoho podniku na kýbl Cuba Libre.… Číst dále
Dlouhý, místy vulgární, ale konečně aspoň básnička s dějem, takové mám rád. Béďa a Jarda to prostě rozjeli ve velkym.
Můj soused se rád kasá
Dělá povoláním rasa
Prý tenhle džob je vážně fasa
A taktéž přetéká mu kasa
Víš, na to musíš tak
Nejdřív úsměv potom vak
Čokl neví, ten je dutej
Jó život je někdy krutej
Musíš se tvářit jako přítel
Pak na hlavu narvat pytel
Psík ještě chvilku kňučí
Než ho útulku doručím
Řikám mu: Béďo, zahraj šikulku
A víc necpi je do útulku
Přeci se nezbavíme lahůdek
Jenž má tolik rád náš žaludek
Uděláme spolu pokus
Dám Ti čtyři pivka za kus
Ať živej nebo koženej
Bude z něj dobrá pečeně
Starý přinesu dvě růže
Když hafana stáhne z kůže
S oháňkou jako dezert
Čeká nás kulinářský koncert!… Číst dále
Napsáno v takovém žertovném podtónu, aneb jak nouze naučila Dalibora housti, a hlavního protagonistu básně žráti psy. Ve své době populární.… Číst dále
Já myslím, že každá rodina má nějaké své vlastní osvědčené recepty, které se dědí z generace na generaci, no ne?
Mami, co to táta vaří?… Číst dále
Tento poetický úvod zcela realisticky vystihuje tehdejší tendence. Čím více lidí nám sežralo, že jsme sežrali psíka, tím více hejtů a příslibů fyzické demolice či likvidace jsme obdrželi.… Číst dále
Tohle není báseň, spíš určitá parafráze otčenáše, kterou by napsal hladový psí jedlík. Ideoví protihráči z toho šíleli. Obzvlášť, když to postihlo nějakou slovenskou křesťanku, TOP!… Číst dále
Popravdě – někdy jsem byl stejně validní parťák, jako ten medvěd na obrázku (kterého jsme tam mimochodem fakt měli chvíli – its legit!… Číst dále
