V Cole jsem časem převzal po Vladěnce objednávání hotelů, ale předtím to dělala ona, a občas i Verča – naše šéfka. Bylo období, kdy nás Clarion zlomyslně vypekl se vzrůstající frekvencí, což obě děvčátka nesla velice nelibě, aneb my Vám něco slíbíme a jejda ono už to neplatí – kdo tohle má rád, že jo. No a na motivy těchto pocitů jsem složil báseň viz. níže:
Verča, Vlaďka a zkáza hotelu Clarion
Dobrý den, chtěla bych pokoj pro pana Christiana
Jenže to už dneska nepůjde! Stroze odvětí ta nána
Hotel už je plný, těžko bych volné místo našla!
Ale kolegyně mi řekla, ať vám objednávku zašlu?
Víte co je problém? V čem to celé vězí?
V tom, že vaše hulvátství zkrátka nezná mezí!
Promiňte mi slečno, ale už se to vážně nedá!
Vlaďka práskne sluchátkem, však hned jej opět zvedá
Verčo, berem volno, do Army shopu zajdem!
V rozvalinách Clarionu každý svou smrt najde!
Už mne prostě nebaví, hltat jejich výmluvy
Teď to půjde po zlém, minul čas pro domluvy
Zítra si na tučný balík přijde pohřební služba
Černý vrány s Coca-Colou, toť moderní družba!
Další ráno obě v krámu se zbraněmi stojí
Se sveřepým výrazem se až po zuby zbrojí
Dejte mi dva samopaly, a granátů tak dvacet
Fešáci to přepískli, a my máme jim co vracet
Když budete tak hodnej, a přidáte maskování
Věnujem vám tento měsíc svoje fasování
Majitel je úslužný, žádné fóry nedělá
Dobře ví, že Vlaďka s Verčou na nájem mu vydělaj
Slečny berou harpunu, i trhaviny plastické
Příští chvíle pro zpupný hotel budou vskutku drastické
Dobrý muži, přibalte nám dynamitu paklík
Nechť se každý z Clarionu chvěje jako ratlík!
Za hodinu na Vysočanskou dvě postavy přijíždí
Vylezou ze služebáku a celou akci rozjíždí
Vladi, žádný zajatce, do všech olovo pumpuj
Dnes je soudný den, kdy vyčistíme tu žumpu!
Holky se u vchodu ohlásí mohutnou detonací
Aby bylo všem jasno, že tu nejsou pro legraci
Vstupní dveře otáčecí nyní v troskách leží
Personál je vyděšený, v panice pryč běží
Vlaďka rychle zaklekne, a vystřelí z bazuky
Čtyři lidé právě přišli o životní záruky
Nyní srdce strachy buší, těm co smáli se jim prve
Mrtvých rychle přibývá, stejně tak prolité krve
I ochranka hotelová rychle ztrácí odvahu
Nežli vezmou do zaječích, líbají ústy podlahu
Verča jejich kuchyň čile plení a rabuje
Zatímco Vlaďka do kanclíku opatrně vstupuje
Na dveřích je nápis oddělení rezervací
Uvnitř třesoucí se husička, která strachy zvrací
Mám manžela a děti, nechte mne prosím žít
Každý pokoj, celý hotel, může tu Cola mít!
Prosím, slečno, já Vás prosím, neberte život nadarmo!
Pan Christian bude to mít doživotně zadarmo!
Samozřejmě dostane i tu největší vanu!
Vlaďka ji však s úsměvem do hlavy vpálí ránu
Podlaha klouže od krve, hotel mrtvými je posetý
Pohřebáci mnou si ruce, a přicházejí v ústrety
Černé vozy před hotelem hřadují v plném lesku
Opodál už vyčkávají redaktoři Blesku
Pěkně jsme jim nandali, arogantním dobytkům!
Nyní už se neodváží odmítnout nám ubytko
Vlaďce zvoní mobil, pan Christian povídá:
Vladi co ten Clarion? Pít matonku se mi zajídá
Vítku, obávám se, že musíte o dům dál
Místo sice nyní mají, leč došel jim personál