Byl jsem na návštěvě Osvětimi v té době, což bylo takové pochmurné. Co bylo naopak velice krásné, bylo město Krakov. Co bylo ještě krásnější, byla tato servírka, mladičká roztomilá Polka, která nás obsluhovala. Úžasná inspirace.
Servírka z města Krakova
Maličká servírko z městečka Krakova
S úsměvem kvetoucím jak na jaře sněženky
Vzpomínku na Tebe v nitru jsem uschoval
Jak zmrzlinář kornouty občas plníš mé myšlenky
Tvé drobné ručky nosily kouřící talíře
Okolo boků černá zástěra Ti vlála
Kolik krásy v tom bylo- to je až k nevíře
Jako antická svůdnice jsi přede mnou stála
Maličká servírko z polské restaurace
Lámanou angličtinu hltal jsem skrz Tvá ústa
Párkrát se mi budeš zdát, pak se začneš ztrácet
Škoda, že večer jediný mohl jsem s Tebou zůstat
Setkali jsme se, když Říjen spěl k finiši
Jen na pár chvil letmých, a už nikdy více
Tvůj úsměv už nevidím, Tvá slova neslyším
Nejvíc mi však schází ty oči v barvě medové svíce