Ahoj čuníci,

Jsem si vědom toho, že spoustu z vás ten seriál v něčem neodpustitelně naštval, a že už mu nevěnujete takovou pozornost, a možná i tenhle závěrečný článek si přečte méně ogárků a robek než ty předchozí, ale to nevadí, dopíšu to stejně, protože nedodělaný literární počin je ještě horší, než součet všech chyb, které jsem objevil v tomto díle. Tak teda jdeme na to!

Tyrion se prochází ruinami Kings Landing a konečně mu dotejká, do jakého nehezkého podniku se to nechal zatáhnout. Jon, Davos a skupinka seveřanů se rovněž vrací do města, aby se pokochali novou architektonickou úpravou, kterou městu zadarmo darovala Daenerys. Potkají Grey Worma, věnujícího se svojí nové kratochvíli, které se vyučil v předchozím díle: popravě neozbrojených čuníků co kopali za špatnej mančaft. Je to docela pech, přežit řádění draka jen proto, aby přišel tenhle Jihadi John a podřízl jim krk. Jon se snaží zastavit tohle bezpráví, ale na to je malej pán, tak raději vyklidí pole, a jde orodovat u původce tohoto arci zla – královny Daenerys. Arya se mezitím bezcílně plíží sežehlým městem už bez koňa, a divák přemýšlí, jestli bude mít ještě nějakou úlohu. Říkal jsem si, když jsem viděl jména herců Jaimeho a Cersei v úvodních titulkách, že by to mohli třeba přežít – koneckonců, už se tam staly větší nesmysly, jenže v tomto díle hrají pouze mrtvoly, které vyhrabe Tyrion chvíli předtím, než se rozbrečí. O to horší to pro něj muselo být, když zjistil, že jeho plán vlastně fungoval, Jaime ukecal Cersei a skutečně chtěli prchnout, jenže panovnice, které sloužil on, jim shodila strop na hlavu a pohřbila je pod sutinami. Tahle scéna byla super, takové vyjádření bezmoci a vzteku. Nakonec mi bylo Jaimeho i Cersei líto, ale ukončení jejich postav v tomto seriálu mi nepřišlo mizerně zpracované, jak jsem psal již v předchozím dílu. Jon mezitím stoupá na schodiště před Red Keep, kde za chvíli Daenerys přednese svůj proslov. Víte, celé to připomíná mix mezi začátkem šesté epizody Hvězdných válek a nacistickým srazem v Norimberku v roce 1934.

Co mi na této scéně významně vadí, jsou opět velmi divoké počty. Dothraků je na konci bitvy více, než na jejím začátku. Proč?! Ještě horší je to však s Unsullied. Když se podíváte na epizodu tři, je tam jasně vidět, že všichni Unsullied (až na malou skupinku, která doprovází Melisandru při zapálení příkopu) jsou venku. Nikdo z nich nastávající jatka nepřežije, nakolik běsnící plesnivci je postupně vyhubí a hladově se nahrnou k tomu zapálenému příkopu a tam chvíli čekají. První šok s počty Unsullied nás čeká hned v dalším díle, kdy jejich velitel Grey Worm shrábne pouze polovinu kostiček z bitevní mapy! Jenže v tomto závěrečném díle to vypadá, jako kdyby se dalších pár tisíc Unsullied magicky zjevilo. Ok, já chápu, že je potřebovali ve třetím dílu téměř všechny pobít, aby na tom demonstrovali, že s armádou smrti fakt nejsou žádný špásy, a že když i tito trénovaní maséři dostali parádně po kebuli, tak je to celý dost v rejži. Chtěli vytvořit atmosféru bezmoci, a třeba by se jim to i povedlo, kdyby všude nebyla ta debilní tma, ale ok, chápu, o co tady šlo.

Rovněž rozumím i tomu, proč od té doby jejich počet pokoutně rostl. Pokud pomineme samotnou bitvu, pak jde hlavně o to, že přednášet vojenský projev pro dvacet panáčků, co by se vešli do barokního čajového salónku, není zdaleka tak cool, jako freneticky ječet před plným náměstím vašich přizvukujících stoupenců, ale tohle je prostě bullshit, se kterým se nesmířím. Pokud chtěli jedno, neměli se pouštět do druhého. Nebo se alespoň měli pokusit to nějak vysvětlit, ale protože to neudělali, udělám to já:

Vzpomínáte si, jak jsem v minulém díle žehral na naprostou absenci tisíců zaplacených žoldáků z Golden Company? Mně už je totiž jasný, kam se poděli. Jelikož už ve čtvrtém díle tito přelétaví nezbedníci zmerčili draka, řekli si, že se jim zaživa nechce péct v těch krásných zlatých zbrojích, a tak odkoukali design uniformy Unsullied, narychlo nechali vyrobit podobné uniformy, opatlali si kušnu krémem na boty, a v chaosu bitvy splynuli s ostatními Unsullied. Skrze ty helmy je nikdo neodhalil, a vlastně jediné co musejí, je poslouchat vrchního uzenáče a občas udělat bojovné HU! Easy job. Takže kdyby někdo nevěděl, proč je tam najednou zase tolik Unsullied, a zároveň kam se podělo 19 000 vojáků Golden Company, tak tohle je odpověď na obojí, ju? Věřím, že jste rádi, že se tohle drobné nedorozumění vysvětlilo. Díků netřeba!

Dany není jediná, kdo dostal do vínku novou schopnost. Její vrchní leštič klik totiž obdržel perk Speedy Slayer: Instantly teleport 50 yards for every prisoner of war you butcher with your knife. Tolik k vysvětlení, jak je možné, že Grey Worm stihnul podřezat všechny vězně uprostřed města, ale zároveň se zvládl magicky objevit vedle Daenerys dříve než Jon.

Daenerys začne svůj projev. Nejdřív pochválí Dothraky, kteří se samou radostí začnou opět množit na fleku a najednou jich je tam zase tak dvě stovky…Opětovné čachry s počty jednotek, co si někdo vycucal z prstu, oceňuji na bronzovou medaili v soutěži „Největší blbost této epizody.“ Grey Worm dostane povýšení na Říšskýho Maršála. Danča rovněž podkuřuje všem jemu podřízeným kastrátům, že jsou ve skutečnosti osvoboditelé, jelikož zbavili obyvatele Kings Landing hrůzné nadvlády Cersei Lannister. No, a tak trochu i života, ale na to se dějiny neptaj, žejo.Jenže s jídlem roste chuť, a Dany vyhlásí, že když jim všem to „osvobozování“ tak hezky šlo, budou v tom pokračovat, dokud neosvobodí úplně všechny, ať už to znamená cokoliv a ať už o to stojí, nebo ne. Málokdy se vidí, aby si agresivní diktátorský projev, volající po válce, vytyčil za cíl komunistickou beztřídní společnost, to bylo docela humorné. Já jsem popravdě nepochopil, čeho chtěla Daenerys dosáhnout, koho chtěla osvobodit, a jak přesně to chtěla udělat – jestli zase všechny spálit, nebo tentokrát i někoho nechat, aby si třeba tu svobodu, co mu vnutila, stihnul i užít.

Její další motivace i kroky, které plánuje, jsou v tomto díle mizerně a vágně vysvětleny, interpretací může být několik, a pokud zde zmiňuje např. „osvobození“ Dorne, které jí slíbilo poslušnost v polovině čtvrtého dílu, tak to už si vyloženě komicky odporuje. Tyrion se plíží zezadu k řečnící Dany, a ta scéna pravděpodobně má navodit dojem, že se jí chystá něco provést, třeba že jí kousne do zadku, ale nakonec vyměkne a jen se poraženecky postaví vedle ní.

Dany se musela konečně dozvědět, kdo nechal pláchnout Jaimeho, a snaží se ho ocejchovat jako podlého zrádce. Tyrion to ale už má na salámu, v klidu se přizná k tomu, že sice osvobodil bratra, ale že ona vyvraždila celé město. Sundá si svůj „Hand of the Queen“ odznak a teatrálně ho zahodí v dál, jen aby tento přistál u nohou nějakého náhodného Unsullied, který to asi teda vezme po něm. Dany je rozlícená, bo ta cetka stála majlant u Meereenskýho vetešníka, a Tyrion za tuto troufalost putuje za katr. Jon to opět sleduje z první ruky, ale neudělá nic, jen se tváří jako zpráskaný pes. Dany rozpustí slezinu svých fanboys, což je příležitost pro Aryu, aby trochu promluvila Jonovi do dušičky a varovala ho, že díky jeho většímu nároku na tu židli z rezivejch mečů bude stále v ohrožení a jeho šance na přežití jsou podobné, jako u samečka Kudlanky Nábožné.

Jon jde navštívit Tyriona do basy a u vchodu poslušně odevzdá zbraně, co kdyby náhodou chtěl odsouzenci ulehčit odchod z tohoto světa a připravit krvežíznivou Dany o všechnu bžundu, co bude mít s popravou nevděčníka, který zhrdl jejím prímovým odznáčkem.

Následuje diskuze Tyriona s Jonem a divák si pochmurně uvědomuje, že tvůrci této série to stále umí. Stále dokáží vytvořit smysluplný a dobrý dialog dvou postav, ve kterém byla největší síla tohoto seriálu, a který v poslední sérii zůstal nesmyslně upozaděn na úkor bitev a uspěchaných scén. Taková škoda, o tolik to mohlo být celé lepší… Tyrion v cele konečně připomíná toho starého dobrého Tyriona, který střízlivě přemýšlí nad věcmi a nedělá debilní, zaslepená a idealistická rozhodnutí.

Jon nejdřív řekne, že nebude obhajovat to, co se stalo, ale nakonec to stejně zkusí a samozřejmě mu to moc nejde, protože spálit celé město se všemi nouplísáky je velké nou nou. Tyrion má konečně větší prostor v tomto dílu a ve velice dobře vedeném monologu vysvětluje Jonovi, proč nejdřív bylo super zabít otrokáře v Astaporu a Meereenu, a proč už tohle zas tak super není, protože Danča propadla deziluzi že dělá správnou věc, ona je ta dobrá, ona všechny zachraňuje a kdo nechce zachránit, tak shoří. Stejně jako Arya mu i on připomene, že nikdo nebude mít na zádech namalovaný větší terč, než právoplatný dědic železného trůnu, kterým ona není. Ségry určitě taky nevohnou koleno a tím se dostanou do maléru. Jonovi to šrotuje v krabici a zádumčivě se prochází po troskách Kings Landing. Cestou potká Drogona, který si ustlal v troskách po celé té fušce s vyhlazováním města, a dojde až do zbořeného trůnního sálu, kde si Dany zálibně prohlíží velitelskou sesli, na které seděl její tatík a po něm pár čuníků, co si to nezasloužili. Víte, stříbrnou medaili za největší blbost tohoto dílu vyhrává tahle scéna. Nemyslím Dany, která si prohlíží trůn (což je mimochodem výborný flashback zpátky do její vize z House of Undying v druhé sérii) ale příchod Jona, který má zpátky svůj meč a dýku.

Ok, dobře. Takže než jdete navštívit zavrhnutého trestance, který bude pravděpodobně stejně popraven, musíte odevzdat všechny zbraně. Naproti tomu v blízkosti královny, jež právě spálila celý město na prach a popel, a tedy nebude zrovna na výsluní přízně, se nevyskytuje žádná osobní stráž a můžete se v její přítomnosti pohybovat po zuby ozbrojen, přestože jste osoba s větším vládnoucím nárokem.

Pouze o díl předtím řekne Daenerys v konverzaci s Tyrionem tato slova: „Someone betrayed me. Jon Snow.“ Tyrion sice řekne, že to byl Varys, ale ona zradu Jona spatřuje v tom, že sestrám provařil svůj původ, přestože chtěla zatloukat, zatloukat, zatloukat. Chápu, že asi neměla potřebu říct všem svým jednotkám: „Toto je sněžný Jeňa. Je to vlastně taky Targaryen jako já, ale má větší právo na to tady všemu šéfovat.“ Rovněž beru argument, že se asi nebála o svůj život v přítomnosti někoho, kdo jí slepě vyznával lásku a velkoryse přehlížel její chyby a špatná rozhodnutí, jenže nemít absolutně žádnou obranu doslova hodiny po tom, co jsem provedl genocidu celého města, a naproti tomu aplikovat maximální security level při vstupu do místnosti s odsouzeným, spoutaným Tyrionem, eh that just does not make any… sense. Daenerys skvěle zahraje Mad Queen. Víte, není to vůbec o tom řvát a pálit vše okolo sebe. Je to o tom vyzařovat naprosto neochvějnou auru, skálopevné přesvědčení, že jste předurčeni k tomu postavit dobrý svět, protože vy jediná víte, co je dobré a rozhodnete za všechny ostatní, protože proč by měli chtít jinou volbu, když ta vaše je jasně nejlepší?

Přestože ona si to tady nepřečte, smekám před herečkou Emilií Clarke, a děkuji jí za její ztvárnění Daenerys a zvláště za tuto scénu, kdy pro zahrání pokračujícího šílenství nepotřebuje freneticky vřeštět a vyhrožovat, ale naopak ukáže chladný, přesvědčivý fanatismus srovnatelný s prvorodičkou, co zarputile nechce očkovat svoje dítě, a tím si myslí, že ho zachrání před všemi jedy. Nejděsivější na celé Daenerys je její absolutní jistota, že dělá správnou věc. Věc, která musí být udělána, a nikdo jiný ji udělat nemůže. Škoda, že není víc rozvedeno, jaký konkrétně byl její záměr. Tato zmagořená Daenerys má však jednu stejnou slabinu – stále je bezhlavě zabouchnutá do Jona.

Jon poslušně zahučí, že Dany je jeho kvína teď a navždy, jenže při subsekventní líbačce tentokrát zahučí jeho kudlička do srdíčka nic netušící copaté blondýnky, která stihne už jen pár zmatených, nechápavých pohledů, než překvapeně vydechne naposledy. Ještě než Jon stihne vzít roha, přikvačí na inspekci Drogon, který čuje nějakou neplechu.

„Těpic Jone, co to tady vyvádíte? Proč se máma válí po zemi a teče z ní červená?!“

„Čágo Drogone, stalo se strašlivé neštěstí! Chtěli jsme si tady s mojí navždycky královnou zašpásovat, aby měla holka konečně taky nějaký povyražení po tý trudnomyslný anihilaci, ale ona v zápalu vášně uklouzla a nabodla se tady na ten trůn! Podívej, ještě kousek z ní trčí!

„Vážně Jone? Jen jestli mě nelakuješ! Viděl jsem ze vzduchu ten tvůj ublíženej výraz a našpulená ústa do podkovy, a myslím si, že nejsi velkým fanouškem našeho konečného řešení Westeroské otázky! Dokonce si troufnu tvrdit, že se názorově neztotožňuješ s pálící politikou mojí máti a pohled na tisíce zuhelnatělých těl se ti zajídá, ty bačkoro!“

„Drogone, kámo, čestný skautský! Podívej, jak je tady kluzká podlaha! Dany jsem nejvíc miloval, a naprosto schvaluju, co udělala těm plebům, byl jsem smutnej jenom proto, že když jste všechno spálili na popel, nebylo už co rabovat a koho znásilňovat, ale jinak cajk, vyčistili jste to na jedničku s hvězdičkou a za to vás uznávám! Já za nic nemůžu, to tady ten zlej, špičatej trůn!“

„Safraporte, ten trůn bude fakt security hazard! Víš co, raději ho roztavím, čapnu máti a odletím s ní někam, kde jí měli alespoň trochu rádi, tady jí stejně nikdo nepřišel na chuť.“Jon si zachránil kejhák, a člověk by čekal, že bude králem, no ne? No… ne, no! Jenda totiž vyměkl, hnulo se v něm svědomí za vraždu hot tetičky, a i když corpus delicti byl letecky převážen Drogon Airlines i s důkazní čepelí v srdeční komoře, přičmoudlíkům v čele s Grey Wormem to nevadilo a novopečeného Queenslayera stejnak uvrhli do temnice.

Z lochu na denní světlo naopak putuje Tyrion, kterého Grey Worm odvede na meeting lordů, jenž má rozhodnout o tom, co teda jako teď dál. Sněmu se účastní v podstatě všechny důležité postavy, které přežily do tohoto dílu. Sever je zastoupen nejsilněji Sansou, Aryou a Branem, nechybí novopečený Lord Gendry Baratheon, Sam, Brienne, Theonova sestra Yara, poněkud dospělejší Robin Arryn, můj oblíbenec Lord Royce, a vrátil se dokonce i zajatec Freyů a později Lannisterů – Edmure Tully. Lordi se samozřejmě začnou hádat. Sansa je naprdnutá, že na sněmu není taky Jon, ale Grey Worm jí nadutě setře, že tohle je teď jejich město, a Jon je smrdutej zajatec. Víte, člověk by třeba čekal, že když Varys rozposlal hromadný mail na všechny možný lordy, že si třeba někdo vzpomene, že vězní právoplatného krále, ale ne, nikdo ani nepípne. Místo toho začne opět řinčení zbraněmi, když se Yara postaví za Dany, která je zbavila Eurona a Cersei, a přeje Jonovi jen to nejhorší za její vraždu, načež Arya jí chce podřezat, ale naštěstí na sněmu je i Davos, který nemá žádný pořádný titul ani nárok na nic, ale je to výborný mediátor, a dokáže skvěle klidnit rozjitřené vášně vznětlivé a znesvářené nobility.

Týpek z Dorne vypadá jako Cimrmanův legendární osmahlý praotec Cikán, který na sraz přijel v krytém voze plném kradených slepic. Ačkoliv ve čtvrtém dílu tohoto seriálu je nám řečeno, že tento nový patron celého Dornu slíbil oddanost Daenerys, ani slůvkem se za ní nepostaví a taktně promlčí celou disputaci. Podle mě z krytého vozu, plného kradených slepic tajně vyslechl její projev, kterak chtěla osvobozovat Dorne. Ale pokud ne, tak je to kam vítr, tam plášť, což ty proradný Lakatoši? Davos se snaží uplatit Grey Worma darováním území okolo Reache (kde mimochodem stojí Highgarden, který Tyrion slíbil Bronnovi) a radí mu, aby si založil svůj vlastní rod a ostatní Unsullied vzal jako vazaly. Davosovi buď nikdo neřekl, že Unsullied nemají čím ten rod založit, anebo to naopak ví, a mazaně se mu snaží podkuřovat s plným vědomím toho, že Reach za nějakých maximálně šedesát let opět změní majitele, až všichni Unsullied vymřou.

Grey Worm zkušeně zatají absenci pyjóna, a místo toho procedí, že nechtějí úplatky, ale spravedlnost a Jon nebude propuštěn. Tyrion, který v tomto díle konečně zázračně nabyl ztraceného fištróna mu věcně řekne, že do toho nemá Grey Worm co kecat, ale popuzený Červík ho akorát seřve, že od něj už toho všichni slyšeli dost, tak ať zavře kušnu.

Nakonec se dohodnou, že o osudu Jona by měl rozhodnout nový král. Následuje nejlepší scéna filmu, kdy se sebevědomě zvedne největší lúzr a bankrotář Edmure Tully, a začne se chvástat svými nicotnými úspěchy, jen aby těsně před tím, než se ten namachrovaný jouda sám nanominuje, byl ultimátně setřen Sansou, která mu řekne: „Uncle, sit.“ Nejlepší scéna, Sansa prostě nakládá, a uražený samozvanec nasupeně klesá zpět do židle.

Sam se pokusí zavést demokracii v přímém přenosu a navrhne hlasování pro všechny občany, načež je nemilosrdně vychechtán drtivou většinou přítomných. Lord Royce žertovně podotkne, že v takovém případě by nechal hlasovat i svého koně. Tyrion nakonec navrhne za krále Brana. Nikdo se na Brana zprvu moc netváří, ale to jen do momentu, než je Tyrion rozválcuje svoji argumentační mašinou:

„Hele hoši a děvčata, musíme zvolit Brana. Je to nejlepší řešení. Celou sérii všichni čekali, co Bran udělá a jak to celý rozhodne, když je ta třívoká vrána, vidí minulost, dokáže se převtělit do zvířete, a bůhví co ještě. Jenže Bran udělal guvno, jen seděl na kryplkáře a čuměl do dálky. Víte, jak budou všichni běsný, když nedostane alespoň tuhle pozici? Potom bude ještě zbytečnější než Golden Company nebo tajemství Jonova původu!“

„No hele, ale on je od pasu dolu mrtvej, nebudou potomci!“

„To je právě na tom to nejlepší, protože odteď budeme novýho krále dycky volit tady mezi sebou, a nebude to dědičný, tím se sníží šance, že ten ouřad obsadí nějakej tuplovanej kokot, jako byl dear old Joff!

Lordi se furt ošívají, a tak Tyrion vytáhne ultimátní argument:

„Hele, co nám chybí kromě krále? Chybí nám trůn, ten poslední roztavil drak. Jenže tenhle kandidát má svůj vlastní pojízdný trůn! No není to super? Nebudeme muset stavět novej trůn, a zbydou peníze třeba na… postavení novýho nevěstince v Kings Landing!“

Jakmile je odhalena tato výhoda, Bran je jednomyslně přijat, a i Lordi, kteří o něm až do dnešního dne nikdy neslyšeli, ho schvalují. Sansa „what about a North you fuckers“ Stark si u novýho monarchy vyškemrá odpojení celého Severu od Říše, a tak bude Bran králem pouze šestí království. Zvláštní je, že Greyjoyové vždycky chtěli nezávislost, dokonce se kvůli tomu vedla válka, ale Yara žádný nárok nevznese. Nejspíš chce nejdřív testnout vody, než hodí nový model spojených království přes palubu.

Bran na to nakonec kejvne, ale chce Tyriona jako poradce. Grey Worm opět prudí, že to teda ne, a že Tyrion se musí zodpovídat ze svého otřesného zločinu propuštění Jaimeho, který byl zatčen for no fucking reason whatsoever.

Stříbrnou i bronzovou medaili za největší blbost jsem již udělil, nyní je čas na zlato. Zlatou medaili získává Grey Worm a jeho neustále pruzení, diktování a komandování sněmovny Lordů Westerosu. Je to totiž naprosto absurdní. Dokážete si představit situaci, kdy by Rudá armáda dobyla Berlín, Hitler se zastřelil, a vrchní velitel německé branné moci, polní maršál Keitel, by si snad diktoval nějaké podmínky? Tomu naopak zbývala jediná věc – podepsat bezpodmínečnou kapitulaci, což taky udělal na obrázku níže.Jasně, ta situace není totožná. Grey Worm a jeho brown boyz skutečně vyhráli a dobyli toto město, ano. Nicméně to bylo Pyrrhovo vítězství – přišli o ústřední postavu i nejsilnější zbraň. Na druhou stranu jsou zodpovědní za spáchání genocidy na civilním obyvatelstvu, navíc všichni jsou cizinci v cizí zemi, takže na ně může být pohlíženo jako na invazní armádu. Grey Worm nemá absolutně žádné právo diktovat si, co se stane s kým, jelikož by to měl být hlavně on, kdo bude postaven před válečný soud a u něj se bude zodpovídat z jasně prokazatelných zločinů.

Naprosto nechápu, že s ním kdokoliv vůbec jedná a smlouvá, a Bran jako nový král je dokonce nucen vyjednat odeslání Jona zpátky na Zeď jako kompromis. Jon všechny zachránil, ale za odměnu putuje na Zeď, kam ho navíc poslal jeho bratranec, to je paráda, ne nadarmo platí latinské přísloví Homō hominī lupus, což v českém překladu „Člověk člověku vlkem“ a v tomto kontextu zní obzvláště úsměvně. Nechápejte mně špatně, já jsem rád, že Jon není král, to by bylo strašný klišé, rovněž mi vůbec nevadí, že jeho přehajpovanej původ mu byl nakonec naprosto k ničemu a posloužilo to pouze jako jablko sváru mezi ním a Dany, ale čekal jsem, že Bran se nepodělá do sedačky před cizíma negrama, co mají sami máslo na hlavě, a že se za příbuznýho, kterej ho měl od malička rád, a udělal těžkou věc pro vyšší dobro, třeba postaví. Obrazně řečeno, samozřejmě – nikdo po něm nechce, aby fakt vstával.

Ale ne. Lordi nechtějí další válku, navíc jsou vyděšení ze zvláštní schopnosti Unsullied doplňovat (někdy i násobně) své počty po každém boji a tak raději pošlou zachránce Jona zpátky na Zeď, proč ne. Dík kámo, jak by řekl Buríto – účel jsi splnil, už Tě nepotřebujeme.

Když Jon prochází uličkou hanby, aby se nalodil a odplul na Zeď, vidíme město opět opravené a plné obyvatel, kteří se v ulicích jen hemží. Je zde dokonce pár Dothraků, takže se koňomrdi (jak jim říká Kanec) nejspíše úspěšně asimilovali do místního obyvatelstva! Nemůžu tohle vyhlásit jako blbost, jelikož nikde není uvedeno ani naznačeno, jak dlouho Jon bručel v base, nicméně město vypadá, jako kdyby ho žádný drak nespálil. Grey Worm se na Jona naposled zatváří jako kyselá prdel, a následně vydá rozkaz všem Unsullied lodím, aby nabraly kurz na ostrov Naath, asi tam chce udělat konkurz na novou Missandei, což bude propadák, protože tak boží dudy byly one of a kind. Člověk by si řekl, že teď, když Unsullied vzali kramle, může Bran zrušit rozsudek nad Jonem, aleee ne. Místo toho se s ním přijdou všichni Starkovi rozloučit. Sam nepřijde, so much for a best friend! Sansa řekne: „I wish there would have been another way“ well…there is! Unsullied are gone! But… nevermind. Jon odpustí Sanse, že byla slepičí prdel a prokecla jeho secret, i když slíbila mlčenlivost. Arya prozradí, že si nechá proplatit finanční odměnu na hlavu Night Kinga, koupí si loď, najme posádku a půjde zjistit, „what is west of Westeros“ Bran se omezí na jednu větu a neřekne ani dík, je to studenej čumák.Všichni, kdo hlasovali pro Brana dostanou nějakou funkci. Brienne vyfasuje teplé místečko velitelky Královské gardy a poctivě dopisuje všechny hrdinské skutky Jaimeho Lannistera do tlusté knihy záznamů této organizace. Mám pocit, že se to jmenuje Book of Brothers. Tyrion nechtěl mít opět zlomený nos a tak pro Bronna vydržkoval ten slibovaný Highgarden, a pozici master of Coin k tomu. Škoda, že seriál neukazuje, co si navonění lordi z okolí Reache myslí o svém novém nadřízeném – hrdlořezovi z Blešího zadku. Nicméně alespoň jednu věc má společnou s bývalou vládkyní této oblasti Lady Olennou Tyrell: Oba mají hubu jako meč.

Davos to dotáhl na šéfa celého loďstva, jenže pár pozic ještě zůstává neobsazených, například Master of Whisperers, protože Varys zcela zbytečně zakokrhal, achjo. Ser Podrick dostal rytířský titul a k tomu úlohu tahat Branův pojízdný trůn, to je dreamjob! Král Bran se nejvíc zajímá o to, kde je asi tak Drogon, což není úplně mimo, když si člověk vzpomene, jakou paseku způsobil posledně. Nový Small Council a jejich meeting je super, a člověk si opět bolestivě připomene jednu z věcí, která mu v poslední řadě seriálu chyběla.

Sam to dotáhl na Archmaestera, který se zatvrzele staví proti rekonstrukci bordelů, jak doporučuje Bronn. O osudu Gilly, malýho Sama, a druhého Samova dítěte už se nic nedozvíme.

Arya si fakt koupí tu loď a odpluje do Tramtárie. Sansa se stane královnou Severu v naprosto čuprézní róbě, která v době, kdy jsme na to koukali, byla již horkým zbožím v manufakturách zaplivaných asijských fabrik a čtyřletý čínský děti vstávaly v pět ráno, aby se to mohlo ušít a jebnout co nejdřív na web AliExpresu. Jon se konečně přikodrcá na Zeď, kde na něj čeká kámoš Tormund a spousta Wildlings. Noční hlídka je ve stádiu rozkladu a moc nemá před kým hlídat, a tak Jon se chystá využít současného bezvládí a prchnout s Tormundem a jeho divou partou za Zeď. Nastává samozřejmě i setkání Jona a jeho bývalého zlovlčího kamaráda, kterého bezcitně odvrhl:

„Jé, čus Ghoste, ty stará vojno, příteli nejvěrnější, ani nevíš, jak jsi mi chyběl!“

„Vari od mých tlapek ty slizký ničemo! Odkopnul jsi mě jako použitou hajtru kvůli mrzkému drakovi! A kde je tvůj drak teď, co? Co? Já ti řeknu kde je: Na dně moře! Cha!

„Tyvole Ghoste, nehraj Zagorku! Sice jsem na chvíli ztratil rozum kvůli dračímu pozlátku, ale za to může ta proradná královská blondýna! Víš ty co? Já jsem jí zapíchl jak podsvinče, protože jsem si vzpomenul, kde jsou mé kořeny a kdo jsou mí přátelé, a za těmi jsem se vrátil!“

„Pal do piče Jone, mně neoblafneš. Jsi tu z nouze jako odsouzený trestanec, všechno vím! Tak se nelísej a nelez ke křížku!

„No tak Ghoste, nech se poňuchňat, potřebuju zlepšit svůj veřejný mediální obraz, který utrpěl podobnej zásah jako Kings Landing, ale konec dobrej, všechno dobrý, no ne?“

„Huš kryso, schovej si svoje pracky do kapes, žádný usmiřování nebude!“

„Hele Ghoste… nebuď tak zatvrzelej a udělej něco pro lidi. Všechny fanynky dostanou instantní orgasmus v momentě, kdy uvidí, jak se opět bratrsky družíme!“

„Achjo… Ty víš jak na mně. Ať je teda po Tvým, ňuch ňuch! (Kdybyste viděli Terčinu reakci na tuhle scénu, věděli byste, že mluvím pravdu. Mnou a Pavlem to na druhou stranu tolik emocionálně nepohnulo)

Jon následně opouští Noční hlídku (jo, už zase) a jede skrz Zeď se nakvartýrovat k Wildlingům, a možná po vzoru Grey Worma udělá výběrový řízení na novou Ygritte.No a to je konec, dámy a pánové! Sice jsem ten poslední díl v některých pasážích hutně zjezdil, ale myslím, že i tak patřil s tím předchozím k těm povedenějším. Konec mi nějak nevadil, nebyl jsem z něj nadšený, ale respektuju ho. Nejdřív mi přišlo jako kravina, aby Bran byl král, ale v momentě, kdy si uvědomíte, že celá nobilita udělala tlustou čáru za dosud fungujícím nástupnictvím a rozhodla se začít s čistým štítem, není to nesmyslné.

Množící se Dothrakové / Unsullied byla opět blbost, naprosto nehlídaná Dany po krvavé lázni byla větší blbost a rozkazující Grey Worm s nulovým mandátem byla největší blbost, ale ten zbytek byl slušnej. Hodnocení celé série si nechám na úplně poslední článek, jelikož tento je zase dlouhej jako seznam týpků co podepsali patetickou petici, aby se to celý přetočilo, protože oni čekali, že to bude vypadat jinak, a když to nevypadá tak, jak chtěli, tak prý znova a lépe. Oh boo hoo you ungrateful little shits! Mám valník negativních poznámek k této sérii, ale takový hysterický bullshit je za hranou už i na mně.

Určitě na tom budu mít spoustu co kritizovat v závěrečném hodnocení, nebo spíš udělám rekapitulaci všeho, co mi fest vadilo, (ale i toho, co se mi líbilo) ale nezbývá, než ocenit všechny, co do toho dali deset let života a poděkovat jim za skvělej seriál, jehož závěrečná řada nenaplnila přemrštěná očekávání a kulhala za ostatními, ale abych to ultimátně proklel a zostudil, to ne, tak špatný to určitě nebylo, ale na podrobný hodnocení si počkejte, budu tam mluvit o ději, o postavách, o věcech co nedávaly smysl, a i o vašich reakcích na tyhle články.

Dík, že jste to dali až do konce, snad to bylo místy i zábavný, či obohacující (ale to už si asi hodně fandím) a za týden čus při posledním článku o tomto fenoménu, aneb naposledy podojíme kravičku, když by mohla ještě trochu kyselého mléka vytlačit.