Ahoj čuníci,

Víte, Far Cry 5 mě fakt bavil. Hezká grafika, poutavý příběh, skvělá hudba, slušná hratelnost a na střílečku i relativně dlouhá trvanlivost. Ubisoft pro tuto svojí hru vytvořil neskutečné marketingové promo a nahrál originální tématické písně, které byly kulervoucí. Napsal jsem o této hře poměrně rozsáhlý článek s kladným hodnocením.

O necelý rok později pak vychází Far Cry: New Dawn, který se opět odehrává v Hope County sedmnáct let po ukončení děje jeho předchůdce. Minulý díl dopadl neslavně – nukleární apokalypsou, ze které se lidstvo celých zmiňovaných sedmnáct let vzpamatovávalo a pouze živořilo, než se tak nějak postavilo na nohy, jenže i v tomto novém světě nechybí gauneři – zde zastoupeni organizací, která se jmenuje Highwaymen (do češtiny úděsně převedeno jako Zbojníci). Jsou to v podstatě pojízdní banditi – jezdí z místa na místo a okrádají kohokoliv, mají křiklavé kombinézy, kterým dominuje růžová, a místní buňku těchto raubířů vedou dvojčata Mickey a Lou, cca dvacetileté černošky, které jsou rovněž hlavními antagonistkami celé hry. V předchozím díle byl záporákem Joseph Seed, „The Father“ se svojí rodinou a fanatickým náboženským kultem „Project at Edens Gate“ a s ním to bylo jiný kafe, tam si člověk nebyl jistej, co ten maniak vymyslí, ale tato dvě post – pubertální dvojčata na motorkách ve mně moc respektu nevzbudila.

Vaše postava je členem organizace Thomase Rushe, který se věnuje stavění a budování nových měst po globální nukleární katastrofě. Vaše postavení v této organizaci je mysteriózní role kapitána ochranky. Prostě máte zajistit, aby Rush a jeho parta nedostali na prdel při plnění této bohulibé činnosti. Můžete si vybrat, jestli budete hrát za ogárka nebo robu, můžete si i vybrat co budete mít na sobě. Vaše postava opět nemluví. Nikdy nemluví a vyjma jedné opakující se scény ji ani neuvidíte.

Vracíte se do Hope County, kde probíhal děj pětky, ale mapa je tak třetinová oproti předchozímu dílu. Délka hry je také třetinová, co samozřejmě třetinové není, je cena, kterou jsem ale nezaplatil, a tak budu mlčet a šoupat nohama.

Víte, už od začátku na mně tato hra působila dojmem datadisku, nikoliv plné hry. Kdyby to prezentovali jako datadisk, jako doplněk k Far Cry 5, tak bych k tomu ve finálním hodnocení byl shovívavější. Pamatuji si z historie spoustu vynikajících datadisků: Heroes III: Armageddons Blade. Commandos: Beyond the Call of Duty. Witcher 3: Blood and Wine / Hearths of Stone, to všechno byly „jen“ datadisky, ale zároveň se jednalo o skvělé hry samy o sobě. Prostředí po sedmnácti letech od jaderné katastrofy nevypadá jako šedá pustina, je zde překvapivě živo. Po loukách a lesích se prohánějí zvířata (přestože často jsou jinak zbarvená) roste květena, teče voda… člověk by čekal, že s tím atomovky zametou víc, a že ani čas to nevyléčí do tohoto stavu, ale tak je to takhle no.

 Peníze naprosto ztratily hodnotu a veškerý trh se vrátil k prastarému osvědčenému systému „Něco za něco.“ Nejdůležitější surovina je Ethanol, který slouží hned k několika účelům, a bez něj se prostě neobejdete.

Docela příjemná novinka je vaše vlastní základna jménem Prosperity, kde se shromažďují všichni, co nechtějí žít pod diktátem mladých černošek v růžových kombinézách. Prosperity obsahuje několik budov, které můžete vylepšovat a odemykat si tím různé benefity. Nejdřív ale musíte najmout specialistu, který bude budovu spravovat, což je součástí hlavní příběhové linky. Do 3D akce byly tedy zakomponovány prvky budovatelské strategie, inu dobrá.

Ve hře jsou všehovšudy tři aktivity. Můžete osvobozovat outposty, vydávat se na expedice, nebo hodit bob na oboje a prostě jen hrát příběh, to vám ale hra brzy dojde.  

Osvobozování outpostů bylo už ve Far Cry 5, ale autoři se zamysleli a vylepšili ho. Pokud outpost dobudete, můžete jej zase opustit za bonusovou nálož Ethanolu a nechat bídáky, aby se v něm opět zabydleli. Jenže zlouni se poučili, zostřili hlídky, přidali další čuníky a celý to tak nějak vylepšili, aby nebyla žádná prdel to znovu dobýt, tedy milý Outpost dostal další úroveň.

Zde se dostáváme k prvnímu vážnému problému v této hře, a to jsou právě tyto úrovně. Celkově jsou čtyři a aplikují se na zbraně i nepřátele – šedivá, modrá, fialová a zlatá. Na začátku si můžete vyrobit jen šedivé zbraně, a potkáváte šedivé nepřátele, takže je to docela fér, ale časem se určitě může stát, že na toto bude jadrně nadávat – například když budete s modrou zbraní osvobozovat modrý outpost a po vyhlášení poplachu se dolů padákem snese zlatý protivník, kterého s modrou zbraní prostě neukoušete. Nezáleží na tom, jak jste dobrý střelec, jak se umíte takticky krýt, nebo si doplňovat zdraví – pokud máte modrou zbraň proti zlatému nepříteli, nevyhrajete. Doteď nevím, jestli zlatý nepřítel v modrém outpostu byl záměr tvůrců nebo chyba hry, obojí je ale špatně.  

V momentě, kdy jsem zjistil, jak celý tento systém funguje, jsem se upnul na jedinou věc – vylepšení zbraní. Na to potřebujete vylepšit základnu Prosperity na úroveň 3 a najmout všechny specialisty, což není dohromady tak obtížné. Jenže když si chcete vyrobit zlatou zbraň, potřebujete na to spousty součástek, a některé z nich se dají sehnat pouze v expedicích, což je přídavek, který hru ani příběh nikam neposouvá, ale není to vyloženě špatná věc – jedná se o to, že potrhlý Francouz vás vozí v helikoptéře nad baštami záporáků po celých USA, kteří na jednom ze dvou vytipovaných míst na ohraničené mapě střeží nějaký balíček.Balíček musíte ukrást, a doběhnout na místo, kde se opět zjeví bláznivý žabožrout s helikoptérou, zatímco po vás jdou všichni naštvaní čuníci z celé mapy (a další se náhodně objevují) jelikož balíček má v sobě GPS, začne pípat a lákat je k vám. Podobně jako outposty, i expedice mají několik úrovní a asi deset map. Podíváte se do opuštěného zábavního parku, věznice Alcatraz, jaderné elektrárny nebo letadlové lodi. Není to vyloženě špatná věc, ale po nějaké době to začne být repetitivní. Jenže pokud chcete vytvářet a vylepšovat zbraně, dělat to musíte – nějaké z potřebných součástek jinde neseženete. Pokud disponujete zlatou zbraní, všechny šedivé a modré protivníky bleskurychle potřete. Fialoví vám rovněž nedají moc zabrat, a zlatí budou stále trochu tuzí, jenže jak jsem nastínil výše, každou zbraň si můžete vylepšovat za konstantně stejný poplatek surovin, který vždy ke konkrétní zbrani přidá pět procent uděleného poškození.

No asi je vám jasné, co jsem udělal. Vybral si jednu oblíbenou zbraň, a tu jsem za pár hodin vylepšil přesně 17x, tedy dávala o 85 procent větší poškození. Nakoupil jsem do toho rovněž zápalné náboje, a tím jakákoliv výzva v této hře skončila. Chtěl jsem na tom demonstrovat fakt, že prostě nemůžete dát do hry něco, co lze donekonečna vylepšovat, protože pak to dopadne takhle. Proč se nad tím nikdo nezamyslel, nevím. Co je ale hezké, je vizualizace jednotlivých zbraní. V postapokalyptickém světě se prostě všechno počítá, takže když si na hlaveň izolepou přimontujete nůžky nebo šroubovák a vydáváte to za bajonet, hele proč ne. Do hry se vrátili společníci, kteří mohou bojovat s vámi. Na výběr jich je méně, a právě proto můžete mít aktivního pouze jednoho. Někteří byli již v minulém Far Cry, jiní jsou úplně noví. Nemohu říct, že by nějaký z nich byl naprosto k ničemu, nicméně určitě jsou lepší a horší. Pokud společník nasbírá 10 skalpů, dostane novou schopnost, kterou využije v boji. Pokud jich nahromadí 40, dostane další a ještě silnější schopnost. Společník vás rovněž umí oživovat. Většinou jsem si bral babičku se sniper puškou, divoké prase jménem Horácio, nebo takovou renegátskou motorkářku s těžkým kulometem a po vylepšení i s nekonečnou zásobou zápalné munice bez přebíjení.  Příběh je… nebo spíš není… no hele není moc dobrej. Nedává totiž často smysl. Černošky přepadnou váš vlak, co jezdí po Státech a pomáhá všem postavit se na vlastní nohy. Všechny bezdůvodně pozabíjí a vašeho šéfa Thomase Rushe odvlečou pryč.  Vy ho samozřejmě v první třetině hry osvobodíte, načež černošky přijedou před vaší základnu i se svým gangem růžových transvestitů, udělají BU BU BU a zase odjedou pryč. Ok takže nejdřív postřílely vše živé, aniž bych jim něco provedl, a když jsem jim následně skutečně ubližoval, osvobozoval Outposty, kydlil jejich čuníky, najal specialisty, zvelebil základnu odporu proti nim a vrátil do ní toho největšího šéfa, kterého předtím unesli, tak nic? Ok jasný to dává velký smysl. Dál se to vyvíjí ještě hůř. Někdo si uvědomil, že hlavní antagonisté v této hře jsou naprosto bezcenní a vypomohl si přidáním záporáka z minulého Far Cry  – Josepha Seeda. Tahle část hry patří k těm povedenějším, jelikož hodně odkazuje na předchozí díl. Pepa Sémě dospěl, zjistil, že násilí je k ničemu, a vedl své stoupence, kteří přežili atomový výbuch, k většímu souladu s přírodou – takže se všichni vrátili o 10 000 let zpátky, mají luky, nosí kožešiny, vypadají jako pračlověk Janeček a jediné, co zůstalo stejné, je jejich neochvějná devótnost v cokoliv, co řekne Josef Semeno. Josef se ale ztratil, a celou tuhle sebranku převzal jeho syn Ethan, který hrozně touží po uznání, jaké má jeho otec, zatímco on to tu sice vede, ale nikdo ho nebere vážně a neklaní se mu.Ethan vás pošle najít ostatky Josefa na dalekém severu (což je dobrá čtvrtina mapy, ale podíváte se tam jen jednou, protože to je celé zamořené, húúú) a pokud by Pepča ještě dejchal, máte ho picnout, aby tady synek konečně nahrabal chybějící autoritu a vymanil se ze stínu slavnýho fotříka. Syn roku, fakt. Pepa samozřejmě žije, obohatí vás o další fanatický náboženský balast, ochutnáte s ním Jablko Edenu, bojujete proti halucinacím… klasickej Josef, jak ho známe, akorát už není tak militantní a krvežíznivej, nejradši by všechny nechal na pokoji, jenže motorkáři prudějí i jeho, a právě proto se s ním musíte spojit. Jablko edenu vám přidá další schopnosti, takže se můžete na chvíli zneviditelnit, rychle běhat, nebo vyskočit dvakrát. Sice je fajn, že pohybové možnosti se výrazně zlepší, ale stane se z toho Quake III Arena nebo Unreal Tournament – někdo to ocení, někdo ne.

Pepča se nakonec vrátí mezi svoje pochlebovače k velké nelibosti Ethana, kterýho najednou neposlouchá už vůbec nikdo a on je kardinálně roztrpčen. Spojenectví s Josefem je sice zajímavá vsuvka a určitě překvapivý zvrat, vzhledem k tomu, jaké jejich kult dostával kotle v předchozím dílu této hry, ale z hlediska efektivity je to naprosto k ničemu.

Josefovi křováci se nikdy nepřipojí do vašich bojů, neodvedou pozornost, nepomůžou vám ani při útoku motorkářů na Prosperity. Jsou stejně kvalitním spojencem jako Musolliniho Itálie, takže jasně, nakonec je budete zachraňovat ze šlamastiky vy.  

Černošky OPĚT unesou Thomase Rushe, kterého jste už jednou zachránili, a vyzvou vás, abyste jej OPĚT přišli osvobodit. Jenže aby se tam neopakovalo úplně všechno, a ony ho nemusely unášet potřetí, ustřelí mu škodolibě kedlubnu brokovnicí. Josefův syn se finálně naštve, že není ten všemocnej cult leader, a dokonce se s černoškami spojí. Wau, to fakt nikdo nečekal. Černošky jsem spráskal tou mega vylepšenou zbraní, a zatímco ta násilnejší dycky zakokrhá, o osudu té chytřejší můžete rozhodnout vy. Netřeba dodávat, že ať už přežije, nebo se rozhodnete ji dodělat, nic se nezmění a nestane.

Ethan si vzal taky to jablko, které jste předtím degustoval s Josefem, a stal se z něj takový velký zlý stínový medvěd, nebo co to bylo… prostě bestie, kterou jste museli zarubat. Josef je nešťastnej, že celá jeho rodina je mrtvá, že je to jeho chyba, je k ničemu, a prosí vás, abyste ho zastřelil.

Když tam tak klečí, brečí a prosí, abyste ho zastřelil, bylo mi ho líto. Bylo mi líto, že ho dali do této hry, kde působil nepatřičně, navíc, zbytečně, ale i tak patřila jeho dějová linka k tomu lepšímu, co z hlediska děje tato hra nabídla.  

Dějová linka měla totiž víc děr než rezavý necky. Bylo to menší, kratší a více repetitivní než Far Cry 5, ze kterého to vycházelo. Expedice a Outposty patřily k tomu lepšímu, soupeři a zbraně dělící se na úrovně zase naopak. Z nepřátel po zásahu necrčí krev, ale cifry, vyjadřující číselný počet způsobeného zranění. Obzvláště komické jsou zbraně s vysokou kadencí střelby – po začátku sypačky se nepřitel změní v chumel čísel. Achjo. Společníci jsou bezva, ale je škoda že můžete mít jen jednoho, dva byli lepší. Kromě hlavní příběhové linky můžete plnit mise pro získání společníků nebo odborníků do Prosperity. Je to asi šest od každýho, no a to je celý. Jasně, znám i kratší střílečky, ale stejně vám to moc dlouho nevydrží, což na druhou stranu ani tolik nevadí, protože si nemyslím, že Far Cry: New Dawn vám bude nějak chybět. Nemá to sice level mizernosti Kingdom Come Deliverance týden od vydání, ale asi to nebude nic, k čemu se po čase rádi vrátíte. Josku Semena měli nechat spát a nešpinit mu reputaci s něčím, co mohl být slušný datadisk, jenže hrabiví vývojářští Harpagoni z toho chtěli udělat plnou hru a to byl krok vedle. Nerad dávám číselný hodnocení, ale když mi tato hra nacpala do ksichtu čísla i při udělování zranění, oplatím jí stejnou mincí – 6/10.