Čus čuníci,

Stále více lidí se dožaduje mých zdlouhavých okecávek ohledně historicky nejdelší epizody Game of Thrones, tak jdeme na to. Tipuju, že to budete zase číst tak dlouho, jak dlouho jste se na to koukali, ale hele, jsou tu lidi, co to fakt poctivě čtou celý, a těm klobouček!

No hele, mělo to bejt velký co. No mělo! Měla přijít na promítačku Móňa a Terka, což by byla příjemná změna oproti tradiční sausage party mně a Pavla, ale Terka se pořád babrá s diplomkou a Móňa mi napsala: „Čauky, zabrala jsem na gauču u telky a teď se mi nechce do té zimy. Přeji výtečné Trůny.“ Móňa je dobrá, napíše aspoň, jak to je.

Takže to byla zase sausage party s Pavlem, který zdařile pláchl z kurzu Astrologie o chvilec dřív, tedy jsme začali v devět. Chudák Proxy (můj spolubydlící) zvolil dobrovolný exil v kuchyni, jelikož to má rozkoukaný někde ve čtvrtý sérii, a měl by z toho kulový. Tohle vás hrozně zajímalo, že? No tak jo, jdeme k mému názoru na děj.

V prvních pěti minutách se toho popravdě moc neděje. Obyvatelé Winterfellu se způsobně seřazují do skupin a sektorů, protože víte jak to je na koncertech, metaláci hrábnou do strun, začne davová psychóza, lidi se budou mačkat, šlapat po sobě, nic takovýho! Jon se s tím nemazal a vyslal i roby, aneb když je tu koncert metaláků, tak pro všechny!

Postavy, které metalu neholdují, putují do krypty. Jon nikomu neřekl, že Night King umí oživovat mrtvoly jako doprovodný efekt, protože je to škodolibý šprýmař a určitě bude mít dětinskou radost, až budou bezbranné postavy hromadně vražděny nějakou oživlou prababičkou Starkovou.

Nejzajímavější scéna z úvodu je bezesporu příjezd Melisandry. Melisandra přicválá středem, a ve spolupráci s Jorahem, který jí pomůže s lapáliemi jazykové bariéry, všem Dothrakům zapálí ty jejich zahnutý srpy jakýmsi kouzlem. Týpci pookřejou, říkají si: „Tyjo dobrý, hoří nám srpy, z toho si zombice sednou na prdel, takže uděláme střemhlavý útok středem a vykosíme je, urrrááá! Zhrozený divák následně sleduje sebedestrukci téměř všech Dothraků, kterým po kontaktu s nepřítelem začnou iminentně zhášet ta jejich světélka, protože Melisandra jim zapomněla říct, že to je jenom na efekt. Celá armáda Dothraků je zdecimována během neuvěřitelných dvaceti vteřin.Ok hele, zatím jsem k tomu seriálu nebyl moc kritickej, nic moc jsem tomu nevytýkal. This ends now. První věc – pamatujete si scénu z třetího filmu Pána Prstenů? Bitva na Pellenorských polích? Myslím tuhle scénu níže:Tak nějak jsem čekal něco podobnýho, víte proč? Protože takhle vypadá realistický střet pěchoty s jízdou. Obzvlášť pěchoty, jako byli skřeti na Pellenorských polích nebo tady zombice – prostě moc toho nevydrží. Jasně, Dothraci nejsou pancéřování rytíři Krále Artuše, je blbost myslet si, že by byli sami schopni porazit celou armádu metaláků a jejich fanoušků, ale tohle, tohle bylo fiasko, dvojnásobně umocněné tím, že Dothraci vydrželi na bojišti již zmiňovaných dvacet vteřin, než byli pobiti a neprorazili ani první tři linie. Pouštěl jsem si tu scénu asi pětkrát a při nejlepší vůli nedokáži říct, co je tak rychle sejmulo. Je tam jeden střih a to je celý. Nesmyslné a odfláknuté.

Poslat lehkou jízdu středem je další blbost. To jen vypovídá o tom, že bitvu by neměli plánovat lidi, co jsou zamilovaní, protože zamilovaní lidi jsou naprosto k ničemu a takhle to dopadá. Čingischán, Joachim Murat, Semjon Buďonnyj a všichni další legendární velitelé kavalerie se musí v hrobě obracet. Ještě že se tohoto gargantuovského kiksu nedožil Khal Drogo, ten by se nestačil divit, co jeho konkubína upekla za hrůzoplán.

Ledaže…

Ledaže to bylo celé jinak. Teď vám nabídnu alternativní vysvětlení, takové, které mi naopak smysl dává, a dokáži se s ním ztotožnit.

Melisandra na tajňáka přijede zpátky na Winterfell den před bitvou a vyhledá Lady Sansu. „Zduř Lady Sanso, hele my se neznáme, já jsem Melisandra a umím prímový tríčky s ohněm, ale tvoje ségra mě nemá moc ráda, a tvýho bráchu jsem oživila, žel on mě zapudil, když se provalilo to Baratheon Barbecue, no to je jedno. Jde mi o to, že se tady schyluje k pořádný bitce, a já bych se chtěla taky nějak angažovat, tak se chci zeptat, kde Tě nejvíc tlačí bota?“

„Těpic Mel, hele jedna taková věc by tady byla. Bitva mě nepálí, nějak to dopadne, ale ti Dothraci mě štvou, nemám jak pořádně živit ty jejich mizerný koně, každej z nich žere jak nezavřenej, a potřebuju nějak zredukovat jejich počty – jak koní, tak jezdců, oslabit tu mocichtivou bloncku a ještě to celý hodit na ty plesnivce co si to štrádujou ze severu, co myslíš, šlo by to nějak?

„Hele jasný, já tam naběhnu před bitvou a zapálím jim ty jejich podělaný srpy, oni budou nejvíc cocky a propadnou falešnému dojmu, že je to nějak posílí v boji, jsou to horkokrevný Lojzové, takže udělají hurá akci a naženou koně do tmy a zombice se postarají o zbytek.

„Kurňa Mel, no ty jsi hlava!“ To je super nápad!

„No počkej, to nejlepší teprve přijde! Ono je tu pořád dost hladovejch krků, žejo. Takže po bitvě půjdem, a každýho zdechlýho koňa nameleme do klobás, hodíme na gril a vytvoříme novou šmakuládu: „Winterfellské uzenky Lady Sansy“ Zbavíš se koní, zbavíš se jezdců, a ještě nasytíš tady ty darmožrúty co zbyli, cajk ne?

Hej Mel, tak na to si plácnem, give me five! Ok, jestli to bylo takhle, beru to. Dává mi to smysl, na rozdíl od toho, co jsem viděl na obrazovce. Takže v příštím díle očekávám Sansiny koňské uzenky, jinak nehraju.

Po likvidaci jízdy přichází na řadu pěchota, která je rozdělena do několika skupin, z nichž největší tvoří Unsullied. Co jsem ještě nezmínil, tak v průběhu jepičího života jízdní ofenzivy byla tato doprovázena katapulty a trebuchety, které efektně vrhaly zapálené koule čehosi. V momentě, kdy jízda dorazila na místo určení (a neslavně padla vzápětí) palba z obléhacích zbraní ustala. Takže si každý katapult či trebuchet vystřelil tak třikrát. Po decimaci jízdy bylo ještě dvě minuty ticho, katapulty mohly klidně dál střílet, žel už si nevystřelí ani jeden. Proč? Já nevim. Jízda je nicméně v trapu, a co je teď nejvíc na ráně, žejo…

No jasně. Postavili jsme si tady super obléhací zbraně, ale umístili jsme je za jízdu, kterou teď nemáme, a posichrovali jsme to tím, že všechny oddíly pěchoty jsme stáhli za katapulty, a tímto je necháváme naprosto napospas. Hele já to chápu. Celý to stálo spousty peněz, dělá na tom tisíce lidí, jádydádydá. To mi ale neříkej, že si nemohli za pivo a párek najmout aspoň jednoho kadeta z nějaký druhořadý vojenský akademie, co by jim tohle hodil na hlavu, protože… seriously!? Obléhací zbraně před pěchotu? To už jim je tam rovnou mohli dovézt a předat ovázaný červenou mašlí. Mohli to dát za pěchotu nebo za hradby, a pořád by to mělo slušný účinek. Tohle bylo nejhorší možný rozhodnutí, až komicky špatný rozhodnutí! Scéna s katapulty a scéna s obětováním jízdy umístily tento díl na bednu v kategorii „Nejhorší válečné scény ve fantasy filmech.“ Třetí místo to má pouze proto, že bohužel ještě stále existuje naprosto dementní zhůvěřilost jménem Třetí díl Hobita s podtitulem „Děláš si ze mě asi kozy Petere Jacksone?“ kde nejdřív armáda skřetů zaútočí na elfy a trpaslíky, místo toho aby počkali, až se tyto dvě armády vyrubou, a kdy trpaslíci udělají štítovou hradbu a elfové schovají luky a PŘESKOČÍ tu hradbu s meči vstříc smrti z rukou skřetů. Jen díky tomu je tato scéna až třetí. Jak napsal můj kamarád Tomáš, který o této epizodě stvořil svůj vlastní článek: Scénář bitvy je řada nešťastných příhod.

Zkusím Vám to zjednodušit na jednom podobenství. Představte si, že by za Vámi přišel kamarád s tím, že si zahrajete šachy. Každý ví, jak stojí šachy. Tak byste si začal stavět figurky, a on by řekl: „Ale ne, tohle je núďo, dneska hrajeme Targaryen edition! Na vaší zmatenou otázku jak se hrají šachy: Targaryen edition, by odpověděl: Nejdřív vyřadíš ze šachovnice střelce, ty nepotřebuješ. Jezdce a věže dáš do první linie a pěchotu až za ně, no není to dobrý?

Ne, není to dobrý. Je to pěknej Bullshit: Targaryen edition. Přesně jako tahle bojová scéna.

To nejhorší naštěstí máme za sebou, nicméně postavy v seriálu to mají právě naopak. Pěchota dostává šerednou nakládačku od útočící armády nemrtváků ze všech stran. Tohle se tvůrcům povedlo velice hezky, ať se po tom pořád jen nevozím, vystihnout tu totální bezmoc proti valící se hordě krvelačných vraždících příšer. Je úplně jedno, jestli jste elitní trénovaný Unsullied, nebo nejposlednější jouda z nějaké severské oslí prdele, vaše šance na přežití jsou zhruba stejné – stejně malé.

Jon a Dany nasednou na draky a snaží se nějak korigovat olbřímí počty běsnících zombic, ale nedosahují v tomto snažení valných úspěchů, museli by létat tak dva dny nonstop aby se jim povedlo zasadit protivníkovi významnější ránu. Hrdinové dostávají na frak, ale dycky se nějak zmátoří, nebo jeden druhému pomůže, takže jediný, kdo zařve v úvodní fázi střetnutí, je smolař Edd. Následuje zběsilý, neorganizovaný úprk za hradby, který kryjí Unsullied. Unsullied jsou frajeři, pohybují se naprosto koordinovaně i v celém tom zmatku a chaosu, je to jako nějaká taneční choreografie a vypadá to fakt cool. Vždycky udělají nějaký společný pohyb a doprovodí to sborovým HU! Fandil jsem jim.

Jon s Dany chtějí potrápit metaláky, kteří netečně stojí na kraji lesa a vůbec to nevypadá, že by chtěli tvrdit muziku, jsou totiž naprosto letargičtí. Když už se zdá, že jim draci pořádně připálí zadnice, odnikud se přižene mohutný Blizzard a oba drakojezdci mají co dělat, aby nehavarovali. Arya posílá Sansu do krypty s čepelí z Dračího skla, protože jí je jasný, že plesnivci brzo přetečou přes hradby, a začne pořádný tóčo. V kryptě už je Tyrion, Missandei, Gilly,Varys a hafo nounejmáků. Ačkoliv se zbytek armády nasyslí dovnitř pevnosti, na hradbách je značný nedostatek lučištníků. Obránci chtějí zapálit příkop, ke kterému se hromadně houfují hnilobní holomci, jenže draci jsou někde v mlze a na ohnivou show to rozhodně nevypadá. Grey Worm nešťastně sleduje, jak jsou jeho druzi ve zbrani brutálně pobíjeni těmito nelítostnými surovci, než za nimi nakonec zaklapne únikovou cestu a ze sněhu se vynoří poslední zuby příkopu. Člověk by čekal, že Grey Worm jako velitel Unsullied hrdinsky padne s nimi, znáte to rčení s tím kapitánem a potápějící se lodí, jenže Grey Worm, narozdíl od ostatních členů Unsullied, má minimálně dva důvody, proč to nedělat, a oba si je ukážeme níže: Hele, nemoralizujte jo. Kdybyste měli na výběr mezi free voucherem na poňuchňání těchto božích cecoušů, nebo brutální smrtí z rukou hordy reanimovaných rabiátských rošťáků, taky byste si vybrali tyhle kapitálně krásný kozy, je mi to úplně jasný!

Jenže se furt nedaří zažehnout ten blbej příkop, žejo. Naštěští je tu Melisandra, která baží po vylepšení veřejného mínění na její osobu, protože s těma zapálenejma srpama moc terno nezrobila. Vyběhne poslední skupinka Unsullied, která stráží Melisandru a párkrát cvičně vykřikne HU! Načež Melisandra repetitivně drmolí nějakou mantru, aby to teda po půlminutě hecla a příkop okolo celého Winterfellu je v plamenech. Většina Unsullied udělala HU a zaHUčela. Říkal jsem si už v tuhle chvíli, že jestli rovnou nevyhraje Night King, tak s kým konkrétně chce Daenerys zaútočit na Cersei.

Plesnivci se ukázněně seřadí kolem hořícího příkopu. Chudáci se chtěli pouze ohřát, o to tu šlo celou dobu! Bitva se na chvíli zastaví. Sansa kecá v kryptě s Tyrionem, Theon si chce u Godswoodu vylejt srdíčko jak ho mrzí, že zlobil, ale Bran mu řekne, že všechny jeho akce ho vedly až sem, takže vlastně cajk, a pak se přepne do hejna krkavců, protože je už zatraceně potřeba vyšpiclovat, kde že je ten Night King.

Ten si mezitím lítá na svým drakovi a ničím se nenechává vyvésti z míry. Ledabyle pokyne rukou a jeho nemrtví nohsledi povýší sousloví „ohřát se u ohně“ na úplně nový level, kdy se začnou do plamenů sami altruisticky vrhat, aby se obětovali pro průchod ostatních. Za chvilku už se opět velice svižným krokem přesouvají legie leprovitých lofasínů a sápají se k hradbám, zatímco Night King lítá okolo, pozorným okem dohlíží na své podřadné patolízaly a tváří se jako šéf. Jednu věc chci zmínit už tady, protože už tady jsem si ji všiml – skladatel Ramin Djawadi udělal speciálně pro tuto epizodu a pro Night Kinga novou devítiminutovou skladbu a je to nejpovedenější prvek celého tohoto dílu, opravdu mistrovská práce. Na tuto epizodu budou mít určitě různí lidé různé názory, ale myslím si, že tato geniální skladba se líbila bez rozdílu všem.

https://www.youtube.com/watch?v=CcFjLGrwWBc

Chcíplotiny se snaží dostat přes hradby, a zde museli obránci hořce zalitovat, jelikož kromě ohnivých šípů od těch pár lučištníků, kteří jsou v armádě, nemají nic na potření této zteče. Zápalné sudy, hořící smolu… nic. Kruciální nedostatek. Následuje hezká bitva na hradbách, kam se opět s každou ubíhající vteřinou drápe víc a víc nemrtvých nezbedů. Brienne sympaticky zachrání Jaimeho, který se bije udatně i levačkou. Poté, co byly vyčerpány všechny taktické trapasy, bojové boty a strategické skopičiny, je to dynamická řezačka a dobře se na to dívá. Výsledný obraz nicméně lehce kazí rychlé střídání záběrů a velice špatná viditelnost (noc a kouř z všudypřítomných ohňů.) Dívat se na to za denního světla naprosto postrádá smysl, udělejte to jako Night King a počkejte si na noc. Kamera přepíná mezi jednotlivými hrdiny a ukazuje, jak si vedou v boji. Nejlepší jsou jednoznačně Arya a Lyanna Mormont, které zemře hrdinskou smrtí, když bodne do oka obra, který se jí chystal rozmačkat v dlani. Malá medvědice dostala medvědí objetí, ale zároveň i možnost hrdinsky padnout, a tahle scéna byla dobře udělaná, nakolik mě mrzelo, že to odnesla právě Lyanna, protože její postava mě bavila. Arya se vytasí s kopím od Gendryho a připomene si svůj výcvik v Braavosu. Undeadi padají jak shnilé hrušky ale je jich pořád strašně moc, takže nakonec je i Arya zatlačena do defenzívy. Sandor Clegane má zase emo chvilku. Všude je prašivej oheň, kterej on nenávídí, na všech frontách se ustupuje a on má chuť to zabalit, protože mu jakýkoliv odpor přijde zbytečný. Beric ho povzbuzuje, aby se sebral, ale až když uvidí bojovnou Aryu, tak ho to nakopne a přestane propadat chmurám.

Po mírném kočkování dvou živých draků s jedním oživlým máme opět scénu s Aryou ve Winterfellu, kdy se snaží vyhýbat bloumajícím trhanům. Tahle scéna je možná o trochu delší, než by nutně musela být, ale skvěle kontrastuje s předchozími obrazy plnými rychlé akce, řinčení zbraní a smrtelným chroptěním padlých bojovníků na obou stranách. Tohle je tiché plížení, takový stealth survival zombie horor! Arya sice chvíli tupé protivníky oblafne, ale nakonec spolu začnou hrát klasickou dětskou hru „na babu“ kdy zlosyni mají babu a pronásledují utíkající Aryu po půlce Winterfellu. Správná dvojka Ohař s Bericem jí však pomůžou útočníky neutralizovat – Beric i za cenu vlastního života, kdy skončí probodaný jako jehelníček. Dobelhají se do místnosti a necitlivě zabouchnou dorážejícím darebům před nosem. Beric chce ještě něco říct, ale místo toho vypustí duši. Melisandra udělá baf a následuje zajímavá konfrontace s Aryou. „Čus Aryo, hele Beric je koženej, protože Lord of Light ho oživil za tímto účelem, a ten splnil, takže cajk.“

„Čágo, hele my se známe co? Jsi říkala, že se ještě potkáme vlastně. Hele tak jsi zase tolik nekecala. Taky jsi řekla, že zavřu mnoho očí, a v tomhle ses holka taky nemejlila, jsem zavírala na jedničku!“

„Jojo, zelený, hnědý… no a modrý, jo, Aryo, hlavně ty modrý musíš zavřít jo? Co říkáme bohu smrti?

„NOT TODAY!“ a tímto milým flashbackem z první série a záběrem odcházející odhodlané Aryi končí tato scéna. Theonovi hoši začínají pálit vostrejma na nezvané návštěvníky, protože otevírací hodiny Godswoodu jsou jindy, otravové! Nad jejich hlavami pokračuje epický souboj draků, kdy se tato zvířata vzájemně koušou a jejich jezdci – Jon a Night King se snaží udržet v sedle. Daenerys prostě nehraje fér, přiřítí se ze zálohy a chudáka Night Kinga bezohledně vyrazí ze sedla. Je jasný, že nějaký pád metaláckýho frontmana nemá šanci zabít, ale zatímco Jon šel taky ze sedla (i když mnohem šetrněji) Daenerys je pořád na drakovi a Night King na zemi. Ou, to je ale prekérní situace! Dany s Drogonem si nalítnou na něj a BY FIRE BE PURGED, DRACARYS YOU FROSTY MOFO! Night King dostane poctivou dávku dračího plamene, ale když se oheň rozestoupí, jen tam stojí jako figurína a zlomyslně se usměje. Což je super, Night King obecně šetří emocemi a vytlačit z něj úsměv zrovna při této scéně byl dobrý tah.Žádná postava sice neřekne ani slovo, ale já jsem Papin, expert na nonverbální komunikaci! Takže jsem schopen Vám zcela přesně říct, o co v této výměně pohledů ve skutečnosti šlo.

Daenerys je velmi nenadšena a obviňuje Night Kinga z dramatického odklonu od scenáře: „Tvl kámo, musíš s námi ještě hrát? Když nasadím sveřepý výraz a ucedím DRACARYS tak dostaneš poctivou dávku dračího plamene, máš ječet, hořet, rozpadnout se na prach a čus, proč jsi takový zatracený potížista?!“Night King se však nedá zastrašit ani blondýnou na drakovi: „Hele bejby, já jsem tady rozjel charakterovej cosplay Mojžíše, slíbil jsem svůj těžce zkoušený lid převést skrze všechna nebezpečenství a úskalí do země zaslíbený, chtěl jsem vám tu zahrát s kámošema pořádnej death metal a vy se mi do toho snažíte neustále házet vidle. Netrmácel jsem se takovou štreku na Sever z toho ještě severnějšího Severu, aby na mě jednou dejchl dráček mráček a já zaklepal papučema, takže si nabouchej toho svýho Charizarda do trenek ty nádhero, a dej mi svátek, já jdu na rande s Branem.“

Mrští po ní další ledovou tyčinku a Daenerys bere kramle, protože netouží opuchnout i o Drogona. Jon dožene Night Kinga, a chystá se ho sundat, protože potřebuje nahrabat plusový body u blondýny, a taky protože je tak nějak dobrej v sundávání různých bossů a tak nějak se to od něj očekává. Night King prochází bojiště jako pán a dlouhou dobu Jona, který za ním uhání, ani moc neregistruje. Nakonec se znudeně otočí a začne zvedat ruce ve známém gestu. Opět probíhá nonverbální komunikace:„Hele kámo kašli na to, tohle je fakt lacinej trik, navíc už to děláš po několikátý, a už to není vtipný. Pojď si to rozdat na féra, jeden na jednoho, pořádnej epickej souboj na meče, to je to, co publikum chce!

„Víš co Jone? Mně je fakt buřt, co chce publikum. Já přišel v dobrý víře udělat koncert, ale jak jste na nás poslali tu jízdu, tak to mě nakrklo a vystoupení ruším, zůstává jen doprovodný program a tím jsou jatka živých. Ten trik je sice vohranej, ale funguje, jo? Tak se hoď do klidu a sleduj, jak všichni ti povaleči tady zase vstanou a budou pro mně hákovat.

„Tvl Night Kingu, ty tady všechny oživíš, oni mě obestoupí a ubodají kudličkama, to bude pěkně trapná smrt, nemyslíš? Už jsem jednu podobnou absolvoval. Nejde to zařídit nějak jinak?“

„Ty jsi ale ufňukaná primadona Jone. No tak jo, já je oživím, oni ti zastoupí cestu, ať už mě neopruzuješ, ale budou tě šetřit a bojovat tak na půl plynu, abys nám tu náhodou nezakokrhal, o čem by pak byly další díly, žejo.“

No, a tak se taky stane. Night King oživí úplně všechny padlé a dál nerušeně pokračuje v cestě do Godswoodu. Ano, a když píšu všechny padlé, tak myslím opravdu všechny, k velké neradosti přeživších hrdinů v pevnosti – Brienne, Tormunda, Jaimeho, Davose, Sama a Grey Worma. Jo a samozřejmě týpci co kempujou v kryptě, budou mít taky veselo, protože se koná příslovečná Stark Ressurection! Mumifikovaní Starkové začnou vylejzat z krypt a hladově se sápat na živé, takže vypukne totální chaos i na doposud klidném místě, náhodný komparz náhodně umírá a důležité postavy dělají vše pro to, aby nenásledovaly jejich příkladu. To byl ale blbej prank, Jone, schovat nás sem dolů do krypty!

Jon si nevede nijak zářně, asi čekal, že to bude větší easy mód, ale tak když Night King může cheatovat, já můžu taky! Najednou se opět objeví Aerial blonde riding dragon support a začne ohnivá čistka. Vůbec bych se nedivil, kdyby to Dany vzala přijednom a kromě náhodných zombic jen tak cvičně vyzkoušela, jestli ten Jon s tím Targaryenstvím nekecal, protože jak známo – Targaryeny plamínky nepálí. Jon utíká směrem ke Godswoodu, protože to vypadá, že epicentrum týhle párty se přesouvá právě tam.

Plesnivci jsou nešťastní, že jim utekl kámoš na hraní, a chtějí se aspoň proletět na drakovi, protože to musí bejt určitě hrozně hustý! Jenže Daenerys je lakomá a nechce se o draka dělit. Naštvaným pasažérům je to jedno, naskáčou na draka a s heslem „Když my ne, tak ty taky ne!“ začnou nebohého Drogona bodat kudličkami úplně všude s cílem demontovat sobecké Daenerys její dopravní prostředek, který zatvrzele odmítá zapůjčit k bohulibému účelu volných letů.

Drogon v posledním zoufalém pokusu o osvobození setřese Daenerys, vzlétne a začne se zbavovat nezvaných hostů.

Prší nemrtví, něco si přej!

Daenerys je na zemi a teprve nyní zjišťuje, v jaké nezáviděníhodné pozici se ocitla. Night King odešel, Jon utekl, Drogon uletěl, a ona tu zůstala sama mezi cestujícími, kteří si premiérovou jízdu na drakovi moc neužili. Na některé se dokonce ani nedostalo, to je jaká nehoráznost!

Účastnící zájezdu jsou nakrknutí a chtějí po Dany vrátit vstupný, a ta zjišťuje,že se nachází v pořádný nouzi. Ale víte, co se říká: V nouzi poznáš přitele, a tak se objeví přítel z nejvěrnějších: Ser Friendzone Jorah, který začne nespokojené kverualnty kydlit mečem. Zájemců je ale fakt hodně, tak si Daenerys vezme taky meč a pomáhá Jorahovi v jejich odbavování při reklamaci.Jon se snaží procpat do Godswoodu ale oživlí čuníci mu to pořádně stěžují, a nemůže se z blbýho Winterfellu ani hnout, pořád na něj někdo doráží. Ostatní hrdinové chránění plot armorem vrší oživlé mrtvoly na kupky mrtvých mrtvol co jim síly stačí.

V kryptě to taky není žádná hitparáda. Sansa a Tyrion se schovávají za nějakou hrobkou, Sansa vytahuje čepel co dostala od Aryi, a člověka napadá, jestli to nechce ukončit sama, a jestli předtím nevezme s sebou Tyriona. Údajně tam měla být bojová scéna, kterou nakonec vystřihli, což si myslím, že je škoda.

Schlíplí metaláci následují Night Kinga do Godswoodu na jeho dostaveníčko s Branem, kterého chrání už jen Theon a hrdinsky kydlí každého, kdo si obstaral early access. Bran mu poděkuje, řekne mu, že je dobrej týpek a Theon udělá poslední ultimátní charge na Night Kinga, než neslavně zaklepe papučema, což mě mrzelo, ale jak jsem psal v bonusovém článku, bohužel jsem to čekal.

Night King přichází k Branovi a vypadá to, že je vše ztraceno. Metaláci a ostatní fanoušci se způsobně řadí okolo.

„Těpic Brane, to jsem já, tvůj starej kámoš Night King, přišel jsem tě picnout, jo a taky si vezmu tu tvojí pojízdnou sesli, bo až půjdu jednou na vejminek, bude se hodit!“

Následuje komunikace mezi metaláky, kterou do seriálu nedali, ale já vás o ní rozhodně neochudím:

Metalák1: „Hele, támhle se plíží Arya, neměli bychom varovat modrýho Mojžíše?“

Metalák2: „Tyjo já nevím, on má teď romantickou chvilku s Branem, já ho nechci rušit!“

Metalák1: „No ale asi bychom mu to měli říct, ať pak nedělá vlny.“

Metalák3: „Víte co hoši? Já na něj kašlu! Přijel jsem na koncík a ani jsem nevytáhl svůj nástroj z pouzdra, byl jsem tu zadarmo drahej, ten plantážník nás degradoval na kulisáky a bedňáky, vůbec jsme si nezahráli, takže nějaká Arya mi může vlýzt na hrb!“

Night King sahá po meči, který vypadá jako opravdický od Matella, taková ta hračka co koupíte synkovi když si chce hrát na rytíře, jenže v tu chvíli na něj skáče Arya! Mojžíš se nedá a chytí jí za hrdlo, ale ta liška podšitá si přehodí kudličku do druhý ruky a bodne ho do bříška. Night King se rozletí na hromadu ledových kostiček co vám v baru nasypou do Jacka Danielse, a všichni ostatní metaláci poslušně následují jeho příkladu. Zombice dostanou instantní globální vypínačku a sesunou se k zemi. K zemi se rovněž sesouvá ser Jorah, který to schytal od zájemců jízdy na Drakovi, za to že nevrátil vstupný.

Daenerys se k němu sklání a mně napadá legendární hláška z Cimrmanova Záskoku: „Podruhu Bárto,ty se směješ? Jo tak ty pláčeš… jedno oko nezůstalo suché!“ Já mám rád Emilii Clarke, ale prostě její obličejové svalstvo při smíchu nebo pláči je bohužel velice podobné. Opět zmíním Záskok, tentokráte třetí pravidlo pro začáteční divadelní herce: „ Citová hnutí vyjadřuje začátečník raději zády k publiku. Jak smích tak pláč uděláš nejlépe škubáním ramen.“ Melisandra cejtí, že jí ser Davos pořád neodpustil to,že zapříčinila originální změnu princezny Shireen v křupavou pečeni, sundá si svůj life – sustaining náramek, zestárne asi o tisíc let a umře ve sněhu.

No, a to je konec třetího dílu! Ten díl se mi líbil, lhal bych, kdybych řekl že ne. Jenže člověk nemusí bejt Clausewitz nebo Manstein, aby pochopil že vojenská strategie, kterou naplánovali dva zamilovaní neznabozi, dostala kopanec do kulí okovanou špičkou rytířské škorně. Ten začátek byl totální shit show a kamera se taky moc nevyznamenala, naštěstí to zachránil děj, soundtrack, a dialogy některých postav, zvláště Tyrion, který v tom málo prostoru, co dostal v tomto díle, to vytáhl skvělými hláškami.

Z důležitých postav, které zemřely během boje, jsem správně tipnul 4 z 5. Nečekal jsem, že tvůrci nechají vyhubit celý rod Mormontů a kromě Joraha padne taky Lyanna. Špatně jsem odhadl Grey Worma, Gendryho, Brienne a Lorda Royce – podle mě ho poslal někdo pryč ještě před bitvou, protože není v jediném záběru. Další přeživší postavy asi sehrají ještě nějakou úlohu.Nemám žádný problém s tím, že Arya zabila Night Kinga, konečně někdo jiný než Jon, nicméně jsem trochu zklamaný, že postava, která plánovala svoji invazi od prvních dílů tohoto seriálu skončila takto neslavně již v polovině celého příběhu, myslel jsem si, že bude odražen a ještě nějakou roli sehraje, ale asi teda ne. Samozřejmě na internetu najdete teorie na téma, že Night King ve skutečnosti nezemřel, nebo že Bran je ve skutečnosti Night King, bla bla bla…to píší autoři stejných teorií jako je ta že Elvis žije, a že Američani nikdy na Měsíci nepřistáli.

Příští tři díly by měly být o odklízení mrtvol (a dělání Winterfellských uzenek Lady Sansy z padlých koní) protože pokud se nikdo nezbaví těch tisíců padlých, rozjede se cholera, černej kašel, dýmějovej mor, skvrnitej tyfus… prostě všechny tyhle srandy. Jenže to by se na to nikdo nekoukal, takže spíš budu zvědavě sledovat, kde Daenerys vezme nějakou armádu, aby porazila Cersei.

Nejvíc mi bylo líto sera Joraha. Nedostal od objektu své touhy ani hudlana na čelíčko, než natáhl brka, achjo. Miloval Daenerys podobně jako já většinu žen ve svém životě – platonicky, abstraktně, s nekritickou adorací. Fandil jsem mu. Pořád si myslím, že Daenerys se pěkně vybarví a nepřekouše jen tak, že Jon má větší nárok na Železnej trůn než ona.

Jinak ta dýka, kterou zabila Arya Night Kinga je tou stejnou dýkou, kterou chtěl vrah zabít Brana v první sérii, a o které Littlefinger prohlásil, že patřila Tyrionovi, což byl začátek konfliktu mezi Starky a Lannistery.Dík, že to čtete, že mi to komentujete, že vás to zajímá a baví, fakt jsem za to rád, i když je to dycky dlouhý a polovinu článku si z toho dělám akorát srandu a vymejšlím si tam neexistující dialogy.

Tak se sejdeme zase u dalšího dílu, pac a pusu!

Za koláže s úsměvem Night Kinga a neskutečně mizerně rozestavěnou armádou děkuju Tomovi Wagnerovi.