Čus čuníci,

Poslední měsíce to byly jenom kartičky, další kartičky, a občas nějaký článek o babičce. Co takhle napsat něco, co se trefí do mnohem širšího čtenářského spektra? Něco, co si nejen spousta lidí přečte, ale bude mít dokonce potřebu komentovat, protože to už tak dělá všude možně. Něco, na co všichni koukají a o čem všichni mluví – ano, samozřejmě mluvím o poslední sérii seriálu Hra o trůny.

„Ale když byla předposlední série, tak jsi žádné články nepsal, tak se tu nechytej šosů populárního mainstreamu, čuníku!“ vytkne mi určitě nejeden zatvrzelý odpůrce. No jistě, jelikož v době, kdy ta série běžela, kovákovej princ ani neexistoval. Nicméně když jsem tento seriál začal sledovat, akorát končila třetí série. Knížky jsem četl doposud všechny zhruba ve stejné době. Bude to taková moje klasika – popis děje mýma očima s leckdy peprnými komentáři, ber nebo nech bejt, bude mě to bavit, vás třeba taky. Takže kdo to neviděl a vidět naopak plánuje, nečíst.

Nebudu tu rozepisovat děj celýho Západozemí, občas si pomůžu nějakou vysvětlivkou z minulých sérií, ale chci se věnovat vyloženě poslední sérii, která by měla být zenitem této epické ságy. Čekalo se na to téměř dva roky, takže doufám, že mi to zavdá co nejméně důvodů k jízlivému vypíchnutí věcí, které nedávají smysl.

Takže začínáme: Úvodní scéna zobrazuje příchod obrovský armády Daenerys do Winterfellu. Mistrně zobrazena je zde paralela s úplně prvním dílem celé této ságy – kdy Arya sleduje delegaci tehdejšího krále Roberta Baratheona. Nyní je Arya rovněž v publiku, a i hudba je velice podobná té, která hrála při jejich příjezdu, vyloženě povedená paralela. Zatímco Jon nadšeně hopsá vedle Daenerys a dme se pýchou, jakou silnou spojenkyni si nabodl přivedl do bitvy proti plesnivákům, většina zamračených Seveřanů probodává matku draků nesouhlasným, nedůvěřivým pohledem. Uzení bezpéráci rovněž nestojí na piedestalu popularity místních plebů, ale tak darovanému koni na zuby nekoukej, žejo, a když padnou v lítém boji proti hordám undead homies, kterým už byla na severu docela klendra, a tak je jejich Noční Král odvedl do země zaslíbené (mlékem a strdím oplývající) tak to taky žádná škoda nebude. Daenerys samozřejmě vidí, že je v kraji zdejším populární jako Jana Bobošíková na kandidátce čehokoliv, a vysekne demonstrativní předváděčku draků, aneb jak by řekl antický miláček davů, císař Caligula: Ať mne nenávidí, jen když se mne bojí!

Tenhle díl je plný setkání postav, které se neviděly buď dlouho (Jon a Bran) nebo nikdy (Sansa a Daenerys) zvláště konfrontace dam je skvělá. Daenerys snaživě podkuřuje kecičkama o tom, jak Jon měl recht a ten sever je fakt krásnej a Sansa samozřejmě taky, jenže Sansa už není ta naivní malá holčička, která si chce vzít Joffreyho, ale naopak z ní vyrostla ostřílená intrikánka, která dokázala vyšachovat i mistra v tomto řemeslu – Littlefingera! Takže je jí úplně jasný, kolik uhodilo: Jon zacejtil pičku, radostně odhodil v dál mandát Krále Severu, kterým ho provolali nadšení severští lordi po bitvě bastardů, a nechá se rád dobrovolně ujařmit do poddanství náruživé drakolejdy. Jenže tady jde ještě o jednu věc, na kterou nikdo prvoplánově v úvodní epizodě neupozorní, ale přitom je to do očí bijící: Daenerys se tváří jako kámojda, jenže milá zlatá, North remembers, bitch!  Kdo nechal do křupava propéci Brandona a Rickarda Starka –strýce a dědečka Sansy? No jasně, byl to Mad King Aerys II, drahý papá současné panovnice, kterého sice nikdy nepoznala, ale myslíte si, že to Seveřany zajímá?

Korunu všemu nasadí Tirion, když rozhněvaným severským lordům na válečném sněmu posolí jejich rány, a řekne: „Hele to je v pohodě, máme tady největší armádu na světě a dva draky, a navíc přijede na pomoc další armáda: dear old Lannisters!“

Takže si to shrneme: Pokud to vypadalo, že Targaryeni automaticky berou vavříny v soutěži „jaký rod nejvíc hejtujeme na Severu“ tak Tyrion na poslední chvíli přihlásil zdařilého konkurenta a průměrný severský lord nyní řeší zásadní dilema: Který z těchto rodů mám demonstrativně proklínat víc? Jonovi Wildlings, kteří v tomto souboji ještě v minulé sérii aspirovali na zlatou, nyní dostanou maximálně bronz a to se říká kdoví jestli.

Sansa je v tomhle díle on fire. Nejdřív chytře vypíchne evidentní problém „jak tu chamraď cizáckou budeme vůbec celou zimu živit“  – což je něco, na co jsem hlasitě upozorňoval mého jediného sledovacího souputníka Pavla již od začátku epizody, aby posléze sesvačila Tyriona a vysmála se mu, že naivně uvěřil Cersei, když mu řekla, že pošle k Winterfellu posily – …“and I thought you were the smartest man alive.“ Sansa v tomhle díle strašně nakládá a minimálně u mě si tímto nahrabala spoustu plusových boďasů. Nikdy jsem nebyl ardentní fanboy Sansy (ale nikdy jsem jí ani nezatracoval), ale v tomhle díle se mi fakt líbila – you go, girl! Jon je v rejži. Zaštiťuje se kecičkama o tom, jak chtěl spasit Sever, a že je úplně jedno, kdo má jakej titul, ale lordi v čele se skvěle kousavou Lyannou Mormont mu to dají parádně sežrat.  Pro ně je to posera, kterej automaticky slíbil věrnost někomu, kdo je tu tejden i s cestou a vzájemné vztahy Targaryenů se Severem nepatřily zrovna k nejvřelejším v posledních pár dekádách, jak jsem popsal výše.

Následuje setkání Jona a Aryi, což je na jednu stranu takový milý, ale jestli si Jon myslel, je Arya stojí výhradně na jeho straně stejně jako před lety, nooo tak to úplně taky ne, protože i ona vidí, že Sansa má pravdu, blonďatej zázrak má sice draky, dothraky a negry, ale až se budou padlí plesnivci válet ve sněhu, je úplně jasný, že zase začne tu svojí ohranou písničku o ohýbání kolínka a kdo se nepokoří, zakusí žár dračího plamínku. Arya brání Sansu s tím, že Sansa kope za rodinu, Jon sice fňuká, že je taky rodina, ale Arya mu jen řekne, aby na to hlavně nezapomněl.Přijde mi, že ty holky jsou jediný Starkové, co jsou k něčemu, Jon je zamilovanej, a zamilovaný lidi jsou prostě k hovnu, s tím nic neuděláš, a z Brana je strange creepy dude na vozíku co většinou pronáší moudra, kterejm nikdo nerozumí. Mimochodem Bran vyspoiluje Daenerys, že její uhynulý drak pod starostlivou péčí zádumčivého Night Kinga zázračně ožil, převlékl dres a změnil mančaft, no a kope teď za modrý. Daenerys to nechá bez komentáře. Fakt, že Night King má kromě obrovský armády ještě svýho vlastního draka, jí evidentně vůbec nemrdá.

Děj se přelévá do Králova přístaviště, a pokud je někdo ještě větší flegmatik než Daenerys, je to právě Cersei. Cersei je prostě dobrá. Když za ní přicupitá její jediný rádce Qyburn a zbědovaně jí oznámí, že armáda nemrtvých prolomila zeď a postupuje směrem na jih, Cersei se jenom usměje a utrousí: „Good!“ a dál se kochá pohledem na přijíždějící lodě Eurona Greyjoe a Golden Company. Golden Company je armáda fakt dobrejch žoldáků, a je úplně jasný, že poté co draci změnili velkou část Lannisterské armády na Crispy&Crunchy meat chips edition, je potřeba povolat nové čuníky, kteří se obětují, aby mohla ona dál sedět na trůně a popíjet víno.

Euron Greyjoy by chtěl na nástěnku za zaměstnance měsíce, nebo alespoň zažít koitus tady s paní královnou, pro kterou už toho docela dost udělal, a po tom co chvíli prosí a hodí psí voči, tak je nakonec vzat na milost a připuštěn. Na konci si střihne roli snaživého kokůtka co šukal ve vedlejším stanu na posledních Svijanech a stejně jako on se zeptá: „JAKEJ JSEM BYL?“ Jenže Cersei mu akorát řekne, že je to arogantní náfuka, ale že to neva, ale co naopak fakt va, že Golden Company nepřivezla ty nezbedné slony, protože už od dob třetího dílu Pána Prstenů víme, jak jsou sloni super protivníci proti jízdním oddílům, a těch zrovna Daenerys pár má. Podle mě na slony už nebyly kešeně v seriálovém rozpočtu.Móňa musela tenhle díl fakt milovat, protože následuje další prcáníčko, a tentokrát vděčný divák uvidí i cecouše tří noname flundřiček, které si zaplatil Bronn. Kurtizány rozebírají úmrtí či zmrzačení jejich oblíbených zákazníků v bitce s Daenerys, a ten Bronn z toho nic moc ani nemá. Všemu nasadí korunu Qyburn, který na hulvyho přijde doprostřed šoustakce s tím, že se jedná o URGENT BYZNYS a královna platí dopředu!

Bronn je prostě sellsword. Jestli někdo bude kvičet, že scénáristi pokazili tu postavu a že by přeci nikdy nezradil Tyriona a Jamieho poté, co s nimi zažil tolik jolly good adventures, tak to je prostě mimo. Takže jasně – Cersei chce zabít OBA svoje bratry, ideálně tou stejnou kuší, kterou zabil Tyrion jejich otce, ale protože herečka Cersei Lena Headey a herec Bronna Jerome Flynn se ve skutečnosti nemohou ani cítit a mají ve smlouvách klauzuli, která je ochraňuje před společným hraním v jedné scéně, tak se Bronn s Cersei pravděpodobně nikdy nepotkají a všechno budou řešit přes Qyburna.Jinak mezi těmito scénami je zvláštní kontrast. Zatímco Cersei je v seriálu od začátku, a určitě si do opulentní smlouvy na poslední sérii propašovala dodatek, že točit čuňačinky i navoko, nebo ukazovat dudy je velké nou nou, tak hned o scénu později se pro změnu tři noname roby nadšeně vyprsí, protože kurva, je to Game of Thrones, tam by chtěl hrát snad každej, to je něco, o čem budete vyprávět svým vnoučatům, i kdybyste tam měli jenom půlminutovej hanbatej štěk. No, zpátky k ději.

Theon Greyjoy najde svoje ztracený koule (alespoň obrazně) a zachrání svoji sestru Yaru, kterou držel jejich vypečený strýko Euron na své lodi, jenže když královna po srdceryvný přemlouvačce konečně hodí nohy do praku a vám se plní sen, úplně nemůžete dávat pozor na zajatce. Yara chce dobýt zpátky Železný ostrovy, a Theon si chce vybarvit modrý vokýnko za dobrej skutek a pomoct Starkům, když je v minulosti tak nehezky pojebal, a tak teda jo, požehnání dostane. Tahle Theonova linka se mi líbí. Když se z něj stal Reek, tak jsem mu to i přál, pak mi ho začalo být líto, ale jak se postupně vzmužil, tak mu fandím. Je dobrej. Vracíme se zpátky do Winterfellu dialogem třech sudiček – Varyse, Tyriona a sera Davose. Všichni tři se shodnou na tom, že od doby, co jsou Daenerys s Jonem do sebe zamilovaní to jde celý doprdele, a oni jsou tam zadarmo drazí, protože jim stejně nikdo moc nepopřeje sluchu. Mají pravdu, protože ty dvě hrdličky, místo toho aby plánovaly účinnou obranu proti přicházejícímu zombiefestu, se jdou… proletět na dracích. Jako… really? Když Jon smutně pronesl „But I dont know how to ride a dragon“ tak jsem smíchy vyprskl kouř z vodnice. Jon má evidentně krátkou paměť, protože na té lodi mu to docela šlo! Je to sice velký akt důvěry od Daenerys, ale tohle si mohli nechat na potom.  Takovýmto jednáním totiž snižují šanci, že nějaké „potom“ ještě někdy bude.Arya se v útrobách Winterfellu setkává se starými známými Ohařem a Gendrym. Zatímco s Ohařem si vymění pár jízlivých frází: „you left me to die!“ „I robbed you first.“  Ke Gendrymu je Arya mnohem přívětivější a zadá mu zakázku na nějakou kudličku z Dračího skla, protože ogárci tohodle matroše navezli spoustu a rozjela se velkovýroba něčeho, co stovky let nikdo nepoužíval, takže úplně nevím, jak to někdo může ještě umět, ale tak dobře. Jon dostane další verbální bitchslap od Sansy, která mu vyčte, že když vohnul koleno před Daenerys, jejich vazalové na ně teď házejí bob, jelikož blonďatá bič není jejich královna.  Ten zaláskovanej ťuňta začne koktat, že ona bude dobrá královna, protože není jako její otec. Na to ho Sansa opět ultimátně setře: To máš pravdu, je mnohem krásnější.  Nevím, kdo psal v této epizodě dialogy pro Sansu, ale bloody well done, neznámý scénáristo!

Tenhle díl je o postavách, které chodí po Winterfellu a náhodně potkávají jiné postavy. Nejlepší scéna tohoto druhu je s Jorahem, Samem a Daenerys. Zatímco Daenerys pěje samou chválu na Sama, že zachránil život jejímu nejlepšímu KAMARÁDOVI, Sam se upejpavě červená a je skromnej jako vždycky. Daenerys mu už megalomansky slibuje fleka vedoucího citadely, zatímco Sam chce jen vodpustek za pár zčořenejch knížek, a meč, co vzal svému papá. Pokračuje to cca následujícím dialogem:

„Nebyl tvůj fotřisko náhodou Randyll Tarly?“

„Vy se znáte? Hustý!“

„Jo jasný, hele nechtěl vohnout koleno tak shořel“

„No to nic moc, ale aspoň se můžu vrátit domů, teď když to tam vede můj brácha.“

„Jo vlastně ten shořel s ním. Sorry jako.“

Daenerys byla zbytečně brutální a ani se pořádně neomluví. Týpek jí zachrání pana Friendzone, a ona mu vyvraždí rodinu. Jasně, nevěděla, že k sobě patří, a on neměl toho fogyho stejně moc rád, ale brašina naopak jo, a opuchl i o toho. Ona v mnoha aspektech vážně není lepší než Mad King. John Bradley to zahrál skvěle, tleskám. Výborně vystihl ten přechod od zprávy o smrti otce k zprávě o smrti bratra. Sam se plačky vyklopýtá ven a tam vidí Brana, který sedí jako nabob na svým křesle a čeká na Godota. Teda on říká, že čeká na starého přítele. Jakoby toho nebylo dost, Bran dá Samovi za úkol, aby našel Jona a prostě mu konečně vyzvonil, kdo ve skutečnosti je, že to není žádný bastard ale true king of the seven kingdoms, protector of the realm, titles, titles… Sam toho má dost, a snaží se tento horký brambor hodit zpátky na Brana, protože je to přece jeho bratr, ale ten jej setře, že to není jeho bratr, takže pešek.

Sam skuhrá, ale nakonec to teda udělá. Nejdřív napráší Jonovi, že jeho nová stará není takový terno, když mu ugrilovala většinu famílie, jenže Jon ví, že kdyby jí to dal sežrat, už si neštrejchne, a zase úplně nechce přijít o tenhle benefit, tak jen vyblekotá, jak ho to strašně mrzí, jenže Sam neskončí u toho, ale prostě mu na placato prokecne, že Jon není bastard ale syn Rhaegara a Lyanny a vlastně má větší nárok na ten trůn z těch rezivejch mečů než Daenerys kdy měla. Je jasný, že Jon s tímhle nemůže na pravdu boží, to by bylo tuplem píčou ke zdi, a tak se zmůže jen na chabou poznámku, že by to byla zrada a prostě z toho chce vysrabit, protože nikdy nechtěl bejt Lord Commander Noční hlídky, nikdy nechtěl bejt Král Severu, a už vůbec nechce být ani Král tady úplně celýho Westerosu, thanks, but no thanks!

Předposlední scéna nás zavede ke Zdi, kde je Tormund s Bericem Dondarionem (to je ten týpek s hořícím mečem. Pavel si myslel, že nebudu vědět, jak se jmenuje, ale to se spletl.) a prohledávají zasněžené ruiny hradu. Brzy se vyjeví, že ten hrad je Last Hearth – Poslední krb, sídlo rodiny Umberů a vlastně první pevnost na jih od zdi. Tormund a Beric potkávají zbytek Noční hlídky a společně sledují, jak je Ned Umber, desetiletý pán této pevnosti přikován ke zdi v takovém obrazci z kostí, aneb Night King si otagoval svůj hood. Mimochodem Neda tam poslala Sansa v úvodu epizody, aby přivedl svoje lidi do Winterfellu. Najednou se probere a začne freneticky vřeštět, úplně stejně jako malý čúráčata v autobuse, kterejm mám dycky chuť obtisknout úsměv do skla.

Těmto postavám se ten jekot taktéž zajídá, a tak ho Beric oflambuje svým hořícím mečem, tak tam jen hoří a ještě chvíli vřeští, docela sranda. Skupina si uvědomuje, že jsou docela v rejži, protože nemrtváci jsou před nima a je potřeba varovat Winterfell, aby tam přestali dělat píčoviny na dracích a začali třeba připravovat obranu. Plesnivci jsou sice pomalí a mátožně se potácejí jako opilci co vypadli nad ránem z putyky, jenže jejich pohyb nepostrádá kouzelnou setrvačnost, navrch nepotřebují pauzu na cígo, hodit moč, nebo se vyspat. Takže jako dobrý, ti tam budou za pár! No a závěrem tady máme Králokata Jamieho Lannistera, kterému trvalo celý jeden díl se dostat na Winterfell, ale na konci to dal! Jako úplně nevím, jestli tam bude někdo, kdo ho rád uvidí, je to takový černoch na srazu kuklux klanu, protože Daenerys na něj bude mít pifku za to, že jí zabil taťuldu, Starkové pravděpodobně demonstrují svoji nelásku na Lannisterském podílu na Red Wedding a zmrzačení Brana (který jim to určitě řekl) a snad jediný, kdo by mohl mít upřímnou radost je Tyrion a Brienne. Jenže Brienne se v prvním díle mihla na dvě vteřiny, a Tyrion nemůže projevovat přílišnou náklonost k bráchovi, když je teď hlavním poradcem královny, které tento brácha zabil otce.

Bran se konečně dočkal starého přítele, protože je jasný, že celou dobu čekal na Jamieho. Zatímco je vidět jak Jaimeho zasáhlo, že vidí kluka na vozejku a ví, že za to může on, Bran nehne ani brvou a jen se na něj dívá, bez jakéhokoliv výrazu. A tady to střihnou, klasika.

Jak dopadne Jaime?

Podle mě půjde instantně do želez nebo se z něj rovnou stane dračí krmě, což by mě teda mrzelo, protože Jaime Lannister má skvělou vývojovou linku a nechci, aby tahle postava zakrákorala takto mizerně.

Nějaký shrnutí? Jako vážně? Jsem to tady shrnul skoro na pět stránek, nenažranci! No tak dobře. První díl se mi líbil, čekali jste něco jinýho? No ale jako čekali, žejo, jsem hnidopich, it is known. Je tam spousta setkání a většina z nich je taková hezká, ty co nejsou hezký, jsou aspoň vtipný.

Líbí se mi střídaní lokací, že to není všechno jen ve Winterfellu, přestože tam je teď skoro každej. Skvěle napsaný dialogy zatím. Sansa stole the show. Nevím, kde jsou Dothraci. Za celý díl tam byli vidět asi tři. Rovněž Melisandra chybí, ale jelikož byla vyhnaná z Winterfellu, tak to není žádný překvapení, ale rád bych ji ještě viděl. Night King je frajer – acta non verba, žádný zbytečný kecy prostě jde a všechno kydlí. Hele dobrej úvodní díl, to s tím Dragonglassem je trochu meh, ale tak v dnešní době by taky ogárci dokázali postavit pyramidu, kdyby moc chtěli, takže do toho nebudu kopat a vyloženě nemám moc co vytknout – zatím se tam nikdo nechová jako kretén, kromě Jona a Daenerys samozřejmě, ale co byste po nich chtěli, jsou zamilovaný a to je prostě hroznej stav, fuj!