Včera se mi několik lidí, ať už veřejné nebo soukromě přiznalo, jak bezostyšně adorují ty moje dlouhé příspěvky, kterými poslední dobou kontaminují fejsbuk. Což mě samozřejmě velice potěšilo a zároveň nakoplo k tomu to dělat líp, častěji, a delší! Inu, vox populi, vox Dei, asi z toho udělám rubriku a nějak to pojmenuju… co takhle Papinovo pisálkovské periodikum? To zní správně badass a je tam tři P, takže bych to mohl nějak očíslovat, něco jako 3P_4, to je docela kůl, ale uvidím, co na to řekne krů mých diehard fellaz!
Nu, dnešní příspěvek bude o člověku, který svoji pravidelnou, leč neopětovanou korespondencí do naší firmy způsobuje úsměv na rtech a plné odpadkové koše. Jmenuje se Emil a Emil je… ne… to je špatně formulovaná věta. Emil naopak NENÍ psychicky v pořádku, soudě podle toho, jaké věci nám posílá!
Nenechte se mýlit, máme spoustu zkušeností s žádostí o sponzorský dar… něco jako Dobrý den, jsme malá obec Horní Kudějovice a pořádáme výroční myslivecký bál „u vystřelenýho voka“ kde bude přehlídka juchajících mládenců v kamizolkách a vnadných dcéreček v krojích, a po půlnoci tombola, hlavní cenou bude grilované sele, a to tak že celé, přihlaste se směle, bude to prostě skvělé, PS: příště bude tele. V případě vašeho zájmu nás sponzorovat umístíme vaši reklamu hned vedle stánku s moravskými klobáskami a cepovaným pivem. Jasny, víme, o co jde Horním Kudějovicím, pořádně si zatrsat na dechovku a namazat se slivkou, ale o co sakra jde Emilovi, tak to nemám šajna…
Nejdřív bychom měli začít tím, jak vypadají obálky, jenž nám zasílá. Bývají to celkem malé, pečlivě vyplacené obálky, kde vůbec není naše adresa, pouze enigmatické slůvko „Černodorská“ ale jelikož Emil nám tyto obálky zasílá už cca 10 let, robky na poště dobře vědí, odkud vítr vane. Kromě naprosto zmatečné adresy, je obálka příznačná ještě jednou věcí… je celá popsána nesmyslným textem…
Emil do dnešních dnů vůbec nepochopil, ke kterým písmenům se dávají čárky, a ke kterým naopak nikoliv. Tímto nešvarem připomíná mi jednoho vyžraného kudrnatého budulínka, který působil na jednom herním projektu, a vzájemně jsme se nesnášeli. Emil si navíc umanul, že neustále pořádáme nějakou soutěž přestože obsah obálek ani vzdáleně nekoresponduje s jakoukoliv soutěží, co bychom mohli pořádat, jeho houževnatá snaha je fascinující…
Takže Emilova obálka vypadá nějak…takhle: Kromě adresy, je zde velice zvláštním písmem, které bych překřtil na „grafologovu nirvánu“ načmáráno po obou stranách obálky zhruba následující: Tipujů Pomerančééé, odepíštééé… Tipuju Rasze a Žbyrku Za tipovaný Karla Góta. Míchál Davít. Něco ještě za Tesko Tipuji Pejska. SMS 800 800 800 Za tipovaný langerovoú boženů!
Ne. Proste ne. vy víte že mám velkou představivost. já vím, že mám velkou představivost, ale tohle jsem si nevymyslel. tohle jsem obtah, opral, obšlehl… prostě sprostě opsal z obálky co leží po mě levici, jelikož něco takového by ani moje pokroucená fantazie nikdy nesestavila.
Nejhorší ale je, pokud dotyčnou obálku otevřete (my už to ani neděláme) a obsahem bývají: vlakové jízdenky, zátky a etikety od piva, pytlíky od bonbonů, etikety od konkurenčních produktů (!!!) soutěžní kupóny JINÝCH společností, obal od inkontinenčních vložek, obaly od čajů, a další podobné nesmysly. Nikdy není vevnitř vložen žádný lístek (autor pravděpodobně vše co chtěl sdělit, již učinil na obálce) a velice málokdy je tam cokoliv, co by mělo alespoň něco vzdáleně společného s naší společností.
Tak a teď si jdu umýt ruce, protože mám najednou neodbytný pocit, jako kdybych byl na první hodině zájmového kroužku- modelujeme z psích exkrementů (vhodné pro děti předškolního věku)
Emilovi zdar!