Početná plejáda Papinovy pokleslé Prózy a Poezie
Nemohu jinak, tady máte další historku s babičkou – těch důvodů je spousta: baví mě psát, babička mi poskytuje inspiraci, je neděle a chci udělat něco produktivního, protože předchozí dny jednoznačně nesly moji pečeť: dobré pití, vodnice, odpolední spánek, setkávání s lidmi, kteří jsou pro mně důležití, divný sny a hraní Witchera.… Číst dále
Tohle je báseň o pocitu. O jednom z těch nejhorších. O pocitu zbytečnosti. Naprosté bezcennosti. Ty kontradikce mi připomněly klasika – Já u pramene jsem a žízní hynu;horký jak oheň, zuby drkotám;dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;ač blízko krbu, zimnici přec mám;
Život je někdy jedna velká kontradikce, a někdy právě z ní vznikají takovéto pocity a básně…
Přesto, že je to pochmurná, zádumčivá srágora, jsem na ni absurdně pyšný – jedna z těch lepších věcí z poslední doby, co má navíc myšlenku.… Číst dále
