Početná plejáda Papinovy pokleslé Prózy a Poezie
Jo, přesně! Nic sluníčkovýho zde nenajdete. Tohle jsou básničky o pocitech na té druhé straně barikády.
Literárně kvalitnější než mé post-středoškolské období. Napsané s větším odstupem a menší egocentričností, ale ta témata Vás po duši nepohladí – Smrt oblíbeného profesora, několik básní o tom, jak je láska pomíjivá chemická reakce a jak si lidi dokáží ubližovat, básnička o bestiální zvůli samozvaných polobohů, kteří jsou zpití falešným pocitem moci, nevěra, lež, dekadence, věčný souboj rozumu, touhy a chtíče a tak dál.
Prostě nic dobrýho. Pandořina přeplněná popelnice propůjčená Papinovi. A on si ji tu vystavil. Jestli jsem Vám po otevření této trýznivé trudnomyslné truhlice pokazil náladu, dobře Vám tak.
Já Vás varoval.
Divný rýmování v divný básni, jež terminovala divný konec divného vztahu. Už je to spoustu let zpátky a literární kvality to nemá ani co by se za nehet vešlo, ale já myslím, že už jste pochopili, že tahle skupina je spíš o tom, vypsat se ze svých pomíjivých bolístek, dát to více na papír a mít to méně v sobě a v tuto roli to splňuje bezezbytku.… Číst dále
Strašně ufňukaný. Fuj teda. Podle data tomu ale docela rozumím. Postupně jsem si začal uvědomovat, jakou moc nade mnou ženy mohou mít, a rovněž i to, že jsem odsouzen k tomu, vždy si to uvědomit s fatálním zpožděním.… Číst dále
